Ride 2

Motocyklová galerie

RIDE 2 je důkazem toho, že se ve studiu Milestone konečně přestaly vyrábět hry studené jako psí čumák. Z novinky sálá spousta kreativní energie a je neuvěřitelně mnohotvárná. Chcete být okruhovým šampionem? Proč ne, ale stejně tak z vás udělá i pohodového výletníka v džínách. Skvělá univerzálnost a monstrózní zásoba různorodých motocyklů je největším trumfem této hry.

RIDE 2 je vlastně interaktivní galerie, kde můžete realizovat svůj motorkářský sen. Virtuálně pohladíte po sedle přes 180 nejzajímavější motocyklů světa, což je nabídka, které nelze odolat. Vybírat můžete z okruhových speciálů, silničních supersportů, nekapotovaných „naháčů“ i z kategorie Supermoto. To vše v mnoha různých objemových třídách, designových variantách i stáří. Skvělý dojem z „motoristického Louvru“ podtrhuje bohatý informační servis, díky kterému se dozvíte spoustu zajímavostí z motocyklové historie. RIDE 2 prostě nadchne ještě předtím, než vyjedete z garáže.

Skvělé možnosti pro hračičky

Úrovní prezentace se hra se téměř dotýká závodních titulů Test Drive Unlimited, Forza Motorsport nebo Gran Turismo. Protože jim chce být hra důstojnou konkurencí, jsou motorky vymodelované do posledního detailu. Obdivuhodné je nejen zpracování jejich mechaniky, kapotáže a barevných motivů, ale i řady drobností. Důležitá je každá z nich, dokonce i na postupném zhasínání kontrolek při startu motoru si tvůrci dali záležet.

Pedantský smysl pro detail představuje ideální podhoubí pro nadstandardní uživatelské úpravy. Každý stroj, na který v herní kampani ušetříte, můžete dále zdokonalovat ve výkonu, zpřevodování, stabilitě, váze či obutí. Tuning má navíc zřetelný vliv nejen na celkový výkon stroje, ale i na jeho vzhled. Nevěřili byste, jakou parádu udělá třeba nový sportovní výfuk. Stejně jako o stroj se ale můžete starat i o samotného jezdce. Také v tomto ohledu se vývojáři na RIDE 2 vyřádili.

Unikátní charakter dodáte svému motorkáři nejen skrze bohatý šatník, ale i v editoru jezdeckého stylu. V něm do nejmenších detailů určujete, jak má postava pracovat s aerodynamikou a rovnováhou, tedy jak zalehávat k motorce na dlouhých rovinkách nebo se naklápět do zatáček. Naprogramování takovýchto možností, ač třeba nejsou úplně podstatné, svědčí o sympatickém nadšení autorů pro svoji práci.

Příjemný útěk z reality

Velmi kvalitně jsou zpracované i závodní okruhy. Dohromady je jich ve hře zhruba třicítka včetně různých délkových i směrových variant, ale více než celkový počet potěší jejich realizace. Přestože hra úplně neutekla od klasických okruhů, významná část soutěžní kariéry se nyní odehrává na běžných vozovkách v přírodním či městském prostředí. Kdo už má plné zuby asfaltu s bílo-červeným lemováním, dozajista ocení scenérie Dolomit, Francouzské riviéry, Milána či Miami.

Tratě jsou samozřejmě naprosto smyšlené, ale nejde o nevýhodu. Naopak. Krom toho, že mívají zábavný profil a skvělou atmosféru, umí díky své neokoukanosti překvapit, což se třeba o Masarykově okruhu říci nedá.

Skvělý jízdní model

Po letech s oficiální motocyklovou sérií MotoGP Milestone postupně zjišťujeme (už předchozí díl to naznačil), že i bez podpory soutěžní licence a jejích striktních pravidel lze vyrobit skvělou hru. Ba co víc, z mnohem svobodnějších tvůrčích podmínek může vzejít dílo schopné zaujmout neporovnatelně širší publikum. Tomu odpovídá i příjemně všestranný jízdní model. Hra je díky němu zábavná, ale přitom nijak primitivní arkáda.

