Yoshi's Crafted World

Verdikt
89

Yoshi’s Crafted World je na pohled úžasně zpracovaná plošinovka, jejíž roztomilost sice evokuje hru pro děti, ale nenechte se touto kartonovou skořápkou zmást. V jádru jde o náročný titul, který i v lehčím módu nabízí výzvu. Kooperace by potřebovala trochu doladit, ale jinak jde o další brilantní počin Nintenda.

Konzole

Nintendo SwitchNintendo Switch

Zboží.cz
Nintendo eShop

Další informace

Výrobce: Good-Feel
Vydání: 29. března 2019
Štítky: plošinovka, arkáda, akční

Jedna z nejočekávanějších her Nintenda pro tento rok je konečně tady. Yoshi’s Crafted World není jako v případě mnohých dalších port z Ninteda Wii U. Tamější Yoshi se odehrával v pleteném světě, zatímco nový Yoshi je sice pořád plyšákem, ale potuluje se po dechberoucím kartonovém světě, kde se to kreativními nápady tvůrců jen hemží. A jejich objevování je tou největší radostí pod fixou načmáraným sluncem.

Yoshi’s Crafted World je už na první pohled opravdu krásná hra a slovu „roztomilá“ se v této recenzi nevyhneme. Ale nenechte se zmást, hra perfektně klame tělem i počáteční hratelností.

Vše se zdá po několik originálních úrovní sluníčkové, na zelených lukách se pasou nehybné kartonové krávy, v dáli hučí vláček, nad hlavou máte na špagátech zavěšené mraky, které jsou jednoduše složené ze dvou kusů kartonu prolínajících se v pravém úhlu.

Zpočátku si vystačíte s poskakováním po plošinkách a hlavách Shy Guyů, kteří vás budou doprovázet celou hrou a spíš než nebezpečí pro vás představují munici. Yoshi, zelený, červený, žlutý, ale klidně i modrý dinosaur (volba je na vás), si na nich totiž moc rád smlsne a udělá z nich vajíčko.

Z nich se sice nelíhnou další Yoshiové, ale můžete je vrhat po nepřátelích a mnoha různých objektech v pozadí i popředí úrovně, které mohou skrývat různá tajemství a obdařit vás například několika zlaťáky.

Ale jak budete postupovat hlouběji do nitra ostrova složeného z mnoha dioramat, která v sobě drží několik úrovní, začne pořádně přituhovat. Nepřátel bude víc a víc, budou přesně v místech, kde se jich hůř zbavujete, zároveň proti vám bude stát i samotné prostředí. Yoshi například neumí plavat, takže pád do vody vás vrátí na nejbližší pevninu a připraví o pár srdíček z vašeho křehkého života.

Můžete si dovolit několik chyb, než úplně zemřete a budete celou úroveň opakovat. V jejím průběhu ale stačí pokukovat po levitujících mráčcích s otazníčkem, ze kterých po trefení vejcem často padají nové životy. Jsou zde i jakési záchytné body, kde se pořádně vyléčíte, a dokonce si plně opravíte obleček, pokud ho ještě stále máte.

Slepovaná kamizolka

Oblečky jsou nedílnou součástí hry. Jsou jich bezmála dvě stovky, všechny vyvedené z kartonu a napodobující různé existující věci – žirafu, kelímek od mléka do kafe, vlak, kostru…

Nejsou ale jen pro parádu. V závislosti na své vzácnosti vám přidají 3–5 životů k dobru, které se odčítají jako první, dokud se oblek nerozbije (ale do další úrovně ho můžete zase obléct a bude plně opravený).

Různá vzácnost by vám už mohla napovědět, jak se k novým oblečkům dostanete. Jde v podstatě o loot boxy, ale nebojte, reálné peníze ve hře utratit nemůžete. Každé diorama má na svém konci automat na mince. Znáte takové ty kulaté baňky, ze kterých jste si v mládí kupovali žvýkačky za pět korun po otočení pákou? Tak stejným způsobem vám padají nové oblečky. V každé lokaci jich je přesně deset a zároveň víte, o kterých deset jde. Pokud jste nasbírali dost zlaťáků, můžete koupit klidně všechny naráz a nabídku zcela vyprodat.

Ano, zní to jako prkotina. K dohrání hry prakticky žádný oblek nepotřebujete, případně vám stačí nosit jeden. Ale perfektně to pasuje k hravosti hry a jejímu ručně vyráběnému kartonovému prostředí. A funguje zde podobný pocit jako u otevírání běžných loot boxů. Zkrátka chcete našetřit co nejvíc peněz, aby vám padl ten supervzácný oblek krtka z krtkové úrovně. Je to zároveň takový váš suvenýr z daného dioramata.

Yoshiho ani květinou neuhodíš

Nicméně ani ten nejlepší oblek vám nezaručí, že se vám v pozdější fázi hry bude dařit. Ano, úrovní nakonec nějak prohopsáte, nicméně abyste pokročili dál, potřebujete nasbírat určitý počet kopretin. Ty jsou poschovávané po všech koutech a uživatelské rozhraní vás vždy upozorní, že jste nějaké nablízku. Ovšem stále nemáte vyhráno. Ještě ji musíte skutečně najít a vymyslet, jak se k ní dostat. Často bývají na opravdu těžko dostupných místech.

Hra vás v každé úrovni odmění další kopretinou za nasbírání sta zlatých (velmi snadný úkol), dokončení úrovně s 20 životy (díky oblečkům středně těžký úkol) a za nalezení 20 červených mincí (obtížný úkol). Na postup do další lokace rozhodně nemusíte splnit vše, lze tak hrou pádit kupředu až do jejího konce a pak se vracet do jednotlivých úrovní a dokončovat hru na 100 procent.

