Spintires: Chernobyl

Verdikt
50

Neortodoxní simulátor terénní jízdy je zpět a bažina zase jednou polyká náklaďáky jako bájný Saturn své děti. Špičková jízdní fyzika se v novém přídavku do Spintires snoubí s ucházející mapou Černobylu, ale zbytek hry bohužel zůstává pro srandu zmutovaným králíkům.

Počítač

WindowsWindows

4,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Oovee Games
Vydání: 13. prosince 2019
Štítky: auta, off-road, dlc, simulace

Herní série Spintires se dočkala třetího rozšíření. Na projížďku v blátě nás tentokrát zve do nechvalně proslulé zakázané zóny v Černobylu. Žádné další výrazné novinky nebo vylepšení ale nečekejte, rozhodně ne v uživatelském rozhraní, ani v herní náplni. Navzdory bravurně zpracované jízdě v terénu vás stereotypní kampaň asi znovu uspí dřív, než přivyknete dalším typickým nešvarům hry, zejména technickým chybám a strastiplnému ovládání.

Vůně lesa

Jakkoliv se v roztodivném simulátoru jízdy terénem mění kulisy, pokaždé v nich hráč dělá to samé - vozí dříví. Ať už navštívíte ruskou tajgu v původní hře, kaňony v DLC Canyons, anebo vesnici poničenou bouří z balíčku Aftermath, budete pořád dokola nakládat a vozit pokácené kmeny stromů na pilu. Abychom byli spravedliví, také příležitostně vyprošťovat jiné pracanty, kteří se s nákladem převrátili, nebo uvízli v močálu. Ale stejně, jakto, že se tím pořád dokáže bavit tolik lidí, aby to tvůrce série uživilo?

Pointa, kterou na hře její fanoušci milují, tkví samozřejmě v oněch šílených, tudíž velmi zábavných pracovních podmínkách. Ve Spintires se nákladní auta a stroje obvykle topí až po nápravy v bahně.

Jízda terénem je de facto loterie se sázkou na pohon 4x4 a uzávěrku diferenciálu, které pokud nevyjde, zachraňuje se náklad navijákem, ve vážnějších případech přijíždí vyprošťovací technika, nejlépe ta kamarádova z kooperativního multiplayeru. V jádru je Spintires vlastně docela dobrá hra.

Práce pro opravdové chlapy

Spintires napodobuje práci pro opravdové chlapy v extrémním prostředí, s jehož zpracováním nemá v motoristickém žánru konkurenci. Špičkově vymodelované vodě a bahnu zbývá k dokonalosti snad už jen to, aby byly léčivé a daly se prodat.

Početně skromná, ale o to věrnější komunita fanoušků na hře oceňuje také pravidelně aktualizovaný obsah. Postupně přibývají nové mapy i stroje a současně se nebrání ani uživatelskému obsahu v rámci Steam Workshopu.

V zóně

Nový DLC balíček “Spintires Černobyl” drží nastolený trend a přináší hráčům zcela novou mapu, dva nové tahače a jeden malý herní detail v podobě radiace, jejímž vyšším koncentracím je dobré se na cestách-necestách vyhnout.

Už jsme viděli i lépe zpracované mapy černobylské zóny, ale ta ze Spintires se za nic vyloženě stydět nemusí. Pouze její měřítko neodpovídá skutečnosti, všechny objekty a lokality jsou mnohem méně rozsáhlé než ve skutečnosti (město Pripjať vypadá jako sídliště) a v celkovém prostoru k sobě mají blíž, což vytváří dojem skanzenu pro turisty. Paradoxně, v rámci série Spintires ale patří černobylská oblast k větším mapám.

V Zóně postupně objevíte vše, co ji charakterizuje, tedy nejen vylidněnou Pripjať, ale i Rudý les, jezero Kupsta, radar Duga či samotnou černobylskou elektrárnu, do jejíhož areálu se ale bohužel vjet nedá. Celá oblast je víceméně rovinatá, posetá hustými lesy a prošpikovaná rozpadajícími se cestami, často přerušenými divokou vegetací nebo bažinami, je zkrátka ideální pro offroadové dovádění.