Fyzikální model je s ohledem na mimořádný rozsah hry úžasně variabilní. V ohromné zásobě motocyklů dokáže zprostředkovat i malé technické rozdíly, ale současně nečiní hru nepředvídatelnou. I když se každý stroj, od stopětadvacítek až po nejsilnější supersporty, chová jinak, jezdit se dá po troše tréninku na čemkoliv. Přímo na míru pak lze jízdní charakteristiku upravovat v klasickém předzávodním nastavení. Milovníci všemožného nastavování budou spokojeni.

Ach, ta kariéra

RIDE 2 je v mnoha ohledech špičková arkáda, nepomáhá jí ale fakt, že Milestone stále nejsou schopni vyvíjet opravdu dokonalé produkty. Body ztrácí třeba za to, že fantastický obsah nespojili s podobně atraktivním herním procesem. Špatná je vlastně celá singleplayer kampaň, protože postrádá švih, tempo a správně dávkovanou motivaci. Jediné, co jí nechybí, je délka, ale ta toho moc nezachrání. Naopak spíše prohloubí nastupující nudu. Nepřesvědčivě také tvůrci nastavili celkovou obtížnost, která s kariérou úzce souvisí.

Podstatou hlavní kampaně je nakupovat za herní měnu neustále nové a nové motocykly, což samo o sobě není nic nepříjemného, ani nečekaného. Problém je v tom, že kariéra nedokáže motivovat žádným jiným způsobem, a časem se promění v úmorný nákupně-jezdecký stereotyp korunovaný tím, že celý proces bohatnutí trvá nepříjemně dlouho. Odměny ze závodů jsou až příliš nízké vůči tomu, co je v motosalonech k mání, což vůbec neprospívá hernímu tempu.

Ve hře dokonce neobvykle dlouho trvá, než vůbec pořídíte základní vybavení, které je nutné pro vstup do různých soutěží. Účast v nich bývá až nesmyslně důrazně podmíněná určitým typem motorky, kubaturou, výkonnostním potenciálem, ale třeba i momentální reputací jezdce. To vás v počátcích kariéry, než se trochu zmátoříte, přinutí hrát tím nejhorším možným způsobem, tedy opakovaně jezdit již zpřístupněná klání. Jinak si nevyděláte. Bohužel takové začátky mohou trvat i pěknou řádku hodin.

Na pomalém a stereotypním kariérním pokroku nemůže příliš mnoho změnit ani přítomný bonusový program zvyšující výdělky v závodech, zlepšující schopnosti týmových jezdců nebo poskytující slevy při nákupech. Investovat do něj totiž budete stejně namáhavě jako do kariéry.

Je vůbec otázkou, kam singleplayer kampaň směřuje. Pokud nepočítáme touhu po plné garáži, nemá de facto konec ani začátek. I kdybyste si pomocí nějakého triku ihned zpřístupnili jakoukoliv soutěžní příležitost, čekalo by vás přibližně to samé, a dokonce by teoreticky nevzrostla ani herní obtížnost. Tu si totiž můžete manuálně volit před každým závodem zvlášť, což definitivně relativizuje veškeré zážitky z hraní. Chcete-li, můžete díky nastavení ujet svým soupeřům hned v první zatáčce a nezáleží na tom, zda to jsou začátečníci, nebo opravdoví borci z kariérního finále.

Proti absurdním hrátkám s náročností se hra sice brání zvyšováním odměn při vyšší zvolené obtížnosti, ale k čemu to, když při ní hráč soupeří s podvádějící umělou inteligencí? Časem si začnete všímat, jak závodníci nerealisticky rychle projíždějí určité úseky tratí a vy se jim za žádnou cenu nemůžete vyrovnat. Tohle vyřeší jen obsáhlý patch, nebo online hra proti živým soupeřům. Multiplayer se však v testované verzi nechoval příliš spolehlivě, postihovaly ho časté technické výpadky.

Celkově vzato je RIDE 2 hra s hodnotným obsahem, ale s nepříliš srozumitelným konceptem. Gigantický obsah by si prostě zasloužil elegantnější herní náplň. Snad sympatická série prodá svůj potenciál příště, v nějakém dalším pokračování. O důvod víc, proč se na něj těšit.