Skylar & Plux: Adventure on Clover Island

Verdikt
83

Ve Skylar & Plux se koncentruje upřímná radost z jednoduchosti. V kratší, ale o to koncentrovanější 3D arkádě si bez zdržování a těžké hlavy užije skvělou zábavu celá rodina.

Počítač

WindowsWindows

14,99 €Steam

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

$14,99PlayStation Store

Xbox OneXbox One

299 KčMicrosoft Store
Koupit

Další informace

Výrobce: Right Nice Games
Vydání: 19. května 2017
Štítky: indie hra, third person, plošinovka, pro celou rodinu, akční

Skylar & Plux: Adventure On Clover Island je hravé, barvité a neagresivní dobrodružství pro děti i dospělé. V parádním stylu oživuje to nejlepší z trojrozměrných plošinovek a zároveň umí jít vlastní cestou, když sází na kratší, ale o to dynamičtější herní kampaň v perfektně vyladěném herním světě. Sympatická arkáda mohla jen o chlup lépe vypadat a přimět své hrdiny k dokonalejší spolupráci.

Návrat ztracené zábavy 

Léta opomíjený žánr trojrozměrných plošinovek znovu získává někdejší lesk. Navíc se zdá, že nejde o pouhý módní výstřelek, protože k trochu laciným návratům v podobě remaků (Ratchet & Clank) a duchovních pokračování (Yooka-Laylee) přibývají i původní herní díla, jako je právě Skylar & Plux. Přestože v jádru nabídne jen další hopkání infantilní dvojice hrdinů v pestrobarevném světě, navzdory stereotypním základům se v některých ohledech dokáže proti žánrovému klišé vymezit. 

Skylar & Plux: Adventure On Clover Island má na rozdíl od svého názvu poměrně krátkou herní dobu. Přibližně pětihodinovou zábavu lze nicméně přijmout jako zajímavou herní příležitost, protože v užším časovém rozsahu mohla vzniknout mimořádně srozumitelná, přehledná a zároveň dynamická hra, ve které se pořád něco děje, aniž by člověk ztrácel hlavu. Skylar & Plux je vlastně protikladem k mnohem bohatší, ale občas příliš rozvolněné Yooka-Laylee.

Zajímavé porovnání 

Zatímco sandboxově laděný arkádový kolos od Playtonic Games buduje zábavu v obrovském herním světě s nespočtem úkolů k libovolnému plnění, hra od švédsko-českého dua týmů Right Nice Games a Grip Games ctí kompaktnost. V méně komplikovaném prostředí se nikdy neztratíte a úkoly, kterých je zřetelně méně, nikdy neodvedou pozornost od hlavního cíle. Jde o bezesporu zajímavou alternativu k hraní na interaktivním hřišti, které se tu a tam může proměnit v bezcílné poflakování.

Porovnávat Skylar & Plux s Yooka-Laylee je jako vzpomínat na souboj Mafie s Grand Theft Auto. Herní vlastnosti jsou zrcadlově obráceny i se všemi plusy a negativy, a to nakonec v otázce celkové kvality staví obě hry na stejnou úroveň, neboť obě dokáží skvěle pobavit, jen každá po svém. Yooka-Laylee je megalomanské dílo, na které musíte mít náladu a čas, Skylar & Plux zase cílevědomá jednohubka. Přese všechnu snahu o odlišnost ji ale tak jako tak svázala určitá žánrová klišé, především v příběhu a výtvarném zpracování.

Znovu zvířecí dobrodružství 

Od chvíle, kdy se hlavní hrdinka příběhu v podobě futuristické kočičí ženy Skylar dá dohromady se sovou Plux, vzniká klasická zápletka s dvojicí zvířátek, kterým alegorie přisoudí lidské, či spíše nadlidské, vlastnosti, se kterými vstoupí do světa barevného jako pytlík bonbonů. Vrcholem žánrové šablony je tragikomická postava ústředního protivníka v podobě, věřte-nevěřte, oživlého CRT monitoru. Jeho nohsledi, převážně v roli malých agresivních obrazovek, vám budou v patách po celém ostrově Clover Island, který je třeba před vládou pomatené elektroniky uchránit. Ač jsou nepřátelé od pohledu k smíchu, v boji přesto dovedou potrápit.

