Unravel

Verdikt
93

Úžasná plošinovka, na které se větší chyby hledají s největšími obtížemi. Vizuálně bez konkurence, s podmanivou hudbou, cituplná, příjemná, skvělá. Hra, kterou lze doporučit každému bez ohledu na žánrové preference.

Počítač

WindowsWindows

Origin

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

$19,99PlayStation Store

Xbox OneXbox One

Xbox Store

Další informace

Výrobce: Coldwood Interactive
Vydání: 9. února 2016
Štítky: plošinovka, umění, pro hráče do 18 let, adventura, hlavolamy, logické

Také máte někdy pocit, že už hry nedokážou strhnout jako dřív? Že zážitkům, které vás naprosto nekriticky přibily do křesla a nenechaly vás vydechnout, už definitivně odzvonilo? Všechno je na nic, už jsme moc staří a tak dále? Tato hořkosladká sebelítost ale nyní dostává pořádný políček od šikovných Švédů ze studia Coldwood Interactive, kteří servírují fantastickou plošinovku, jež nechytne za srdce jen úplné roboty.

Hlavní sílu hry symbolicky představuje už její hlavní hrdina. Zhostíte se role přízového panáčka Yarnyho, který je asi tak nejroztomilejší herní postava vůbec. Nejde ale o prvoplánové ťutu ňuňu, ve kterém by autoři vypočítavě tlačili na naše vnitřní měkoty. Yarny je totiž, stejně jako celá Unravel, především bezprostřední. Prostý cíleného patosu, profláklé hry na city. Upřímná. Další adjektivum, které se ve spojitosti s Unravel dere na mysl. Opravdová. Bezelstná. I když občas docela lstná.

Švédskem

Hra nenásilně sleduje osudy jedné rodiny, jejíž vzpomínky budete sbírat v překrásné severské krajině. V celé zápletce nepadne jediné slovo, ale tvůrci naznačují tak jemně a dovedně, že nejen zaměstnají vaši mysl, ale hlavně - a jsme zase u toho - srdce. Hra nemá problém střídat chvíle prosluněné radostí s daleko temnějšími tóny, momenty, které přivodí příslovečný knedlík v krku, aby vám v dalším okamžiku kámen ze srdce zase shodila s hromovým zaduněním. Autoři si s elegantní lehkostí podmaní vaše city a budete jim napospas. Citům? Tvůrcům? Oběma! Pamatujete na tříminutový průřez životem hlavního hrdiny v Up!, ze kterého se nejednomu Vikingovi orosily oči? Asi takovým dojmem působí celá Unravel.

A  souvislosti s prostředím hry padlo slovo "překrásná", představte si ho tučně a nesčetněkrát podtržené. Detailní záběry na skandinávskou přírodu jsou totiž neuvěřitelně nádherné. Tu se budete prodírat trsem divokých ostružin, tam zdoláte překážku v podobě vysokého kamene uprostřed vřesoviště, abyste vzápětí s větrnou svižností létali mezi větvemi bříz. V pozadí se často mihnou typické skandinávské domečky výrazných barev, podle kterých Švédsko bezpečně poznáte. A pokud jste tuto zemi někdy navštívili či dokonce považujete smaragdové švédské lesy za místo, kde, kdyby existovali, by nutně museli žít skřítci a víly, budete u vytržení ještě více.

Úrovně střídají roční doby i prostředí, ale jedno se nemění - užaslý výdech na začátku každé z nich. Ať už před vás hra postaví hvozd, stodolu, takřka ladovsky zasněženou krajinu či rašeliniště, úvodní myšlenka je stejná. "Sakra, to je krása!" Tvůrci v průběhu hry prozkoumají snad celé barevné spektrum a jelikož Unravel má i vcelku zřetelný ekologický podtext, podíváte se rovněž do úmyslně nepěkných míst. Toto otření se o životní prostředí nicméně působí malinko naroubovaným dojmem - hře by ústřední téma lidí, kteří o sebe přicházejí, aby se poté zase našli, úplně stačilo. Nejedná se však o nikterak rušivý prvek.

Kdyby vám snad hlavou bleskla kacířská myšlenka, že tenhle level přeci jen vypadá dost podobně jako ten předchozí, což se jednou dvakrát opravdu může stát, štafetový kolík zasněného průvodce po říši divů střelhbitě převezme hudba. Míchanice severského folku a mazlivého ambientního podkresu sedí k tématu, poněkud nepřekvapivě, asi jako račí hody ke konci léta či sirkárna do Jönköpingu. To znamená, že by to bez ní opravdu nebylo ono. Stejně jako prostředí se i hudba v průběhu mění, a stejně jako prostředí i ona za celou hru nemá slabší chvilku.

