Secrets of Rætikon

Secrets of Rætikon ale můžete vnímat ještě stokrát jinak. Například jako odkaz na asijskou kulturu, protože hlavní hrdina (ohnivě zbarvený ptáček) vypadá z dálky jako origami a také hudební tóny jako by přímo zvaly do japonské zahrady s rozkvetlými třešněmi. Ty ale ve hře neuvidíte.

Rætikon opět změní tvář a nabídne spíše vymyšlený fantasy prostor s relativně mírumilovně vyhlížejícími lesy, romanticky okrovými horizonty, ale zároveň jsou v něm i mlžné hvozdy, ohlodané koruny stromů a nehostinné útesy. A v nich starobylé ruiny, záhady všeho druhu a ještě záhadnější živočišní obyvatelé, kteří se občas vtělí třeba do obyčejné lišky, ale nikdy nevíte, co od nich čekat. A než zjistíte, zda jsou přátelští či nikoliv, většinou už upalujete o život.

Pestrost herního světa Secrets of Rætikon vychází z předpokladu, že hráč má šanci vidět téměř vše, pokud sebere odvahu objevovat. Nabízený svět je obrovský, ale víc než jeho skutečné rozměry působí na hráče jeho hloubka.

Každý prostor kaskádovitě navazuje na předchozí a cesta skrz šikovně ukryté tunely z jednoho konce hry na druhý zabere opravdu mnoho času. Pakliže zrovna nemáte extrémně vyvinutý orientační smysl a trefíte hned ty správné koridory nebo snad náhodou neobjevíte zkratku, o které jste dřív nevěděli.

Nejistá konfrontace

Nejistota, mnohá překvapení a zároveň obava z čehokoliv neznámého, to je vůbec velmi výrazná charakteristika Secrets of Rætikon. Na každém metru jeho prostoru čeká menší či velká tajuplnost. Vzhledem k tomu, že jako ptáček prostorem létáte, mohou vás sice trápit obligátní vzdušné víry či vzrostlá bodláčí, ale ta největší hrůza jde z živočišné říše, která vám ve vzduchu, na zemi i ve větvích stromů bude dělat nepříjemnou a mnohdy až šokující společnost.

V Secrets of Rætikon jde strach z každé konfrontace. Hra si potrpí na mlčenlivost. Nic nevysvětluje, téměř v ničem nepomáhá, prostě vám naservíruje divný svět a poraďte si. A setkání se zvířenou jsou občas až hororová. Potkáte-li na výletě třeba obří lišku s mladými, může to znamenat cokoliv.

Hon za artefaktem

Hra je hádankami posetá - náročností často klamou tělem. Nutno poznamenat, že každý puzzle končí až po odnesení artefaktu na své místo, což může představovat i hodinovou cestu plnou zmaru a infarktových situací. Liška vás možná nechá být, ale relikvii vám ve vzduchu klidně šlohne krákající straka a jako by to snad nestačilo, v drápech vás ještě odnese na nejbližší bodlák. A tak pořád dokola. Dokud před ní zpocení až na peří nepláchnete do nějakého bezpečného zákoutí.

Cestování s drahým nákladem často rozhoduje o tom, zda a jak moc se u Secrets of Rætikon zapotíte. Příroda si s vámi neustále pohrává. Jakmile se zmocníte cenné relikvie, svět jakoby zbystří a naštve se. S gustem budete například pozorovat fyzikální koncert oživlých větví, kterak vám artefakt kradou a vtipně si jej předávají z jedné do druhé. Obdivovat budete i mrštnost šelem stíhajících vás hustým lesem, skákajících po větvích, kamenech a skalkách, jako by chtěly dokázat, že nikde nejste v bezpečí.

Z popisu se to možná nezdá, ale atmosféra je v konfliktních situacích opravdu nervydrásající. Coby relativně mírumilovný ptáček totiž nemáte mnoho prostředků k záchraně. Nejlepší možnou obranou není boj, ale pouhý let - mrštný a dynamický. Postupně si osvojíte hned několik speciálních manévrů, například střemhlavý pád či silné kmitání křídel a další fígle, které vám ve vzduchu poskytnou kýženou schopnost vyhýbat se překážkám a nepřátelům. S trochou umu se pro vás rozmanitý svět s mnoha soutěskami, tunely a záhyby stane vlastním útočištěm i prostorem k pobavení.

Příliš své a příliš chybující

Je však otázkou, zda se do takové fáze vůbec dostanete. Jak už jste možná pochopili, Secrets of Rætikon je hra opravdu svérázná a jako taková se pohybuje na velmi tenké linii mezi atraktivitou a nezajímavostí. Nerozlišuje ani, co je ještě hra a co už práce. Vždyť samotný let je tak náročný! Musíte si zvyknout na specifické zpoždění povelů i náročnou fyziku. Díky ní sice můžete v drápcích odnést třeba těžký kámen, ale pořádně si u toho otlačíte prsty a knoflíky na gamepadu.

Hra si také v mnoha ohledech počíná příliš sebestředně. Jako by ji hráč ani nezajímal. V Secrets of Rætikon sice můžete dělat vše, ale zároveň vůbec nic a pokud zvolíte to druhé, hra se nebude snažit vás k něčemu pošťouchnout. Nabídne vám sice boj, luštění run i různorodé prostředí, ale nic z toho se nezdá být po pár hodinách natolik svěží a nové, abyste si toho považovali.

Spíš začnete hledat něco možná méně divného, ale zato zábavnějšího, ovšem dostanete jen sbírání vajíček do hnízd a nošení naprosto neidentifikovatelných střepů starobylých předmětů do... vlastně nevíte kam kam.

Secrets of Rætikon je dílo, v němž forma předčila obsah. Jako takové si vůbec neláme hlavu s tím nejdůležitějším - se zábavou. Můžete ji dostat, ale nadřete se. Zvlášť když se PC verzi nevyhnuly technické problémy v podobě krutého padání frameratu, neukládání pozic a vratek do systému. Pokud rádi kladete rovnítko mezi zábavu a frustraci a libujete si ve velkých záhadách až nesmyslnostech, Secrets of Rætikon vám učaruje.