The Aquatic Adventure of the Last Human

Verdikt
60

Pekelně obtížný výlet do tajemných moří. Skvělý nápad, působivá atmosféra, ale dobrý zážitek občas kazí podivné designové kousky, pár otravných bossů a dýka do zad v podobě mapy za příplatek.

Další informace

Výrobce: YCJY
Vydání: 19. ledna 2016
Štítky: sci-fi, arkáda, 2d, indie hra, pixel art, akční

Původní plán byl The Aquatic Adventure of the Last Human uvést jako "Sunless Sea směrem dolů". Velice záhy se však ukázalo, že takové přirovnání by bylo scestné, jelikož obě hry spolu nemají, až na námořní tématiku, v podstatě nic společného. Ne, zde se hodí jiný příměr - máme tu totiž hlubinný Titan Souls.

Potápěčova cesta

Úvodní scéna představí vesmírnou loď mizící ve víru singularity, následuje uplynutí nesčetných milénií, aby se kosmické plavidlo zase vynořilo z trhliny a vrátilo se domů. Pyšná města ze skla a plastu, robotické továrny i poslední zbytky lesů pohltila vodní hladina a na vás bude zjistit, co a jak se vlastně stalo.

Zápletka nicméně zkroušeně fidlá na druhé housle. Občas se sice dozvíte nějaký útržek informace z náhodně pohozených holografických záznamů, ale skládačka podle Aquatic Adventure je jak prastaré puzzle, které najdete na půdě, pustíte se do něj, ale zjistíte, že čtvrtina dílků zmizela v nenávratnu.

Po stránce hratelnosti jde o čistou plošinovku s jediným rozdílem - můžete se pohybovat nahoru i dolů. Prozkoumáváte několik vizuálně odlišných lokací, řadu cest blokují překážky, které lze, přesně jak káže žánrová mantra, překonat až s určitým vylepšením ponorky.

Jako ve všech podobných hrách i zde to s sebou přináší břímě backtrackingu, protože se zkrátka musíte čas od času vracet na druhou stranu mapy, abyste mohli pokračovat nějakou nově otevřenou chodbou. První kámen úrazu, hra totiž žádnou mapu nemá, alespoň ne v základní edici, musíte si připlatit za deluxe. Co prosím?

Jedná se o designérský tah, který při nejlepší vůli nelze pochopit. Ano, autoři se nejspíš snažili ze svého díla udělat výzvu, ale to se jim dobře daří už kvůli náročným soubojům s bossy, přidávat ještě porci zbytečného bloudění potřeba zkrátka nebylo. Platit navíc za funkci, kterou hra opravdu měla obsahovat v základu, snad nemůžou myslet vážně.

Libo krabí koktejl?

Akce se soustředí výhradně na davido-goliášovské souboje s nestvůrami hlubin. Monstra jsou bez výjimky obrovská, impozantní a váš Nautilus v porovnání s nimi působí jako bezvýznamné zrnko písku. Pocit, který většina z gigantů, proti kterým stanete, okamžitě potvrdí, protože když vaši kovovou skořápku smete chapadlo jak mrakodrap, stane se přesně to, co by člověk čekal. Smrt.

Bossfighty jsou zkrátka náročné, jak zákon káže. Pokud nejste zvyklí na plošinovky podobného ražení, můžete na Aquatic Adventure rovnou zapomenout a odvažujeme se prohlásit, že boje v téhle vodní arkádě dají zatopit i pěkně zkušeným matadorům.

Tvůrcům se daří nejdříve ohromit pocitem naprosté beznaděje, kdy se nezdá, že souboj vůbec může dopadnout jinak než neslavně, aby pak hráče donutili umíráním rozpoznat slabiny nepřítele. Jak už to tak bývá, odměnou je euforický pocit z vítězství, když stvůra konečně klesne ke dnu jak harpunový jehelníček v šarlatovém oblaku krve.

Většinou hrají prim vaše schopnosti, rychlost a přesnost reakcí, jak to má být, ale pár přešlapů by se našlo. Na mysl se dere boj s chobotnicí, který není složitý, ale trvá nepřiměřeně dlouho a pokud vás nebude bavit (a to nebude) čtvrt hodiny potvoru opatrně ostřelovat, budete netrpěliví, nejspíš zahynete a můžete celý souboj opakovat. Což je zkrátka na facku.

Aquatic Adventure dokáže příjemně rozčílit, sladce se odměnit a potěšit, ale místy také otrávit. Vzhledem k žánru by šlo odpustit nedostatečné příběhové pozadí, ale k vyšší známce by autoři museli doladit pár nedokonalých bossfightů, upravit hrbolaté tempo hry a přidat mapu, proboha.