Syberia: The World Before

Verdikt
82

Syberia: The World Before neopakuje jedinou chybu svého zpackaného předchůdce. Staré dobré a spolehlivé ovládání myší je zpět, 3D kulisy s překrásnou architekturou a všudypřítomnými automatony vypadají líp než kdy dřív, postavy jsou živé a jejich vývoj poutavý. Příběh si dává pořádně načas, ale nakonec je uchvacující. Do této Syberie stojí za to zavítat.

Další informace

Výrobce: Microids
Vydání: 10. prosince 2021
Štítky: umění, dobrodružná, adventura

Psal se rok 2002, když se světu poprvé představila právnička Kate Walker hledající dobrodružství ve fascinujícím světě Syberie od vývojáře Benoîta Sokala. Její cesta za objevením mamutů a splněním snu geniálního vynálezce Hanse Voralberga byla lemovaná fantastickou architekturou a dechberoucími výtvory zmíněného vynálezce, které tuto hru a její první pokračování učinily nezapomenutelnou.

Vypadalo to, že série druhým dílem řekla své poslední slovo, ale pak tvůrci v roce 2017 přišli s trojkou a udělali by líp, kdyby se tak nestalo. Obecně špatně přijatá adventura pošramotila skvělou pověst série a tentokrát už by vážně každý rozumný pozorovatel odhadoval, že se do bájného světa už nikdy nevrátíme. Ovšem ani tentokrát se tak nestalo a studio Microids nám k 20. výročí původní hry servíruje její čtvrtý díl. A ten se, dámy a pánové, povedl!

Příběh jedné podobizny

Syberia: The World Before přímo navazuje na předchozí díl tak, jak tomu bylo v případě všech předešlých pokračování. Poté, co Kate dovedla kočovné Youkoly i s jejich sněžnými pštrosy do cíle, byla zajata ruskými agresory a donucena k těžké dřině v solných dolech. Zde také o rok později začíná její nejnovější dobrodružství.

Poté, co se jí podaří prchnout z dolů a najde vlak před 60 lety ukrytý před veřejností a plný pokladů uloupených nacisty, narazí na tajemný obraz děvčete, které naši hrdinku svým vzhledem silně připomíná. Kate za tragických okolností ztratí několik milovaných osob, z nichž jedna vyřkne své poslední přání: „Najdi tu dívku na obraze, tu, která je ti tolik podobná.“

Kate má najednou další důvod nevracet se do Ameriky, kde je po ní sháňka jak od přátel a rodiny, tak federálů, kteří jí stále neodpustili rozhodnutí z prvního dílu. Tím začíná detektivní honba za tajemnou mladou ženou, o níž Kate vůbec nic neví. Samozřejmě vyvstávají otázky, jestli je číkoliv poslední přání dostatečnou motivací pro bláznivé, beznadějné pátrání po člověku z obrazu, ale bez toho bychom neměli hru, takže je potřeba to akceptovat.

Co bylo, co je

Kate její cesta nakonec zavede do státu Osterthal sousedícího s Německem a Švýcarskem, konkrétně do městečka Vaghen, v němž se odehraje značná část hry, a to jak v přítomnosti, tak v minulosti. Syberia: The World Before totiž vypráví hned několik příběhů rozprostřených do několika časových rovin a nechá vás hrát i za jiné postavy než Kate.

Nejčastěji se budete střídat s Danou Roze, onou dívkou z obrázku, v jejíž kůži přožijete (nejen) chvíle těsně před započetím druhé světové války. Dana je Židovka, i když slovo „Žid“ v celé hře jedinkrát nezazní a místo něj se používá označení „vageran“. Stejně tak nikdy neuslyšíte o nacistech a neuvidíte hákový kříž, ale budete mít strach z nacistického spolku Hnědý stín, který nabývá na popularitě a významnosti a který používá jiný hrozivý symbol.

K přepínání mezi postavami a dobami dochází přirozeně, když Kate například najde další stopu o tajemné dívce. Místo toho, abyste si o dávných událostech jen četli, je sami prožijete skrze jejich aktéry. Ale nebojte, čtení nejrůznějších dokumentů je v nové Syberii víc než dost.

Jen párkrát se ve hře naskytne možnost vyloženě mezi dívkami libovolně přepínat, díky čemuž se v minulosti dozvíte, jak v přítomnosti vyřešit některou z hádanek, jak třeba funguje nějaký Hansův vynález, který úplně nejlépe neodolal zubu času.

Je trochu škoda, že tento zajímavý mechanismus tvůrci nevytěžili o něco víc a po většinu času vás nutí hrát za jednu postavu do doby, než s ní splníte daný cíl (případně nějaké nepovinné vedlejší úkoly dále prohlubující děj). Po splnění úkolu jste vráceni k jiné postavě či vašemu neodmyslitelnému a osobitému příteli Oscarovi, který má tentokrát velmi, ale velmi nevšední podobu dávající prostor humorným situacím.

