SWAT 4

Verdikt
85

I přes několik nedostatků je SWAT 4 výbornou hrou, která nabízí vrchovatou porci taktických možností, které uspokojí fandy Rainbow Six a přitom se zdaleka nejedná pouze o kopii této slavnější série. Velice podstatným plusem je možnost opakovaného hraní, které umožňuje prakticky nekonečnou zábavu. Chtěli jste se někdy zúčastnit zásahu elitní policejní jednotky? Máte možnost.

Počítač

WindowsWindows

Nedostupné

Další informace

Výrobce: Irrational Games
Vydání: 8. dubna 2005
Štítky: taktická, akční, simulace

SWAT 4 je skutečně realistickou simulací práce elitní policejní jednotky se vším všudy, od neuvěřitelných technických pomůcek a nutnosti nezabíjet každého, koho uvidíte, až k pochopitelné absenci dějové spojnice mezi čtrnáctkou misí. Po té první, která funguje jako extrémně dobře navržený trénink a tutoriál, se vrháte do změti policejních operací, které spolu nemají nic společného a pokud k tomuto konceptu chováte skeptické myšlenky, rovnou je zahoďte. Lépe to autoři udělat ani nemohli.

Mise bez dějové spojnice, ale o to zábavnější

Jednak v reálu zasahují elitní jednotky skutečně různě a těžko by šlo slepit dohromady nějaký smysluplný příběh, ale především je každá mise naprosto unikátní. Od jednoduchého zásahu v čínské restauraci, která funguje jako pračka na peníze, až po masivní akci ve výzkumném ústavu, kde se teroristi pokoušejí ukrást genetické vzorky, fungují mise jako samostatné celky, spojené jen základní taktickou kostrou a maniakálním smyslem pro detail.

Právě puntičkářské návrhy úrovní jsou jedním z výrazných kladů SWAT 4 - fantazii můžeme designérům Irrational všichni závidět. Nestyděli se vykreslit několik opravdu morbidních a děsivých momentů, které vám vženou mráz do zad, stejnou měrou však nešetří ani humorem, bez výjimky dost inteligentním. Například v počítačové firmě narazíte na plakáty, které inzerují volná místa jako ideální kombinaci práce i přítelkyně. O to silnější zděšení pak vyvolá masový dětský hrob ve sklepě domu, jenž obývá fanatická náboženská sekta.

Policejní brutalita není heslem dne

V duchu skutečných amerických SWAT týmů se ve hře převtělíte do role velitele dvou jednotek - červené a modré - obou po dvou členech, a musíte se vypořádat s vyhrocenou situací, kterou běžná policie nezvládá. Většinou jde o mise v interiérech, ale nechybí čas od času ani výlet ven. Vedle nepřátel se vyskytují bez výjimky v každé misi také rukojmí nebo civilisti, kteří musí do posledního přežít. Několikrát je záchrana rukojmích dokonce hlavním cílem akce, před níž se vám sice dostane velice dobře zpracovaného brifínku, ale jinak se nemusíte zabývat sáhodlouhým taktických plánováním ve stylu Rainbow Six. Stačí si zvolit vybavení, eventuálně vybrat bod vstupu ze dvou nabízených a jde se na věc...

Na rozdíl od drtivé většiny podobných her, včetně třeba i Rainbow Six, je velice jasně dáno najevo, že SWAT je policejní jednotka a zabití nepřátel, tedy podezřelých, je poslední instance vašich pravomocí. Tohle není Soudce Dredd, právě naopak. Za ideální výsledek je považována banda teroristů, kteří prosí o odpuštění s rukama spoutanýma za zády.

K ostrým nábojům lze přistoupit teprve tehdy, když nepřátelé jasně ohrožují někoho z týmu nebo rukojmí, v opačném případě je nutné zachovat chladnou hlavu, používat nesmrtící metody a hodně hlasitě křičet, ať už do háje hodí zbraně na zem a dají ruce nad hlavu – a to doslova. Hlavní funkční tlačítko jednak umí otevřít dveře nebo sebrat zbraně mrtvého teroristy, bez odpovídajícího kontextu však vyvolá varovný policejní pokřik. Pobít všechny a všechno jednoduše nepřipadá v úvahu, tedy pokud chcete úroveň úspěšně dokončit.

