Uncharted 4: A Thief's End

Verdikt
91

Uncharted 4 je jako kniha, kterou doslova hltáte, ale zároveň vás trápí pohled na to, jak se zmenšuje počet nepřečtených stránek. Nepřejete si konec, tušíte, co přijde, ale nedá se svítit. Dobrodružství Nathana Drakea končí, ale je to asi ta nejlepší poslední kapitola, jakou jste si mohli přát.

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

Další informace

Výrobce: Naughty Dog
Štítky: 3rd person, third person, uncharted, dobrodružná, adventura, akční

Exotické lokace, tajemné chrámy, ztracená města, divoké přestřelky a životu nebezpečné situace. Jedním slovem: dobrodružství. Přesně toho má Nathan Drake, hlavní hrdina série Uncharted, už plné zuby. Místo toho si konečně zvolil klidný rodinný život a pohodové zaměstnání. Jenže na důchod je evidentně ještě brzy, a než se Nathan dočká skutečného odpočinku, proženou ho scénáristé v Uncharted 4 další hromadou patálií v nejrůznějších koutech světa. Zároveň ho však představí tak, jak jsme jej ještě nezažili – jako obyčejného chlapíka z masa a kostí.

Můj brácha má prima bráchu

Když se před dveřmi Nathanova stísněného kanclu objeví jeho dávno ztracený bratr Samuel, je hned jasné, že rutinní razítkování formulářů půjde stranou. Sam totiž nezemřel před patnácti lety při útěku z vězení, jak si všichni mysleli. Na svobodu mu pomohl mocný narkobaron, který však chce malou kompenzaci: pirátský poklad v hodnotě 400 miliónů dolarů. Nathanova radost ze znovunalezeného bratra poměrně rychle mizí a střídá ho kousavé dilema: pomoci Samovi (a porušit jistý slib), nebo zůstat v klidu domova s manželkou?

Vzhledem k tomu, že se o scénář postaral Neil Druckman, který má na svědomí i The Last of Us, je jasné, že propracovanost postav a jejich vzájemných vztahů bude na patřičné úrovni. Že se ale Uncharted posune z roviny zábavného béčkového akčního filmu s kupou hlášek směrem k realistickým charakterům, to asi nečekal nikdo.

Studio Naughty Dog navíc opět odhaluje něco víc z Nathanovy minulosti prostřednictvím několika flashbacků a vysvětluje vztah mezi oběma bratry. To vše tak přirozeným a lidským způsobem, že by kolikrát i filmoví scénáristé mohli závidět. Navíc se Druckman šikovně vyhnul tomu, k čemu by jiní pravděpodobně sklouzli: Drake, který se chtě nechtě vrací k dobrodružnému řemeslu, rozhodně není nějaký vyčerpaný a utahaný škarohlíd, co by na každém rohu skuhral, že je „na to už moc starej“. Naopak se v něm stále probouzí to dětské nadšení z objevování dávno ztraceného – a svým způsobem ho to i znepokojuje.

Opatrné vylepšování

Od čtvrtého dílu série asi budeme těžko očekávat nějaké diametrální změny v hratelnosti. Hráči si Uncharted oblíbili pro kombinaci skvělé grafiky, dobře napsaných postav, napínavých akčních scén a velkolepých lokací. Naughty Dog by byli blázni, kdyby se snažili naservírovat něco výrazně odlišného. Na druhou stranu, inovace jsou skutečně jen kosmetické a konkurenční Tomb Raider je v některých oblastech o trochu odvážnější. Ale vážně jen malinko.

Jedním z hlavních pilířů série Uncharted je samozřejmě zdolávání překážek: skákáním, šplháním, plazením, plaváním – a nově i houpáním. Snad v žádné moderní akční hře nesmí chybět kotvička či její ekvivalent, tudíž i Drake dostal do výbavy provaz s hákem, díky kterému se může elegantně přehoupnout přes propast. Poslouží také ale i při řešení některých logických hádanek – opět nejsou vyloženě náročné, na druhou stranu je řada z nich zpracovaná natolik parádně, že vás budou bavit tak jako tak.

Druhou příjemnou změnou je, že v několika oblastech dostanete možnost řídit motorový člun nebo džíp, díky čemuž budete překonávat poměrně velké vzdálenosti. Ostatně, je to jedna z věcí, kterými Uncharted 4 umí také zaujmout: když z jednoho vyvýšeného místa uvidíte kdesi v dáli malou věžičku, ke které se musíte dostat, vezměte jed na to, že si prakticky celý přesun užijete v reálném čase a s hromadou akčních vsuvek a pochopitelně bez nahrávání. Díky tomu se dostanete i do několika relativně otevřených lokací, kde můžete z vozu vystoupit a na vlastní pěst prozkoumávat menší zříceniny či jiná zajímavá místa.

Víc než horská dráha

Uncharted 4 zkrátka naplňuje premisu epického akčního dobrodružství, které je ale zároveň chytře napsané a nespoléhá se jen na naskriptovaný tunel, naopak. Level designéři si s návrhem úrovní skutečně vyhráli. Ačkoliv stále jdete poměrně širokým koridorem, velmi často se vám stane, že například po vyšplhání na skálu zjistíte, že jste se na ni mohli dostat úplně jinak – pouze jste minuli šikovně zastrčenou stezku. Ano, není to v žádném případě otevřený svět, to ani omylem, na druhou stranu hra velmi šikovně maskuje virtuální mantinely.

