Sonic Forces

Verdikt
60

Snaha o moderní pojetí legendy přišla vniveč. Sonic Forces má očividné problémy s přechodem mezi dvěma perspektivami, stejně jako s pohybem a rychlostí. Od průměru ho zachrání pouze možnosti přizpůsobení a několik nových zbraní.

Počítač

WindowsWindows

39,99 €Steam

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

1 199 KčPlayStation Store

Xbox OneXbox One

999 KčMicrosoft Store
Koupit

Nintendo SwitchNintendo Switch

Zboží.cz
Nintendo eShop

Další informace

Výrobce: Sonic Team
Vydání: 7. listopadu 2017
Štítky: arkáda, third person, plošinovka, akční

Dr. Robotnik patří mezi největší neřády v historii her. Chlapík s kulatým bříškem, který se svým výrazným vousem celoročně hlásí k charitativní akci Movember, má velkou slabost pro trýznění zvířátek. Chuť dostal i tentokrát, takže nezbývá než povolat jeho věčného odpůrce ježka Sonica a pustit se do práce. 

Dvě rozdílné tváře

Po měsících absence se jedná už o druhou hru se Sonicem ve velmi krátké době. Po pár sekundách vám ovšem bude jasné, že tyto dva tituly si na trhu vzájemně nepřekáží. Zatímco Sonic Mania vzala klasické prvky zmixované v novém prostředí a byla jakýmsi pomrknutím k pamětníkovi, Sonic Forces se vydává vstříc modernímu hráči, především potom z řad menších dětí.

Na velké změny na první pohled poukazuje už i grafické zpracování. Sonic Forces se z druhého rozměru přestěhovala do 3D, přičemž ve hře se střídají úseky, kde na hru koukáte ze strany jako v případě klasických Sonic her s úseky, kde dění pozorujete z kamery, která Sonicovi visí za zády.

Po střídání úhlů pohledu, a tedy i hratelnosti (2D plošinovka/akční adventura), tvůrci nejspíše nesáhli pouze kvůli tomu, že veškeré filmečky jsou trojrozměrné, ale také kvůli tomu, aby oživili původní hratelnost. Na nás to ale zapůsobilo docela opačně. Některé Sonicovy 3D pokusy se nám sice celkem líbily, ale tenhle k nim rozhodně patřit nebude.

Pro šikovné děti

Nejhmatatelnějším problémem Sonic Forces je, že přechody mezi úseky viděnými z boku a z třetí osoby nejsou plynulé. Hra v tu chvíli obvykle na okamžik převezme otěže a nabídne vám kraťoučkou animaci, která působí dost rušivě. Zvlášť když se Sonicem první část prosvištíte ve velkém tempu a po animaci vás hra vyplivne do dalšího úseku s tím, že Sonic ztratí rychlost a prostě se zadrhne. Jenže i když Sonica opět rozhýbáte, není to ono.

Pasáže ze strany postrádají fyziku předchozích her. To znamená, že Sonic není mrštný jako dřív, ale působí spíš těžkopádně. Pamětníkovi budou dělat problémy třeba skoky, kdy už není tak jednoduché změnit směr. O chybějící setrvačnosti, která by hrdinovi pomáhala v rychlosti, ani nemluvě.

Pasáže viděné pohledem ze třetí osoby dopadly o poznání lépe, i když i tady někdy dochází ke ztrátě rychlosti. Problém také občas nastal s orientací v prostoru, když třeba Sonic měl přeskákat po cikcak naskládaných otáčivých plošinkách. Ale předpokládáme, že cílová skupina (děti cca do 10-12 let) s tím problémy mít nebude.

Festival free-to-play

Mezi novými myšlenkami doopravdy uspěla asi jen možnost přepínání různých zbraní, což lehce mění i samotnou hratelnost. Vedle pistole, která na začátku vrhá plameny, se vám postupně otevře třeba bouchačka, jejímž prostřednictvím nepřátele přeměníte na kvádry atd. Možností je dost, ale nakonec zjistíte, že největší srandu si užijete se dvěma konkrétními zbraněmi. Zbytek jsou jen takové jejich odvary.

Staromilec nebude mít radost ani z toho, že jednotlivé mise jsou poskládány na velkém modelu Země a vy mezi nimi samostatně přecházíte s tím, že mezi misemi můžete navštívit i denní výzvy nebo vedlejší mise. Ty vás nabádají třeba k převlékání vaší postavy do nových bot, kalhot, triček atd. Základní obrazovka Sonic Forces tak připomíná free-to-play tituly pro mobily.

Na druhou stranu, možnosti ježčího přizpůsobení i další prvky se dětem mohou líbit. Oblečení pro zvířátka zahrnuje všechny výrazné módní styly, které jsou samy o sobě úspěšnou parodií. Hra nešetří videi a ta zase nešetří legráckami, u kterých se děti zasmějí. Jenže ani tohle Sonic Forces neodpáře, že z pohledu hratelnosti se jedná o průměrný kousek, na nějž po dohrání každý zapomene přímo bleskovou rychlostí.