South Park: The Stick of Truth

Verdikt
85

Jestliže se vám dělá mdlo při pohledu na psí hromádku v parku, k South Parku se nepřibližujte. Přijdete ale o nálož humoru zabalenou do kvalitního RPG - navíc s příběhem, který strčí do kapsy většinu seriózně se tvářících adventur (a vlastně her obecně).

Počítač

WindowsWindows

29,99 €Steam

Konzole

PlayStation 3PlayStation 3

$19,99PlayStation Store

Xbox 360Xbox 360

Další informace

Výrobce: Obsidian Entertainment
Vydání: 7. března 2014
Štítky: tahová, dobrodružná, humor, jrpg, rpg

Městečko South Park už sedmnáct let baví a znechucuje své diváky a za tu dobu se objevilo i několik herních zpracování. Nejznámější z nich je asi Chef's Luv Shack, soubor miniher proložený vědomostním kvízem, který ale vyšel ještě v době, kdy byl vrcholem techniky Dreamcast od Segy.

To se ale změnilo. Dlouho odkládané RPG s podtitulem Klacík pravdy se dočkalo vydání pod křídly Ubisoftu a stalo se důstojným reprezentantem seriálu na poli videoher. Pokud se tedy slovo „důstojný“ dá v souvislosti se South Parkem vůbec vyslovit.

Seru na vás, jdu domů

Němý hrdina, který si nepamatuje nic ze své minulosti, a ocitá se na novém, pro něj neznámém místě. Dokážete si představit větší klišé, kterým zahájit hru? Do South Parku se přistěhovala na pohled normální rodinka, nicméně v minulosti jejich malého synka se skrývá jakési temné tajemství. Na jeho odhalení si budete muset počkat až do samého finále hry, o to větší vás ale čeká překvapení. Jedná se o jedno z nejvíce šokujících rozuzlení v dějinách lidstva vůbec – někde mezi závěrečnou epizodou seriálu Lost a filmem Šestý smysl.

Teď ale stojíme na samém začátku příběhu a němý hrdina je po hlavě vržen do víru událostí. Ve městě zuří brutální válka o artefakt nesmírné moci, kterou mezi sebou vedou elfové a lidé. To, že jde o čtvrťáky ze základky (na obou stranách), intenzitu bitvy nijak nezmenšuje.

Fanoušky her bežících na Cryenginu asi grafické zpracování na zadek neposadí, ale vzhled i animace přesně odpovídají seriálovému duchu (když nepočítáme návštěvu Kanady) - každé jiné zpracování by ze Stick of Truth udělalo paskvil. Nechme grafiku grafikou, podstatnější je vlastní herní mechanismus, který se nijak neliší od regulérních RPG: plněním questů nebo vlastním bojováním levelujete postavu, cestujete po mapě, kde narážíte na nové výzvy, posouváte se v příběhu a můžete se zabývat i vedlejšími aktivitami, jako je hledání a sbírání čimpokomončáků.

I když je všechno ve hře filtrováno southparkovskou „poetikou“ (vibroblade je růžovofialový vibrátor nadměrné velikosti), herní systém funguje, jak má. S novými úrovněmi se odemykají schopnosti, do nichž můžete investovat body a rozšiřovat jejich účinnost (kopanec do koulí na maximální úrovni způsobí mdloby i okolních nepřátel), za nové přátele získáváte extra vlastnost. Existují tu sety brnění pro všechny postavy (bojovník, mág, zloděj i žid), zbraně i výstroj jsou vybaveny sloty pro vylepšování. Ty lze bez postihu měnit a používat znovu, takže svou výbavu můžete modifikovat podle aktuálního typu nepřátel.

Udeřím na nepřátele jako smog na Šanghaj

Souboje používají tahový systém s aktivním vstupem hráče. Maximálně s jedním parťákem můžete útočit na blízko, na dálku a používat schopnosti nebo magii. Útok zbraněmi se ještě dělí na silný a slabý, ve všech případech je potřeba dobře trefit načasování, jinak útok selže nebo nepříteli nezpůsobí velké škody. U parťáků může mít selhání ještě fatálnější následky (u Kennyho je to překvapivě smrt v mnoha podobách, včetně nabodnutí na roh jednorožce).

I boje se drží seriálové logiky a vyplatí se přemýšlet, koho v dané situaci použít (malá nápověda: Kyle v boji proti nacistickým zombiím způsobuje extra košer poškození...). S výjimkou boje proti bossům si můžete povolat na pomoc některého z pomocníků, jejich jediný úder rozhodne celou bitvu. Napřed je ale musíte získat na svou stranu.

Nikdy nikomu...

Ne všechno je v South Parku bez chybičky, například tragický prodej předmětů nebo nemožnost přemapovat ovládání. Když otevřete menu stiskem klávesy, tak nějak očekáváte, že ho druhým stiskem zase zavřete. Ne, musíte hezky myší najet na „zavřít“. Několik podobných technických nedostatků ale nahrazuje vlastní obsah hry, který hráče nutí přemýšlet a odměňuje ho za pozornost, kterou věnuje všem detailům.

Vezměte si jednu ze situací ve hře, kdy cestu blokuje automatický gatling. Nejprve je třeba zmenšit se pomocí kouzla od spoďárových skřítků a anální sondou se teleportovat do klimatizace. Kouzlo směrovaného ohnivého prdu si s gatlingem snadno poradí, a pokud jste všímaví, neujde vám granát v ruce mrtvého vojáka. Zásah šípem vytvoří z hrudního koše ozdobnou slavobránu, za níž (pořád v trpasličí velikosti) vás čeká odměna v podobě skrytého čimpokomončáka.

Jste-li pravidelnými diváky seriálu, budete se prakticky na každém kroku ušklíbat spikleneckému pomrkávání autorů, kteří hru zaplnili zjevnými i skrytými odkazy na předlohu, ale nestydí se utahovat si i z milionu dalších věcí – populární hry nevyjímaje. Cokoli dalšího by bohužel vyzradilo hromadu překvapení, které pro vás vývojáři z Obsidian nachystali, takže odhoďte předsudky, udělejte si zhruba 30-něco hodin času.