Unreal Tournament 3

Herní módy

Je jich oficiálně celkem šest, v čemž je ale malý háček. Tři z nich totiž jsou v podstatě to samé – Deathmatch, Team Deathmatch a Duel. Nejen, že se všechny hrají podle stejných pravidel, ale používají i stejné mapy. Navíc tu hraje roli i velikost map, protože duel si asi tolik neužijete na mapě pro 10 hráčů, obdobně pro Team Deathmatch asi budete volit spíše z map větších.

Další dvojice módů je na téma Capture The Flag, čili další klasický mód, v níž se bojuje o vlajky ve snaze tu soupeřovu ukořistit a dopravit do vlastní základny. Klasické CTF je zde doplněno o modifikaci Vehicle CTF, kdy do hry vstupuje i mobilní technika.

Warfare

Posledním herním módem je Warfare, což je v podstatě obdoba Onslaughtu z minulého dílu. Postupně zabíráte uzly spojující vaši základnu se soupeřovou a jde o to zničit energetické jádro v domovské bázi protivníka. Krom hlavních uzlů tu najdete i jakési „nepovinné“, jejichž obsazením získáte nějakou výhodu, třeba v dostupnosti bojové techniky apod.

Novým herním prvkem tu je tzv. „orb“, což je jakási energetická koule. Tou disponuje na speciálním podstavci každý z týmů a hráč, který tuto kouli sebere s ní může přiběhnout k nepřátelskému uzlu a ten pouhým proběhnutím okamžitě získat na stranu svého týmu, bez nutnosti o něj soupeře nejdřív připravit a poté zde vybudovat základnu vlastní. Hráč nesoucí „orb“ se tak stává pro soupeře velice nebezpečným a jedním z  primárních úkolů je jeho eliminace.

Rozpačitě nakonec působí vlastní systém singleplayerové kampaně, která není pojata jako turnaj, ale válečný konflikt, jehož jednotlivé epizody jsou hodně nepřesvědčivým způsobem sešněrovány do jakés takés příběhové linie, která ale působí hodně násilně a samoúčelně.

Zbrojní arzenál

Tvoří ho sada známých zbraní, které jsou samozřejmě kompletně nově vymodelované a přeskinované, funkčně ale nečekejte žádná větší překvápka. Vesměs jde o mírné ladění parametrů, případně návrat k původním funkcím. Asi potěší zařazení klasické sniperky namísto hodně diskutovaného Lightning Gunu. Podobně to je s bojovými vozítky a vznášedly, které opět z velké části kopírují nápady, které tu už byly.

V některých módech mají hráči nově k dispozici namísto translokátoru jakýsi vznášející se skateboard, na kterém se mohou pohybovat podstatně rychleji než pěšky za cenu toho, že při jízdě nelze střílet. Zatímco na pevných površích je vznášedlo celkem rychlé, na vodě se vám na něm pojede podstatně pomaleji. Zajímavá je i možnost se zachytit za vozidlo a nechat se jím táhnout. Pokud dostanete při jízdě na vznášedle zásah, většinou vás srazí na zem a bude chvíli trvat, než se posbíráte a budete schopni dál bojovat.

Hudební a zvuková složka hry je rovněž kvalitní, i když zde asi nijak na zadek nepadnete. Některé motivy jsou remakem toho, co znáte z předchozích dílů, což se dá vlastně říci i o některých mapách, vycházejících z oblíbených arén z dřívějška. Suma sumárum můžeme audiovizuální složku hry zhodnotit velice kladně.

Online

Testy multiplayeru potvrdily, že síťový kód je tradičně kvalitní. Hra po internetu běží svižně a jak je u Epicu dobrým zvykem, neustále se ladí a optimalizuje kde co.

Pokud se na hru online podíváme z pohledu kvantity serverů, pro všechny módy určitě nějaké vhodné kolbiště najdete. Ale že by bylo serverů jako máku, to se určitě nedá říct.

Sečteno a podtrženo

Herní obsah ničím nepřekvapí, ale je to opravdu špatně, když se vlastně jedná o přídavek k velmi dobré zábavě? Vesměs jsou vám servírovány oprášené nápady, které tu už byly a inovací je minimum, pomineme-li nový vzhled. Kdo si užívá minulé díly, užije si i ten poslední i s tím, že řada detailů například v chování zbraní byla upravena směrem k lepšímu. Kdo ale čekal nějaké radikálnější změny a nové nápady, pro toho asi UT3 velkým přínosem nebude.