RIVE

Verdikt
84

Na pohled obyčejná střílečka je ve skutečnosti svébytnou přehlídkou toho dobrého, co ve hrách nabízejí nejenom žánrové klasiky. Humorem střílí občas naslepo, ale jinak si zaslouží každou korunu ze své lidové ceny.

Počítač

WindowsWindows

14,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

14,99 €Steam

LinuxLinux

14,99 €Steam

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

$14,99PlayStation Store

Wii UWii U

Nintendo eShop

Další informace

Výrobce: Two Tribes
Vydání: 13. září 2016
Štítky: sci-fi, 2d, indie hra, střílečka, retro, akční

Dobrý shmup (shoot'em up střílečka), ať už pospíchá zleva doprava nebo zdola nahoru, potřebuje švih, potřebuje styl a potřebuje člověku vymáchat ústa v bahně, kam ho srazí nejpozději druhým bossem. RIVE má tenhle seznam poctivě odfajfkovaný a pod kapotou ukrývá překvapení: není to shmup. Nebo lépe řečeno, není to jenom shmup. V kabině obojživelné rakety a v roli vousáče, co si říká Roughshot, vyrážíte po stručném úvodu v duchu Asteroids do nitra kosmického vraku, který měl Roughshot v plánu pročesat a zbavit cenných kovů. Přivítá vás umělá inteligence, okupující drony chrlené replikátorem, a hlavně umělá gravitace, překlápějící střílečku do skákačky. Z vaší lodi je rázem pavoučí tank, pospíchající interiérem, rozparcelovaným do dvanácti misí. Cílem je uniknout ven, protože jak záhy zjistíte, existují lepší nápady, než se zakousnout zrovna do tohohle vraku.

Což není narážka na hru samotnou. RIVE se v první řadě zakousne do vás a nepustí až do rozkošného závěru, kam se proskáčete a prostřílíte za nějakých šest hodin čistého herního času. Málo? Za pár stovek je porce zábavy adekvátní, především proto, že to je zábava snad bez jediného hluchého místa, a to se počítá.

Hrou se vine přímočarý, odlehčený děj, dávkovaný střídmými rozhovory a hláškami, z nichž zhruba polovině se dá dokonce i zasmát: autoři se, snad i proto, že jde o jejich poslední hru před uzavřením studia, s gustem trefují do herních klišé a prorážejí pomyslnou čtvrtou stěnu beranidlem humoru, kterého je zbytečně moc, ale když zafunguje, vzniká sympatické pouto.

Nejvíc sympatií však křešou designem jednotlivých misí, variabilitou nepřátel a celkově způsobem, jak vám pod nohy hází klacky, jaké je radost přeskakovat, podlétávat a v první řadě nacimprcampr rozstřílet. K tomu vám slouží zdánlivě chudý, ale v praxi bohatě dostačující arzenál, kdy vedle základní rychlopalby dokupujete bonusovou útočnou výbavu. S tou pracujete jako jinde v žánru s bombami, i když zdejší bonusovou municí hra nijak zvlášť nešetří, protože ji nechá co chvilku padat ze zlikvidovaných cílů.

Přívětivá náročnost 

Dál už rozhoduje přesně to, co by ve shmupu rozhodovat mělo, tedy hbité manévrování a strategické využívání zmíněných bonusů. Kdy odpálit salvu naváděných raket, kdy si je šetřit na příhodnější moment právě probíhající bitvy? Držet se na krytém místě a pálit po nalétávajících kamikaze, nebo zůstávat v pohybu? Zatímco levým analogem kličkujete prostorem, pravým po prověřeném vzoru Geometry Wars konstantně kosíte vše, co po vás jde, i když tzv. bullet hell tu rozhodně nečekejte.

Výbušnější pasáže si hra chytře šetří a za dramaturgickou osu, na které zkušeně střídá pomalé a zběsilé pasáže, by zasloužila herního Oscara. Když padla zmínka, že postrádá hluchá místa, odkazovalo to k vesměs perfektnímu rozvržení map, na kterých to nikdy není daleko k nějaké jundě, a které skvěle pracují jak s vyprávěním, tak především s vlastnostmi vaší lodi.

Mezi ně patří hackování okolních přístrojů, které se díky nalezeným virovým programům brzy rozšíří i na nepřátele. Naučíte se hackovat číhající kulometné věže nebo třeba razicí drony a naučíte se je hackovat ve víru boje, protože úspěch tuhle pohotovost vyžaduje.

S tím souvisí, že RIVE můžete odstartovat pouze v režimu "hard", a teprve při opakovaném selhání na nějakém konkrétním záseku vám hra milosrdně nabídne nižší obtížnost.

Na ramenou obrů 

Hra je zábavná, povedená, lze v ní hledat názorné ukázky čistého a účelného designu, ve kterém spolu všechny tvůrčí složky od animací přes hitboxy po ozvučení bezproblémově souzní. Tmelí je řemeslná zručnost, ale také láska k žánru: hned několika jeho ikonám skládají autoři přiznanou poctu a navrch stíhají i prvoplánové, ale přesto milé narážky například na Tetris.