Zápletka hry je košatější, než jak se ze stručného popisu může zdát, ale kvůli své dětinskosti za další řádky víceméně nestojí. Namístě je ale připomenout, že díky chytře dávkované obtížnosti se u hry mohou střídavě, ale vlastně společně, pobavit děti i dospělí. Pokud hledáte rodinnou hru, která se notabene nevyžívá v násilí a ostrých slovech, Skylar & Plux je určitě dobrá volba.

Skvěle vyladěná akce 

Clover Island vyrostl do rozměru přibližně půldruhé dílčí mapy z Yooka-Laylee, ale i tak v něm najdete vše, co příroda a člověk umějí vytvořit, respektive ode všeho trochu. Do relativně malého prostoru se vešlo pobřeží s palmami, poušť, zasněžené vrcholky hor i futuristická továrna, což je opravdu hezká ukázka koncentrace nápadů. Jenom škoda, že na divotvorný koktejl není až tak hezký pohled kvůli průměrnému grafickému zpracování. Zamrzí také občasné problikávání textur, nicméně technické slabiny nejsou až tak dramatické, aby nakonec ovlivnily celkový dojem, který stanovuje především špičková hratelnost.

Herní zábava čerpá sílu z jednoduchosti, když kočičí hrdinka sbírá pouze jeden druh bonusů k posílení svého zdraví a akční upgrady získává automaticky v příběhových předělech. Ničím nerušený hráč se díky tomu soustředí výhradně na akci, která právě díky postupnému vylepšování postavy patří k tomu nejlepšímu, co je mezi trojrozměrnými plošinovkami momentálně k mání.

Postupně kočku naučíte létat s jetpackem, zastavovat čas nebo manipulovat s těžkými předměty. Všechny tyto speciální vlastnosti se v akci nejen elegantně doplňují, ale dokonale se jim přizpůsobuje také herní svět, ve kterém lze skákat doslova po všem možném a občas se i vtipně zachránit ze zdánlivě neřešitelných situací.

Speciální vlastnosti rychle přecházejí do krve. Brzy si tak nadšeně zalétáte ve vysokých výškách, s časovou brzdou vytvoříte nespočet praktických plošin z rotujících předmětů a s magnetickou pěstí vtipně pošlete zpět pár vypálených raket směrem k překvapeným útočníkům. Třešničkou na dortu je vyladěné ovládání, které s rychlými a přesnými povely krásně „padne do ruky“.

One woman show 

Uvnitř dynamické akce se kupodivu našlo místo i pro logické mezihry v podobě posunovacích hlavolamů. Díky nižší obtížnosti však neubírají hře na entuziasmu a snad až na jednu výjimku vás dlouho nezdrží. To jenom potvrzuje, jak moc je pro hru důležité udržet vysoké tempo. Poněkud opomenutá ovšem zůstala spolupráce dvou herních hrdinů, kteří si uvnitř herního zápalu příliš nepomáhají. Kočka je de facto na všechno sama, opeřenec pouze glosuje příběh a příležitostně radí.

Dovedli bychom si představit i mnohem praktičtější spolupráci dvou schematických hrdinů. Sova je herně vzato neviditelná a její význam je natolik potlačený, že kdyby zničehonic zmizela, sotva by si toho kdo všiml. Na druhou stranu, přenesení veškerých akčních kouzel na kočku nakonec nevyznívá nijak tragicky. Jako by tento nápad znovu vystihoval zajímavou filozofii díla, které „nechce zbytečně rozptylovat“. Výsledkem je sice poněkud paradoxní, ale mimořádně zábavná „one woman show“.

S chytře navrženou hratelností v kompaktním prostředí a s citlivým ovládáním přináší Skylar & Plux nad očekávání dobrou zábavu. Relativní obsahová skromnost je tentokrát spíše pozitivem než zklamáním a až na průměrnou technickou stránku a několik koncepčních kontroverzí hra ukazuje, jak zábavné dokáží 3D arkády být. Přitom je hráči svým nezájmem nechali před lety málem vymizet. Pokud je Skylar & Plux příslibem lepších zítřků, máme se nač těšit.