Po mostech z bavlnky

Kdo by chtěl chudáka psa bíti, hůl by si nejspíš mohl najít v samotné hratelnosti. Tím ovšem vůbec nechceme naznačit, že by snad byla špatná, jen je vcelku jednoduchá. Panáček Yarny je z příze a při pohybu se odmotává, nechává za sebou vlákno. To znamená, že musíte své pohyby často plánovat tak, abyste se dostali k další zásobě životodárného vlákna dřív, než Yarny zůstane - metaforicky i doslova - viset.

Též to ale umožňuje vracet se zpět na zdánlivě nedostupná místa - Yarny totiž dovede vyšplhat po vlastním odmotaném vláknu zpátky. Také zvládne svou nit napevno přivázat k místům k tomu určeným, a pokud takto sváže dva výstupky v dostatečné vzdálenosti, vyrobí most, z kterého se může vymrštit jako z praku nebo po něm třeba vytlačit předmět tam, kam by to jinak nešlo.

Celá Unravel je o houpání se mezi větvemi, šplhání na kapotu auta či vyvýšený parapet, hádankách s tvořením mostů, po kterých vytáhnete plechovku, aby bylo od čeho se odrazit, a svazování pák v určitém pořadí, aby dveře či stavidla zůstala otevřená, a Yarny zároveň nebyl přivázaný tak nešikovně, že by mu došla příze.

Design úrovní je nicméně skvělý a ačkoliv aspektů hratelnosti skutečně není přehršel, jejich využívání po celou hru neomrzí. Bylo by vůbec fér za to hru kritizovat? Vždyť ve skvělém Rayman Legends s trochou nadsázky vlastně také jenom skáčete a mlátíte protivníky, no ne? Nejde přeci až tak o kvantitu, ale o to, jak hra se svou nabídkou pracuje - a Unravel to činí parádně, svižně, s grácií.

Nástrahy

Nepřátel v pravém slova smyslu se zde ale nedočkáte, ačkoliv je k nalezení několik akčnějších scén, kdy je třeba přelstít kraba, uprchnout hlodavci či se skrývat před podrážděnými havrany. K nim mimochodem opět spustí doprovod živá a dynamická hudba, která z prostého přebíhání mezi kryty na otevřeném poli mávnutím kouzelného proutku udělá neuvěřitelně napínavou eskapádu.

Někomu by nejspíš mohly pohnout s nervy náhodné pasti, jejichž spuštění končí Yarnyho skonem a načtením posledního checkpointu. Unravel ovšem není přehnaně obtížná hra a pokud jste v životě hráli alespoň jednu plošinovku, většině nástrah se nebudete mít problém vyhnout přinejhorším na druhý pokus. Když se zachvěje obrazovka a z jedné její poloviny se začnou drolit malé kamínky, člověk už ten následný velký balvan tak nějak čeká a automaticky se klidí z cesty.

Ovládání Unravel je opravdu parádní, tedy alespoň na gamepadu. Okamžitě přejde do krve, je intuitivní a už ve druhé úrovni máte pocit, že Yarnyho vedete spíše myšlenkami než rukama na ovladači. Ani klávesnice s myší nezůstávají pozadu, ale ke stoprocentnímu zážitku by se hodil právě spíše gamepad.

S láskou k řemeslu

Vady? Nedostatky? Hra je vcelku krátká. Na závěrečné titulky se podíváte po zhruba šesti hodinách, což se může zdát dostatečné, ale věřte, že není. Budete totiž chtít víc! Na druhou stranu to dává iniciativu k prozkoumávání úrovní a vyzobávání secretů v podobě roztomile obšitých knoflíčků. K nim se budete dostávat nejsložitějšími postupy a řešením už poměrně obtížných hádanek, pokud se tedy rozhodnete je posbírat všechny, může herní doba vcelku dramaticky narůst.

Na Unravel by šlo vrstvit přídavná jména jak svetry před vycházkou do švédské zimy. Přirozená. Nepřikrášleně krásná. Nestrojená. A hlavně láskyplná. Čirá radost z tvorby a zprostředkování cesty, do které tvůrci nalili vlastní duše, ze hry sálá každým okamžikem. To samozřejmě proniká i ke hráči a formuje tak největší pozitivum hry. Je zkrátka a dobře učiněná a neposkvrněná radost ji hrát, což je největší kompliment, který vůbec lze složit.