Test Drive Unlimited 2

Verdikt
72

Je to podobná daň jako v případě GTA, kde za sandboxovou náturu platíte slabší grafikou a arkádovým modelem. TDU 2 je někde mezi, ale vyplatí se trochu přimhouřit oči a dát mu šanci dál než za nejbližší vesničku. S přibývajícími kilometry se totiž ukazuje, že tahle hra toho má v rukávu víc, než se zdálo.

Počítač

WindowsWindows

Steam

Konzole

PlayStation 3PlayStation 3

Nedostupné

Xbox 360Xbox 360

Další informace

Výrobce: Eden Games
Vydání: 11. února 2011
Štítky: auta, arkáda, závodní

První Test Drive Unlimited byl svého času velkým zjevením. Závodní hra, která se ostatní rozhodla trumfnout něčím jiným než grafikou, jízdním modelem nebo počtem aut. Přesně v duchu svého názvu nabídla poježděníčko bez omezení. K dispozici jste měli celý havajský ostrov Oahu, vymodelovaný jedna ku jedné, přičemž žádná zkratka přes pole, parkoviště nebo skálu nebyla tabu. K absolutní otevřenosti á la Grand Theft Auto sice TDU něco chybělo (mj. i lidi, které byste mohli přejet), ale vzhledem ke konceptu čistokrevné závodní hry a promakanému multiplayeru to byl výlet do míst, kam se ještě žádný zástupce žánru neodvážil.

Koho TDU chytil za srdeční sval, ten u něj strávil desítky hodin, než projel každou asfaltovou vlásečnici na ostrově, sesbíral všechna auta a questy, případně se do sytosti vyřádil v onlinových závodech. TDU bylo nahlédnutím do budoucnosti, ale k odstartování opravdové revoluce mu něco chybělo. Je to jako byste chtěli péct housky, měli vynikající nápad na ojedinělý tvar, co bude do krku klouzat snáz než ty ostatní, ale měli jste fakt mizernou mouku a neovládali řemeslo. Většina zákazníků by prostě odešla jinam. A tak se taky stalo. Po pěti letech to Eden Games zkoušejí znovu. To, co mají v troubě, voní docela hezky, ale je jasné, že rozhodne až první křupnutí.

Večírek začíná na Ibize!

Test Drive Unlimited 2 nabízí všeho víc. To jste asi čekali, ale Eden Games už předem ohlásili nejen nový engine, který zvládne lepší grafiku, střídaní denních a nočních cyklů, realistický déšť a poškození vozidel, ale také zbrusu nový ostrov. Zdálo se vám Oahu se svým tisícem mil kvalitního asfaltu příliš malé?

Dvojka startuje na Ibize (třetinová rozloha, ale nově můžete v SUV jezdit i po terénních stezkách), kde náš hrdina dělá pingla a ve volných chvílích fantazíruje nad tím, že jednou bude leštit vlastní Ferrari. Šance splnit si všechny vlhké závodnické sny přichází vzápětí - série Solar Crown vás protáhne po obou ostrovech a donutí otestovat schopnosti ve sporťácích i džípech, abyste se mohli stát nejslavnějším pirátem silnic široko daleko. Takže šup šup do autosalónu, autoškoly, módního salónu... počkat. Cože to?

Kam až nádrž vystačí

Až budete mít pocit, že už to nemůžete vydržet, prostě se na všechny vykašlete a jeďte. Bez cíle, bez časomíry, prostě se jen tak poflakujte. V tomhle relaxačním módu je TDU 2 stejně neprůstřelný jako minule. I kdybyste neodbočili z pobřežní dálnice nebo nezastavili, abyste očumovali západ Slunce, bude vám objížďka ostrova trvat přes hodinu. Všimnete si spousty věcí, objevíte nové obchody, uvidíte pár bouraček... prostě pohoda, zvlášť v rudém Ferrari, jehož zvuk masíruje i sousedy o dvě patra níž.

Pocit z pohodičky za volantem umocňuje vylepšená grafika, střídání dne a noci nebo občasný slejvák. Jakmile se vám garáž zaplní auty, začne TDU 2 dávat smysl. V autosalónech na vás čeká víc než stovka aut, včetně několika raritních kousků. Do jejich designu někdo investoval spoustu dřiny, ale příznivce tuningu příliš nepotěšíme - možností jak upravit vlastnosti a zevnějšek vozů je zhruba třikrát méně než v případě tuningu vašeho zevnějšku. To samo o sobě trochu smrdí. A nezačne to vonět ani ve chvíli, kdy se pustíte do opravdového závodění.

Dyť má ten volant volšovej!

Hra vás nažene do autoškoly, milostivě vám nabídne volbu tří vrstev asistence (plná asistence, sportovní mód a hardcore bez asistencí) a první výlet mimo silnici v třísetkoňové zadokolce dokonce dá tušit, že tu existuje jistý respekt k fyzikálním zákonům - lze driftovat a včasným kontra a přidáním plynu dokonce i zařídit, aby auto jelo požadovaným směrem. Jenže to byste byli moc hrr... až v závodech hezky plech na plech poznáte, že většina aut vám chce v zatáčce ukousnout hlavu, plivnout ji do sání a pak ji za bolestivého funění vytlačit výfukem. Prostě vás nebudou mít ráda, krotkými předokolkami počínaje.

Výsledkem je, že auta jsou bez ohledu na výkon a aktuální rychlost dost nevyzpytatelná, pokud zrovna nejedete na plný plyn rovnou za nosem. A to je průšvih, protože jakmile se v závodech nedá dávkovat plyn s rozumnou přesností a třeba Golf GTI se při zpomalení před zatáčkou najednou rozhodne, že aktivuje podivnou virtuální variaci na posilovač řízení a začne být při otáčení volantem dvakrát citlivější na změnu polohy, což vede k přetáčivosti, začne se dostavovat frustrace.

Ouch... to už je tolik?

Přijít na trh s takhle podezřelým jízdním modelem a vklínit se mezi Gran Turismo 5 a Shift 2 chce hodně odvahy. Nebo naivity, protože TDU 2 i přes veškerá vylepšení a sliby troskotá na úplně stejném místě jako jeho předchůdce. Prostě se dost mizerně řídí, což u hry, která vám slibuje ultimátní požitek z řízení nejexotičtějších sporťáků v nejexotičtějších lokacích, můžete celkem oprávněně vnímat jako mínus. Jenže pak pořád ještě zbývá ten obrovský výběr aktivit, nekonečné silnice lemované pohořími, kde konečně můžete zkusit, co s autem udělá prudké stoupání nebo pořádný sešup skrz serpentýny.