Seafight

Verdikt
20

Lákavý koncept online pirátského světa a námořních dobrodružství posílá do černočerných hlubin děsivě implementovaná nutnost plateb skutečnými penězi, aby si člověk vůbec zahrál. Onlinovek je k dispozici dost, a to dokonce takových, které po vás nebudou chtít tisícikoruny každých pět minut. Hratelnostně se taktéž nejedná o žádný zázrak, a proto není důvod tuto hru vůbec hrát.

Další informace

Výrobce: Bigpoint
Vydání: 18. března 2006
Štítky: platby uvnitř hry, námořní, zdarma, piráti, browser-gaming, multiplayer, mmo, nejhranější na starých hry.cz, online hry, akční, online

Slaný vítr čechrá vlasy, plachty napnuté k prasknutí a nepoznané dálky svůdně odkrývají horizont na horizontem. Lákavá představa, že? Mnoho herních vývojářů si to myslí také, a občas se mámivý pocit svobody podaří na monitory i přenést. Ne však v tomto případě, protože dokud nevytasíte peněženku, abyste si tuto hru "zdarma" mohli vůbec zahrát, příliš volnosti si neužijete.

Koncept hry revoluci neprovokuje. Hra se střídavě odehrává v managementovém menu, kde nakupujete vybavení (za reálné peníze) pro svou loď, vylepšujete ji (za reálné peníze), najímáte piráty (za reálné peníze) a vůbec se staráte o své renomé mořského vlka. Druhá, akční část se pak odehrává přímo na vlnách, kde můžete plnit úkoly či se pouštět do boje s nestvůrami i ostatními hráči. 

Pokud vám ale do mořské mapy zbylo ještě nějaké nadšení poté, co jste zhlédli obchod nacpaný předměty za reálné peníze, nejspíš i tyto ubohé živořící zbytky zápalu zasyčí v nenávratnu, když zjistíte, že hned druhý úkol jde splnit pouze v případě, že máte v inventáři řetěz, který, tušíte správně, musíte koupit za skutečnou měnu. Mimochodem, pokud byste snad měli pocit, že tímto způsobem nasypat výplatu do hry za jeden den nestačí a měli chuť utrácet ještě víc, můžete si i zaplatit premium členství a podobně. Není snad nutné dodávat, že neplatící hráč je absolutně bez šance a Seafight je příkladem snad nejhorší monetizace hry pod sluncem.

Hratelnost jako taková je dřevěná, unylá a ani zdaleka ne dost chytlavá na to, aby ospravedlnila příšerný pay-to-win model. Hra se pyšní nějakými padesáti miliony registrovaných uživatelů, ale kolik z nich vydrželo ve hře déle než hodinu - jinými slovy, kolik z nich začalo platit - toť otázka. Pokud jste dědici zlatého jmění či majiteli nadnárodního koncernu, můžete Seafight klidně zkusit, ostatním ale nelze tuhle zhůvěřilost doporučit. Daleko lepších voleb je obrovské množství.