The Sun at Night

Verdikt
50

Sovětská světovláda se zkřížila s pohádkou o zachráněné fence z vesmíru. The Sun at Night je podivuhodnou směsicí reálné historie a fantazie, nicméně jen nápad skvělou hru nedělá. Frustrující hratelnost, zapříčiněná mnoha designérskými nezdary, by vás měla varovat.

Počítač

WindowsWindows

4,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Minicore Studios
Vydání: 1. srpna 2014
Štítky: sci-fi, bizár, alternativní historie, akční, rpg

Možná není tak slavná jako Lassie, ale lidem posloužila mnohem víc. Lajka, potulný pes z moskevských ulic, byla na konci padesátých let obětována pro výzkum vesmíru a jako první živý tvor se prolétla po oběžné dráze Země. Už se ale nevrátila. Původně to mělo být proto, že Sověti zapomněli „vynásobit zásoby dvěma“ (nebyla vyvinuta technologie pro návrat), ale ve skutečnosti Lajka zahynula v kokpitu vlivem stresu a přehřátí.

The Sun at Night (původně Laika Believes: The Sun at Night) dává Lajce po letech novou šanci. V bizarním čtyřnohém skafandru, s raketometem na hřbetě a sbírkou unikátních schopností, si Lajka prožije úplně nový životní scénář. Její modul bezpečně přistane na Zemi. Ovšem je nutno přiznat, že to co pak prožije, bude svým způsobem zase jenom psí život.

Tesknivá tma, opuštěné budovy s dírami místo oken, tanky a válečná zelená doplněná o připomínky všeho sovětského. Obrázky jak z hororu. The Sun at Night si opravdu dává záležet na ponuré atmosféře, vybarvené ve skvěle vypadající malované grafice. Do všeho navíc míchá prazvláštní mechanické i lidské protivníky, nejčastěji připomínající pohraničníky.

Na mix témat v The Sun at Night je občas dobré mít kachní žaludek. Prostředí hry chvíli připomíná měsíční krajinu, chvíli zcela neznámý robotický sci-fi svět a jindy jako byste překročili hranice Uralu a vkročili do tajné sovětské základny. Hra si zvolila tématickou křižovatku mezi Teslagradem a Falloutem, a i když není v žádném případě tak lyrická a propracovaná jako zmíněné vzory, depresi ze samoty v nepřátelském světě si rozhodně užijete.

Ani po herní stránce nepůsobí Lajčina alternativní realita jednoznačným dojmem. Z žánru klasické plošinovky vybočuje komplikovanější hratelností, která vás nutí vracet se na stará místa, bloudit v šachtách i průchodech a bohužel také často míjet špatně označené, ale přitom důležité herní body a zoufat si nad fatálně nepřehlednou mapou.

Kam jsem to jen chtěl...

Jak už jste asi vytušili, The Sun at Night je rozporuplnou záležitostí. Nejde vůbec o to, zda hru pochopíte, ale jestli se dokážete přizpůsobit jejím zvláštnostem. Tu zajímavým, častěji však méně potěšujícím, mezi které patří třeba mapa. Zatímco celá hra je klasicky ve 2D (šup nahoru po plošině, šup zase dolů), na mapě jsou levely vystavěny v jakýchsi izometrických plátech a věřte mi, že pohled na ně je úplně stejně nesrozumitelný, jako jejich používání.

Vzhledem k prostorové rozlehlosti hry a mnoha rozvětveným obrazovkám je opravdu velice snadné se v The Sun ztratit. Nelze se spoléhat ani na navigační šipku, která s hráčem často laškuje a svádí ho na scestí. Vodí ho k zamčeným dveřím a slepým koridorům - zkrátka vás při pátrání po čemkoliv šipka ráda dovede na místa, kde po cimrmanovsku „věc není“.

Leveling, to je šance na život

Lajka je spíše čtyřnohý android (zní to bizarně, ale smiřte se s tím), jenž postupem času nachází v mapách nejen munici a životní energii, ale také důležité stavební prvky, ze kterých si skládá upgrady do své obrany, útoku a údržby. Dejme tomu, že byste ocenili lehčí pozici v boji. Opatřete si tedy asistenční jádro, které dokáže absorbovat účinky střel od nepřátel! Stojí tři nanobaterie.

Když pomineme fakt, že všechny ty průrazné střely, raketomety, granáty, ochranné štíty, šetřiče energie či lasery navlékáte na chudáka psa, budete s nabídkou upgradů nanejvýš spokojeni. Tak bizarní, ale bohaté divadlo technologií se v plošinovkách jen tak nevidí.

Leveling nadto není vůbec zbytečný. Není tu jen na okrasu. Každá jednotlivost se skutečně projevuje na Lajčině bojeschopnosti a podle toho, do jakých oblastí vývoje budete investovat, vytvoříte z psiska buď skvělého taktika, zodpovědného obranáře nebo opravdu drsného útočnýho psa, co aportuje granáty.

Těžký osud bojového plemene

The Sun at Night se přesto neustále pohybuje po sinusoidách nadšení a rozpaků. Přiznejme si to, voříšek s nukleárním arzenálem na kožichu vypadá divně a divně se bohužel chová i v boji. Lajka je pes, co byste chtěli víc. Takže její hbité psí tělo je na obrazovkách často hbité až příliš a bude vám dlouho trvat než zkoordinujete plošinářkovský pohyb se střelbou naváděných projektilů přes myš.

Najít akční kompromis je velice těžké. Ani po několika hodinách laborování s taktikou se to nemusí plně nepodařit. Přestože Lajka v podstatě nenabízí mnoho způsobů ovládání a těch pár základních akcí se naučíte brzy nazpaměť, nikdy vám ovládání nepřejde do krve.

Frustrace z boje je v The Sun at Night všudypřítomná i kvůli neustálému nepoměru sil. Buď je příliš silná Lajka, proti které nepřátelé útočí jen základními typy stále stejných zbraní, nebo je příliš slabá, pokud se dostane do obrazovky s neadekvátní přesilou. Vzhledem k tomu, že hru lze ukládat pouze na stanovených a hodně vzdálených bodech, připravili si pro vás autoři pořádný koktejl zlosti.

Vzdorující soudruzi

Jestliže vám rozporuplná náročnost akce nezpůsobí psychickou újmu a s ovládáním i navigací se sžijete, nezapomeňte hltat Lajčin příběh. Stojí za to. Jde o rozhodně jednu z těch lepších herních vlastností. The Sun at Night vypráví o světě, ve kterém Amerika už nic neznamená a je to naopak Sovětský svaz, kdo řídí veškeré vědění i pokrok lidstva. Myšlenka je to obzvlášť nechutná, ovšem nemělo by to vyznít negativně. Příběh vystavěný na temné atmosféře, melancholických chvílích a dobře napsaných denících je skutečně poutavý.

Lajka brzy pochopí s kým má tu čest a spojí se s partyzány, kteří jsou jako jediní ochotni vzdorovat ústřední moci. Je poměrně snadné získat si k příběhu osobní vztah. Lajka bojuje na straně vzbouřenců proti systému a lidem, kteří ji kdysi de facto vytáhli do kosmu. Svízelná situace nutí nejen k boji, ale i k zamyšlení.

The Sun at Night je dílo po všech stránkách kontroverzní. Dokazuje, že ani atmosféra nezařídí vše a povedený leveling nemůže zakrýt koncepční chyby v bojovém systému a v nezvládnutém zpracování map.