Zatímco v Tomb Raider máte pocit, že prostě musíte jít po předem vyznačené cestě, Uncharted 4 vám dává na výběr: chcete vyšplhat po římsách? Nebo přeskákat po sloupech? Vyšplhat po provaze? Ano, dostanete se na to samé místo, ale způsobem, který vám osobně vyhovuje nejvíc. Nejvíc je to asi patrné ve chvíli, kdy za volantem džípu projíždíte přímořským městečkem jako smyslů zbavení, protože vám na záda funí obří opancéřovaný vůz s kulometem. Zatímco v předchozích dílech by existovala jen jedna správná cesta, ve čtyřce existují různé malé odbočky, pro které se můžete rozhodnout, a zkusit pronásledovatele setřást.

Navíc se můžete spolehnout na to, že nebudete poslouchat jen foukání větru a svist prolétávajících kulek. Většinou budete mít po boku svého parťáka, takže o vážné i vtipné rozhovory není nouze. Nate má stále onen smysl pro bezelstný a často dojemně infantilní humor, i když je patrné, že už je zase o něco starší, zkušenější a moudřejší. Navíc je parádní, že postavy přirozeně reagují i na zdánlivé maličkosti – komentují slepé uličky, alternativní cesty i vaše rozhodnutí, kudy se vydat.

Střílej, skákej, sleduj

Jak se dalo čekat, Uncharted 4 opět využívá stejnou kostru jako jeho předchůdci: nejprve parádní animace, pak akce, následuje průzkum okolí a nějaká ta hádanka, pak zase akce a animace na konci kapitoly.

Subjektivně se zdá, že vývojáři na četnosti přestřelek malinko ubrali, ale především představili i jednu poměrně solidní změnu: funkční stealth systém. Prakticky kdykoliv, kdy dorazíte na místo obsazené nepřátelskými vojáky, máte možnost pokusit se celou situaci vyřešit potichu. Pochopitelně nemůžete čekat stealth orgie, pořád se bavíme o primárně dobrodružné hře hollywoodského střihu.

Přesto je příjemné mít možnost pokusit se nejprve shodit pár omráčených nepřátel z vysoké římsy, pak dalšího žoldáka přidusit ve vysoké trávě a nakonec na posledního přeživšího skočit z balkónu a uzemnit ho jednou poctivou pěstí. Hra je k vašim chybám relativně benevolentní, vojáci se orientují hlavně podle zraku než sluchu, a když se před nimi mihnete dostatečně rychle, nejspíš vás ani nezpozorují. Avšak vůči předchozím dílům je to stále pokrok.

Nathan z masa a kostí

Těžko říct, jestli by byl Nathan Drake tak oblíbenou postavou nebýt Nolana Northa, dabéra a nyní vlastně i plnohodnotného herce. Postavy od Naughty Dog byly vždycky skvěle zpracované a patřily k tomu nejlepšímu, co nám mohla minulá generace konzolí nabídnout. A přestože očekávání byla jistě velká, troufáme si tvrdit, že se grafici tentokrát opravdu překonali. Mimika obličejů je prostě fantastická, což ještě podtrhují realisticky zpracované oči – právě v nich se odráží celá škála emocí, a když občas sledujete, jak se Nathan dívá na Elenu a v obličeji se mu odráží láska i obdiv, které k ní cítí, budete mít pocit, že se díváte spíš na živého Nolana Northa, ne na polygonovou postavu.

A nebyla by to Uncharted hra, kdybychom se s Nathanem a jeho kumpány nepodívali do spousty parádně zpracovaných lokací. Nemá smysl je vyzrazovat všechny, protože příběh je podpírán právě napětím z toho, kam se vydáte dál. Rozhodně je však třeba zmínit, jak každé prostředí trochu jinak ovlivňuje samotnou hratelnost. Díky přítomnosti džípu připomínají některé oblasti z Far Cry, intermezzo v Itálii naopak připomene filmovou Mission Impossible. Jinde to zase bude staré dobré indianajonesovské dobrodružství.

Jak lze od Naughty Dog očekávat, na poměry PlayStationu 4 je grafika naprosto fantastická. Ale konkurence rozhodně nespí a Uncharted už není o takový kus před ostatními hrami, jako to kdysi bývalo. Vývojáři Rise of the Tomb Raider se už také naučili vymýšlet působivé scény, obalené do slušivého hávu. Jenže co naplat, ač je nová Lara o něco realističtější než ta z devadesátých let, pořád je to oproti postavám z Uncharted pouhá akční postavička. Stejně tak rozhodně poznáte větší pečlivost a uměleckou zručnost, kterou studio Naughty Dog do hry vložilo. O to víc oceníte i přítomnost stejného fotografického režimu jako v The Last of Us.

Zazvonil zvonec…

Po dohrání Uncharted 4 není pochyb: další díl rozhodně v plánu není. Po stránce příběhu, výpravy, postav a lokací je Uncharted 4 naprosto skvělým počinem, který překonává i fantastický druhý díl. Na druhou stranu se ale nedokáže zbavit některých předchozích neduhů – jde především o občas rušivé přestřelky a hůře vygradovaný konec. Ten působí dojmem, jako by si ve studiu řekli, že vám finální animaci nedají jen tak zadarmo, a tak před vás postaví sadu nudných útesů, které jste v průběhu hry zdolávali už několikrát

Závěr ságy je naprosto profesionálně zpracované dílo, které nic nenechává náhodě, a bez přestávky vás zasypává skvělými scénami, propracovanými postavami, břitkými dialogy, svižnou akcí a doplňuje je hromadou bonusů, kvůli kterým určitě hru rozehrajete znovu. Uncharted 4 je pro sérii v podstatě tím samým, čím je pro Indiana Jones sérii třetí film s podtitulem Poslední křížová výprava. Ukazuje minulost hlavního hrdiny, přidává hlavnímu hrdinovy lidský rozměr, posílá ho vstříc novému nebezpečí, ale zároveň hraje na důvěrně známou notu a opírá se o nadmíru povedený scénář.