Shadow Warrior

Verdikt
87

Shadow Warrior je špičková akční zábava. Je úplně jedno, jestli to je, nebo není remake. Hra obstojí sama o sobě a mnoha svými vlastnostmi předčí i současnou mainstreamovou produkci. Lo Wang se vrátil a s ním přišel zákon. Fanoušci bezhlavých a dynamických akcí - hybaj hrát!

Počítač

WindowsWindows

34,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

34,99 €Steam

LinuxLinux

34,99 €Steam

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

$29,99PlayStation Store

Xbox OneXbox One

Xbox Store

Další informace

Výrobce: Flying Wild Hog
Vydání: 26. září 2013
Štítky: remake, fps, first person, akční

Šestnáct let a šest gigabajtů dat. Tak hluboká propast zeje mezi dvěma hrami, které se stejně jmenují, podobně se hrají a přinášejí totožně pozitivní zážitky. Zbývá prozradit jméno - Shadow Warrior! Jak se povedl remake jedné z posledních akčních her z legendární éry doomovek? Inu, byl to kalup!

Rok 2013 byl bezesporu rokem krvavých návratů. Některé akční klasiky oživly přímo pod dohledem studií, co kdysi tvořila samotné originály (Rise of the Triad - Apogee) a jiné, právě jako Shadow Warrior, si díky licenčním dohodám vzaly do péče mančafty nové. Zcela nezávislé, mladé, ale zároveň historicky smýšlející. A to v tom nejpozitivnějším slova smyslu.

Uctivá poklona, pane Bojovník

Shadow Warrior, kde kdysi teklo tolik krve, že by i Červený kříž zbělal, prostřednictvím rebootu prokazuje velkou službu. Připomíná školní léta. Byl v tom obrovský kus sentimentu, zapnout hru z roku 2013 a vidět v ní Windows 95, AmiPro, manažera M602, křídu, tabuli a smradlavou houbu, co před každým zvoněním samozřejmě přistála v Kulhánkově tlustém obličeji. Shadow Warrior bude vždycky synonymem tajných pařeb o školních přestávkách, a také podvečerních návštěv šťastnějších kamarádů, kteří na výkonných PC sestavách hráli to, co my ne.

Rozjezd jak má být

Každý dobrý remake (a každá dobrá hra) na sebe musí strhnout pozornost hned od prvních vteřin. Dvěma prsty chytit hráče za pusu a nadiktovat mu pravidla. Shadow Warrior to umí. Prolog hry patří k tomu nejlepšímu, co v akčním žánru poslední dobou vzniklo. Bez ohledu na fakt, že jde teoreticky "pouze" o budget.

Prezentace má bezesporu tříáčkové rysy, staronový Lo Wang frajersky drandí sportovním automobilem v perfektně propracované scéně, zapálí si, prohodí do mobilu pár slov a zabrzdí v jakémsi malém Zakázaném městě, které architekturou a rozkvetlými třešněmi připomnělo asijskou ves z No One Lives Forever.

Časem zjistíte, že to nebylo pozlátko. Shadow Warrior je v každém detailu opravdu nesmírně propracovaná hra. Během celé patnáctihodinové přesvědčuje, že byla vytvářena řemeslně a s úctou k tématu. Přitom hru k předchůdci poutá jen základní pointa a styl hraní. Jinak je vše nové. Ale nové tak, aby pamětník nezuřil a moderní hráč místo démonů netloukl špačky.

Rozmanité pobíhání

První, čím Shadow Warrior roztančí v člověku hormony štěstí a ukáže se jako práce na úrovni, je technické zpracování. Nejde o to, že hra drží pohromadě, je prosta bugů a nelogičností, ale o spíš samotné grafické zpracování a výtvarná stylizace.

Světelné efekty, výrazné barvy, příjemná různorodost prostředí a citlivě vylíčená asijská tématika, to všechno dokázalo, že i hra za pětadvacet euro se umí dobře obléknout. Jistě, textury by mohly být ostřejší, ale jde hlavně o stylizaci. Shadow Warrior se v tomto ohledu vlastně dost podobá indie hrám - za málo peněz nabízí grafiku, na kterou se člověk pořád těší.

Exkluzivní výtvarná stránka dokonale souzní s rozmanitým designem levelů. Herní prostředí se mění téměř krok za krokem. Proběhnete asijské chrámy, hřbitovy, městečka, továrny, stoky, džungli, a dokonce ve hře i nasněží.

Level design s pestrostí jde dohromady i v praktickém ohledu. Pokud Shadow Warrior měl dostát puncu remasterované klasiky, nesměl samozřejmě přijít o hledání vstupní karet a klíčů, bez kterých se hrdina neposune dál. Hra v tomto ukazuje, že se staré praktiky dají naroubovat i na dnešek.

Pestré herní prostředí s mnoha výraznými body usnadňuje pamatování jednotlivých lokací, do kterých se není problém vracet a s lootem pak utíkat dál. Ztvárnění úrovní je skutečně chytré a pomáhá i v malých detailech. Jednou se můžete v přírodním bludišti orientovat podle tekoucího potoku, jindy vám na důležité dveře zasvítí světla z kamionu. Warrior je plný velkých i malých pomůcek a ve výsledku ve „hře na bloudění“ vlastně nikdy nebudete bloudit. Bravo.

Bitvy na všech frontách

Shadow Warrior by pochopitelně nebyl Shadow Warrior bez arkádové brutality, Wangova vtipu a legendárních bílých zajíčků. Vše ve hře znovu najdete, ale nejdůležitější je samozřejmě akce. Právě ta nejvíce překvapila a dostala svou zábavností a svěžestí. Stále není nouze o obligátní potoky krve a skvěle navržené zbraně včetně užitečné katany, ale základní kostra hry byla potažena skutečně špičkovou návrhářskou prací.

Fascinující je například, s jakou pečlivostí byly namíchány jednotlivé bojové fáze. Hra jako zběsilá střídá souboje v úzkých uličkách s arénovými bitvami. Dělá to tak, aby si Stínový bojovník, pokud možno, nikdy neodpočinul a zároveň se nikdy nezačal nudit stereotypní hratelností. Bylo dosti koridorů? Tumáš náměstí s minibossem a jeho patolízaly! A frekvence těchto změn prakticky neustane až do samotného závěru.

Souboje s monstry a démony jsou navíc příjemně férovou výzvou. Soupeři mají tuhou kožku a navíc rádi útočí v houfech, ovšem místa, kam programátoři umístili velkou přesilu, jsou prostorná a s bohatými možnostmi pro krytí i překvapivé výpady. Pro chytré hlavy není nic snazšího než nalákat partu rohatých budižkničemů k několika výbušným barelům, a smát se nad upečeným masem. Ve spolupráci s různorodým level designem servíruje Shadow Warrior zábavu jako žádná jiná akce současnosti.

Není růže bez trní

Trochu v pozdních fázích hry začne vadit (překvapivě) menší druhová pestrost nepřátel, v důsledku čehož se některé typy objevovaly i v místech, do kterých se nehodily. Démony v technicistních továrnách by se ještě přežít dali, ale afričtí šamani ve sněhové vánici? Aspoň kulicha jim měli uplést. Jsou to však jen detaily.

Shadow Warrior je jinak takřka dokonalá práce a zároveň exkluzivní vzpomínka na hru, o které svět trestuhodně dlouho nemluvil. A víte co? Vlastně vůbec nezáleží na tom, zda tohle je, nebo není remake. Kus jako Shadow Warrior model 2013 v konkurenci obstojí i sám za sebe. I kdyby nevznikl na nostalgickou objednávku, vysloužil by si obrovský potlesk.