Pomalý nájezd na pořádnou horskou dráhu

Většinu hry si budete coby Kate připadat jen jako pouhý pozorovatel, detektiv. Veškerý děj se totiž točí okolo Dany, jejího hudebního talentu, velice roztomilého vystupování, letní brigády v horském hotýlku, první lásky a prvních nesnází a tragédií.

Ve vzduchu stále visí nevyřčená otázka příbuzenského vztahu Dany a Kate na základě jejich podobnosti, ale spoustu hodin budete jen zjišťovat další a další střípky ze života Dany, až vám začne tuhnout krev v žilách s blížící se německou okupací.

Většinu času je Syberia: The World Before z hlediska příběhu až překvapivě umírněná. Sledujete zcela obyčejné postavy prožívající své zcela obyčejné životy. Je to lidské, naprosto uvěřitelné a svým způsobem vlastně všední a nudné.

Zpočátku jsem z příběhu neměl zas takovou radost, jelikož opravdu postrádal jakýkoliv spád, jakoukoliv gradaci. Občas to ale bylo i ku prospěchu věci. Tvůrci se nebáli nechat mě koukat klidně i několik minut na probíhající koncert, a vychutnat si tak hudbu bez přerušování, čímž se jim podařilo navodit patřičnou atmosféru.

I přes počáteční lenost příběhu mu bylo příjemné naslouchat díky skvělým dabérům, fajnové doprovodné hudbě, na kterou je tu ostatně kladen velký důraz i z hlediska příběhu, a výborným postavám, které si nakonec projdou velmi turbulentním a fascinujícím vývojem.

Scenáristům se totiž v jednu chvílí zblázní ruka a všechny pozvolna se rozjíždějící dějové a časové linky naberou neskutečný spád, propojí se, začnou házet jednu zvratovou bombu za druhou útočící na vaše city a vy se nestačíte nadechovat a utřiďovat si myšlenky. A teprve potom se konečně dostane ke slovu i samotná Kate. Její osud a dílo jsou dokonány.

Chyby předchůdce se neopakují

Počáteční strach z nudného vyprávění je závěrečnými okamžiky zcela přemazán a já po nějakých 11 hodinách odcházím naprosto uspokojen. Syberia: The World Before nezopakovala trestuhodné chyby svého předchůdce, neobsahuje absurdního záporáka a je taková dospělejší díky vážnosti, s jakou hráče seznamuje s krutostí přelomu 30. a 40. let minulého století.

Příběhu zdárně sekunduje vizuální stránka hry, která sice nedosahuje kvalit dnešních blockbusterů, ale to od point-and-click adventury ani neočekáváme. Naopak na poměry dnešních oldschoolových adventur je nová Syberia nebývale pohledným dílem a její pestré 3D prostředí plné přenádherné architektury, všudypřítomné mechanizace a automatonů je stejně fascinující jako před 20 lety.

Navíc se opravdu jedná o point-and-click adventuru, tedy celou hru ovládáte jen a pouze myší a nastavení ani nic jiného neumožňuje. Pryč je otřesné a nepřesné ovládání na klávesnici ze trojky. Díky zdařilému pathfindingu se mi jedinkrát nestalo, že by Kate nedošla na místo, kam jsem ji poslal, a vyjma velmi vzácných záškubů nemám technické stránce co vytknout. Dokonce se nedostavuje ani obávaný pixel hunting, interaktivní místa jsou dobře označená.

Možná tu není tolik hádanek a nejsou nikterak složité (záseky případně vyřeší přítomnost nápovědy, ale spíš ji potřebovat nebudete) a často budete mít pocit, že si jen něco čtete a něčemu nasloucháte, ale díky tomu jsem se párkrát přistihl, že Syberii vnímám spíš jako film, na který bych se zcela upřímně opravdu rád podíval, aniž bych do něj musel tu a tam zasahovat. Ostatně rozhodnutí, která by příběh směřovala tím či oním směrem, tu vůbec nejsou. Vše je lineární, pevně dané, na míru ušité, což můžete chápat jako výtku i jako nesporný klad, to už je na vás.

Nový začátek?

Syberia: The World Before dokázala po zpackaném třetím dílu napravit reputaci série. Dobře vypadá, dobře se hraje, nepůsobí nedodělaným dojmem a její příběh umí chytit za srdce. Ale právě příběhu docela dlouho trvá, než se pořádně rozjede, a úvodní hodiny jsou sice nostalgicky krásné, ale mohou působit až nudně.

Vydržte to a dostanete odměnu v podobě strhujícího vyvrcholení. Teď už si umím představit, že by série mohla pokračovat i dál, a co se příběhu týče, ten by si k případnému dalšímu dílu jistě cestu našel, když mu to doteď nedělalo problém. Je velká škoda, že se tvůrce hry Benoît Sokal vydání svého posledního a skvělého díla nedožil.