Kdyby vám hra přišla opravdu náročná, nedařilo se vám projít nějakou úrovní nebo porazit jednoho ze zábavných bossů, můžete si zapnout takzvaný Mellow mód, který Yoshiho opatří křídly. Vy tak nespadnete do propasti a snáz se vyhnete nepřátelům pod sebou. Je to rozhodně vítaný prvek, ale rovnou vás upozorníme, že i s ním jsou pozdější úrovně opravdu náročné, a i když se Yoshi’s Crafted World tváří jako dětská hra, jde o hardcore plošinovku pro zkušenější hráče.

Ale zpátky ke kopretinám, které se dají získat ještě mnoha dalšími způsoby. Jakmile dokončíte všechny úrovně v jednom dioramatu, bude vám zadán úkol, abyste ve vybrané úrovni našli určitý předmět. Po jeho nalezení dostanete za úkol další předmět a to se opakuje několikrát, přičemž každý nález znamená kopretinu.

Pozpátku

A pak je tady ještě ona velká chlouba Yoshi’s Crafted World. Každou úroveň totiž můžete odehrát pozpátku z opačného pohledu na herní prostředí. Znamená to, že už se nedíváte na ta krásná umělecká díla pomalovaná fixou a polepená barevnými papíry, ale vidíte, z čeho je zdejší svět vlastně poskládán. Plechovky, krabice od mléka a sušenek, můžete si přečíst jejich složení, vidíte čárové kódy…

Při hraní směrem dopředu se vám klidně stane, že úplně zapomenete na to, že jste v kartonovém světě. Jednoduše mu uvěříte a budete se jím kochat a žasnout nad jeho roztomilostí. Jakmile si ale vyzkoušíte cestu zpátky, uvědomíte si, že jste vlastně jen maňáskem v manéži, všimnete si mechanismů, které pohánějí zdejší animace a vlastně uvidíte realitu v jinak velmi fantaskním světě.

Je to zajímavý koncept, který zároveň poskytuje hezký herní zážitek. Cílem v těchto zpátečních úrovních je najít tři pejsky zvané Poochy, kteří na sebe vždy upozorní štěkotem. Za každého nalezeného je další kopretina, za dokončení úrovně v určitém časovém limitu ještě jedna. A i zde někdy hledáte další předměty pro další a další kopretiny.

Úrovně ovšem nejsou budované tak, aby v tomto směru představovaly výzvu. Většinu puzzlů a platformingových překážek při cestě zpátky zvládnete bez problémů. Nehledáte zde kopretiny, nemusíte sbírat zlaté ani červené mince. Znamená to úplně jiné tempo hry. Zatímco ve směru dopředu se v úrovni „trápíte“ 5–10 minut, zpátky ji slupnete za 2 minuty se stoprocentní úspěšností.

Hop na koně

Už zbývá zmínit jen jednu příjemnou vlastnost hry, k níž máme bohužel zároveň pár výtek. Yoshi’s Crafted World nabízí plnohodnotnou kooperaci dvou hráčů na jednom zařízení, kdy se po obrazovce prohání dva Yoshiové různých barev v různých oblečcích. Nejde o rozdělenou obrazovku, takže se musíte držet u sebe, ale jinak má každý svoji hlavu, stará se o vlastní životy a zásobu vajíček.

Jenže to dokáže být chaos. Když se pracně snažíte zamířit na něco v dálce a při výstřelu vám zrovna skočí do cesty druhý Yoshi, vyplýtvali jste vajíčko zbytečně. Ještě horší je, když svého kolegu omylem spolknete. Někdy se to může hodit, ale vedlejším produktem je výměna vajíček, což ve vypjatých situacích nepotěší.

Naštěstí je zde možnost skočit druhému Yoshimu na záda. V tu chvíli se jeden hráč stará o pohyb a druhý jen o střelbu, takže nedochází k takovým nechtěným chybám. Na druhou stranu, často skončíte na zádech kamaráda, aniž byste po tom toužili a ve světě plném barviček chvilku trvá, než si uvědomíte, kde vlastně jste.

Kooperace umí být zábavná a je fajn, že nabízí dvě možnosti, jak hrát (umíme si představit, že když někomu nepůjde střelba, nebo naopak platforming, a druhému ano, bude vození se na zádech kamaráda užitečné). Ale popravdě jsme upřednostňovali singleplayer, což nás trochu nemile překvapilo.

Kooperace má ještě jeden zásadní problém, kterým je kamera. Ta se občas někde zapomene, takže zatímco vy jste oba při vrchním okraji obrazovky a rádi byste viděli, co tam na vás číhá, kamera zabírá oblast pod vámi, která už vás vůbec nezajímá. Sice k tomu nedochází často, ale nemělo by k tomu docházet vůbec.

Cesta je lepší než cíl

Ale v singleplayeru jde o bezchybnou jízdu mistrně vybudovaným prostředím, které se často mění, má pokaždé svůj vlastní nápad a rozhodně vás nezačne nudit. Ani v případě, kdy jednou úrovní budete procházet popáté kvůli sesbírání všeho.

Co se příběhu týče, ten je zde klasicky nintendovský. Vyprávění je minimální, zápletka silně neoriginální, prostě jen jeden z několika důvodů, proč uhánět za pěti mocnými kameny, které dohromady umí splnit i ty nejdivočejší sny.

Ne, Yoshi’s Crafted World určitě nebudete hrát kvůli příběhu, ale kvůli čisté hratelnosti, originálnímu a velmi roztomilému prostředí, nemalé výzvě a – přiznejme si – i honbě za novými oblečky. Nintendo ani tentokrát nezklamalo. I když hra trošku klopýtá v kooperaci, jde o jednu z nejlepších plošinovek dnešní doby a jasnou volbu pro majitele Switche.