Samurai Shodown

Verdikt
80

Osvěžující výlet do počátků moderního Japonska s bandou zuřivých ozbrojených samurajů. Specifická a poetická grafika, styl boje založený na taktice a důkladném bránění, sympatická hratelnost postavená na pestrém používání zbraní. Ne každé retro je cool, tenhle návrat letité značky se ale velmi povedl.

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

PlayStation Store

Xbox OneXbox One

Microsoft Store
Koupit

Další informace

Výrobce: SNK Corporation
Vydání: 1. července 2019
Štítky: 2d, bojová, bojovka, anime, akční

Bojovky jsou žánr specifický. Nic v nich totiž nenafejkujete. V dnešních obrovských open worldech a mnohahodinových hrách s RPG prvky můžete na první pohled docela snadno vykompenzovat nepříliš dokonalou hratelnost. Přidáte pár desítek questů, zvýšíte počet lokací, hratelných postav nebo dopravních prostředků – a alespoň na první zdání se vaše dílo může tvářit jako lepší, zábavnější, pompéznější, přinášející zábavu na desítky a stovky hodin. To v případě bojovek tak úplně neplatí.

Tyto hry nabízejí v první řadě jednoduché a bohapusté mlácení, rubání a masakrování. Což není kritika, ale pouhé konstatování faktu. Na tom stojí a padá jejich úspěch – ano, můžete zvýšit počet panáčků, kteří se budou v ringu řezat, možná se pokusíte o relativně zajímavý Story mód, do kterého celé rubání zasadíte. Ve finále to ale budou právě duely, které rozhodnou o tom, jak bude vaše hra hodnocena a jestli bude fanoušky bavit. A teď se o pozornost náročných herních strávníků snaží novinka s názvem Samurai Shodown.

Svět videoher je v současnosti přehlcen remastery, remaky a rebooty a nový přírůstek od japonských vývojářů z SNK řadíme právě do třetí kategorie. Celkově se jedná už o dvanáctý díl rozsáhlé série, je ale dost možné, že spousta hráčů o něčem jménem Samurai Shodown slyší vůbec poprvé. Není se čemu divit, naposledy se hráčům série přihlásila před více jak deseti lety na přenosných konzolích a ani na těch velkých neudělala žádnou díru do světa. Skutečným domovem pro tuhle značku bojovek totiž byly automaty, na kterých v devadesátkách Samurai Shodown zaznamenal ohromný úspěch.

Meč, přítel člověka

Samurai Shodown od začátku sází na to, že je jiný. Na první pohled. Ihned zaujme zvláštní kreslenou grafikou, která na první dobrou evokuje anime a japonský styl, který je ostatně s celou sérií spjatý – tvůrci nejednou v příběhové lince sáhli i do japonské historie.

Každá postava má v ruce meč nebo něco meči podobného. Tady se zkrátka pěstmi nebojuje. To zároveň přináší jeden výrazný rozdíl oproti většině klasických bojovek. Jste zvyklí na to, že bojové videohry jsou jen o nekonečném mačkání tlačítek a vršení krkolomných komb? Tak to vás Samurai Shodown překvapí.

Spíše než o závody v rychlém mačkání co největšího počtu čudlíků se jedná o regulérní šermířský souboj. Hlavní úlohu tu totiž hraje míření, vyčkávání, přesný úder. Vystačíte si vlastně s pár jednoduchými tlačítky, nejde ale o to, je bláznivě pořád mačkat, naopak je dobré počkat si na správný moment, typicky na protivníkův útok, kterému se vyhnete a pak máte největší šanci sami udeřit.

Teď si možná ulevili ti, kteří mají z běžných Tekkenů otlačené palce. Samurai Shodown nabízí jiný styl hraní, to ale rozhodně neznamená, že by hra byla jednoduchá. Protivníci se s vámi nemažou a zdraví často mizí rychleji, než byste čekali. Proto je třeba se bránit – krytí je tu sofistikované a rozličné, lze z něj nejen odrazit protivníkův atak, ale i přejít do protiútoku a třeba soka i odzbrojit.