Po splnění všech úkolů v dané misi jsou vám totiž přiděleny a případně odečteny body za celou škálu různých věcí. Maximum je 100 bodů a například za splnění mise hned naskočí prvních 40. Za hlášení zadržených nebo padlých, sbírání zbraní atd. se počítají další, avšak stejně snadno se dají body také odečíst. Nenahlášený zraněný kolega? 5 bodů dolů. Neoprávněné použití smrtící síly? To si dovolí leda tak vysloužilý pochůzkář nebo obdivovatel Bruce Willise, hezky 20 bodů pryč.

Chcete si zahrát znovu? A pak ještě jednou?

Systém je vyvážený a férový, především však dává prostor nezvyklému odstupňování obtížnosti. Na nejlehčí úrovni není třeba získat ani bod, tudíž si klidně můžete chladit na nepřátelích žáhu a posílat je všechny do horoucích pekel. Normální obtížnost však již vyžaduje 50 bodů a jestliže se rozhodnete hrát jako elitní SWAT vůdce, musíte získat bodů rovnou 95.

Už tento systém sám o sobě zaručuje vydatnou možnost si zahrát již splněné mise znovu a pokusit se v nich dosáhnout lepších výsledků. Ještě lepší je však jedinečná vlastnost, kterou SWAT 4 oplývá – nepřátelé i rukojmí se objevují při každém hraní na jiných místech! Rozmístění není úplně náhodné, pro každou úroveň je zhruba pět variant, které se náhodně střídají, rozhodně si však nezapamatujete všechny možnosti. Ačkoliv tedy trvá dohrání SP kampaně na normální obtížnost zhruba 12 hodin, dají se mise opakovat prakticky donekonečna a stále nabízejí něco nového.

Intuitivní ovládání

Po splnění tréninkové mise přejde ovládání týmů do krve naprosto bez problémů a v pozdějších misích si budete už skutečně připadat jako zkušení velitelé. Pro veterány třetího SWATu je k dispozici klasické ovládací schéma, základem je však jeho grafická varianta. Stisknutím tlačítka vyvoláte kontextové menu, kde vyberete myší požadovanou akci, tlačítko pustíte a je hotovo. Z celkem komplikovaných akcí se tak stává otázka pár vteřin, například při vstupu do místnosti dvěma dveřmi zároveň týmy rozdělíte, jednomu přikážete vhodit slzný plyn a druhý následně vtrhne dovnitř. To vše pomocí zhruba čtyř kliknutí.

Dvojsečná umělá inteligence

Umělá inteligence je v zásadě vymakaná a chvíli potrvá, než si zvyknete na prohnanost nepřátel, kterým nedělá problém vás oběhnout a v nestřežené chvíli vystřílet celý SWAT tým. Na druhou stranu způsobuje právě AI paradoxně nejvíce problémů. Ovládání je sice intuitivní a veskrze dobré, bohužel však chybí jasná klávesa pro zrušení posledního příkazu a pokud například zapomenete hodit do místnosti nejdříve granát, není cesty zpět.

Chvílemi se také chová tým až příliš benevolentně, stanete se třeba svědkem toho, kdy jeden nepřítel dovedl v pohodě zabít dva policisty předtím, než třetí opodál konečně shledal za vhodné tasit zbraň a pálit. O něco menší problém spočívá v morálce civilistů, které musíte spoutat a zaevidovat, než se považují za „oficiálně zachráněné“. Většina z nich hodí ruce k nebi po prvním varování, jiní se však odmítají podvolit i přes to, že jim do obličeje míří pět zbraní, které drží v ruce křičící ozbrojenci. Co to má znamenat? Vznikají tak tragikomické situace, kdy musíte rukojmí nejprve postříkat pepřovým sprejem nebo mu dát elektrický šok, než se od vás milostivě nechá zachránit.

I přes pár drobných nedostatků je však SWAT 4 skvělým takticko-akčním simulátorem práce policejní jednotky, který nabízí širokou řadu možností a správně dávkované napětí. Pokud jsou podobné hry vaším šálkem čaje, určitě ji zkuste. Akorát bude asi trochu obtížnější ji dnes sehnat, protože v digitální distribuci hra není, budete se muset poohlédnout po fyzické kopii například na Amazonu.