Stopy od nových dříčů

Do zamořené oblasti otisknete stopy kol dvou nově přidaných těžkých vozidel B-157 a B-505. Obě jsme si hned oblíbili. Jde relativně lehké a obratné náklaďáky, které ve vyšších rychlostech skáčou přes nerovnosti jako laňky.

Ve srovnání s jinými vozidly, ať už z originální série Spintires, nebo sesterské MudRunner, působí nová dvojice jako jedna z nejagilnějších. Nevýhodou je jejich poměrně choulostivá konstrukce, která se při necitlivém řízení rychle a výrazně poškozuje. Při plném naložení mají také auta tendenci převracet se snadno a rychle na střechu.

Nebyla by to ale Černobylská zóna, aby zvuk motorů občas nepřehlušilo charakteristické praskání dozimetru. Ten upozorňuje na místa se zvýšenou radiací, kterým je záhodno se vyhnout, neboť záření poškozuje vozidlo.

Na problematické lokality upozorňují také výstražné cedule, časem ale zjistíte, že se jimi dá v celku bez problémů projíždět. Tvůrci totiž postupně zmírnili vliv onoho poškození, a tak nový herní mechanismus vychází relativně naprázdno. Výzvou se stává pouze v situacích, kdy už je vozidlo značně poškozené předchozími karamboly a každý další šrám jej může definitivně znehybnit.

Vše při starém, bohužel

Nepříliš dobře vyladěný nový prvek trefně charakterizuje hru, která sice průběžně rozšiřuje svůj obsah, ale nevylepšuje hratelnost, ani uživatelský komfort. Po praktické stránce zůstává Spintires vlastně od samého začátku téměř beze změn, tudíž se všemi svými bugy a nectnostmi, včetně mdlé kampaně, krkolomné kamery a nemotorného ovládání.

Všechny problémy byly zmíněny již v dřívějších recenzích, a tak nezbývá než konstatovat, že se opravdu nic nezměnilo. Spintires je asi jediná hra na světě, ve které potvrzovací tlačítko "ok" zruší zadaný příkaz, místo aby jej potvrdilo (plánování waypointů v mapě) a také z ní rádo mizí hlavní menu, navracející se až po celkovém restartu aplikace.

Zrovna tak aby člověk pohledal alespoň jeden použitelný pohled kamery, přičemž stále chybí i ten z kabiny (na rozdíl od Sesterské série MudRunner), nemluvě o neexistenci automatické změny záběru při couvání. Valná většina karambolů ve hře vlastně neplyne z mizerné práce za volantem, ale z neschopnosti mít o vozidlu adekvátní přehled.

Pro dřevo sem a tam

Jízlivě řečeno, na Spintires lze kromě fyzikálního modelu nejvíce ocenit už jen ty herní prvky, které lze vypnout, například noční část misí, neboť za tmy jsou vozidla v hustých lesích Černobylu naprosto neovladatelná. To se skok v čase až k rannímu kuropění opravdu hodí.

Otázkou do pranice zůstává, co vlastně s herní kampaní, která do omrzení nutí pendlovat mezi těžebními plácky a pilou, lhostejno, zda ve dne či v noci. Nic proti spartánské motivaci, která se k tvrdé práci lesníků hodí, Spintires ale začíná být ohraná písnička. Dopravní simulátor z černobylské zóny bychom si vlastně uměli představit úplně jinak. Co kdyby se kampaň inspirovala historií a hráč by se zúčastnil záchranářských evakuačních prací?

Spintires by byla skvělá hra, pokud bychom v ní mohli tahat na vrakoviště proslulé hasičské vozy a autobusy, plošně bychom rekultivovali krajinu, likvidovali požáry v Rudém lese, ale bohužel, ona stále zůstává až po nápravy v bahně a pomyslný vyprošťovací vůz nevidět. Fanoušci série se s DLC Chernobyl spokojí. Ostatním ale tuhle hru a její bonusy lze jen stěží doporučit.