Hra jako taková není náročná na učení komb či roztodivných útočných kombinací, daleko více jde o to, nastudovat si konkrétního bojovníka (nebo aktuálního soupeře) a odkoukat, kde jsou jeho slabiny i silné stránky. Kromě běžných úderů tu také nalezneme jakýsi ukazatel zuřivosti, po kterém můžete protivníka se vší parádou poslat tam, kde slunce nesvítí ani nezapadá.

Šestnáct rozhněvaných nindžů

Mlácení jako takové je jedna věc, důležitou součástí každé bojovky jsou ale i jednotliví protagonisté – v Tekkenu každý zná charismatického boxera Paula Phoenixe či podivuhodnou rodinku Mishimů, v Soul Caliburu zase nikdo neodolá mrtvolnému pohledu démonického Volda.

Samurai Shodown nabízí celkem šestnáct hratelných figurek a rozhodně se s nimi nebudete nudit. Je tu blonďatý šikula Galford i se svým psím kámošem, obrovitý Earthquake nebo mrštná Charlotte. A nalezneme tu i postavu se jménem Hanzo Hattori – fanoušci filmů Kill Bill jistě zpozorní. Jméno, které Quentin Tarantino zvolil pro svého výrobce mečů, totiž patří jednomu ze slavných generálů japonské historie, které se často objevuje v popkulturní tvorbě, a konkrétně v případě série Samurai Shodown jde o vůbec první postavu, která byla v rámci celé mytologie vytvořena.

Na první pohled se všichni ti nindžové s velikými meči můžou zdát vzájemně podobní jako vejce vejci, to je ale jen povrchní dojem. Jak budete hrou proplouvat, budete si všímat větších či menších nuancí – ve způsobu boje, v charakteru postavy, ve stylu vyjadřování.

Kromě klasického mlácení bez ladu a skladu hra nabízí i Story mód, jak už to u bojovek bývá zvykem. A bohužel v této rovině zůstává Samurai Shodown věrný většině her v žánru. Příběh sice neurazí, rozhodně ale nenadchne, spíše nabízí klasickou bojovkovou výplň složenou z intra, pár větiček a následného souboje s bossem. Ano, letití hráči jsou na něco takového zvyklí, na druhou stranu nedávné hry jako série Injustice nebo poslední Mortal Kombaty nám ukázaly, že i příběh ve hře založené na bušení do tlačítek může splňovat trochu vyšší nároky.

Brutálně dobré retro

Tvůrce z SNK lze celkově pochválit za to, jak se jim povedlo vrátit zaprášenou značku na trh v důstojné a zajímavé podobě. Může se to zdát jako samozřejmost, ale vyhrabat v dnešní turbulentní době brand, na který se deset let nesáhlo a největší slávu prožil na obrovských bednách, to zaslouží uznání. Samurai Shodown logicky ví, že neoslní úžasnou grafikou nebo moderními vymoženostmi – sází na retro, ale přitom ve fungující podobě.

Grafika je milá a pohádková a skvěle vystihuje prostředí, ve kterém se hra odehrává. Zde opět záleží na vašem vkusu a chuti – pokud vyhledáváte moderní prostředí a arény a vyhovuje vám europeizace bojovek, s jakou přišel například Tekken, asi můžete nad Samurai Shodown lehce ohrnovat nos. Pokud vás naopak japonský styl přitahuje a zajímáte se o něj i třeba z historického hlediska, může vám mlácení nindžů v kulisách pozdního osmnáctého století náramně vonět.

Hra zároveň chytře oslovuje skupinu hráčů, kteří se na běžné bojovky postavené na rubání několika tlačítek příliš necítí a daleko více míří na taktickou stránku věci. To přitom neznamená, že by šlo o hru lehkou – naopak, soubojový systém toho příliš neodpouští a jeden povedený úder protivníka může znamenat rychlý konec vašich postupových nadějí.

Vytknout se kromě malinko fádního a klišovitého příběhového módu dá jen přehnaně dlouhý loadovací čas mezi jednotlivými souboji. Když ale přijde na hru jako takovou, budete se bavit. A pokud máte rádi japonskou kulturu nebo filmy Akiry Kurosawy, pak si vyloženě pošmáknete.