Regalia: Of Men and Monarchs

Verdikt
75

Svěží porce taktického RPG, které dobře kloubí městský a časový management, komplexní tahové souboje, nádhernou grafiku a plejádu pestrých a humorných postav. Hru však fackuje problematika ukládání pozic, zdlouhavost soubojů, občas pochybná AI, nepřehledný interface a nutnost neustálého proklikávání nahrávacích obrazovek.

Počítač

WindowsWindows

22,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

22,99 €Steam

LinuxLinux

22,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Pixelated Milk
Vydání: 18. května 2017
Štítky: tahová, indie hra, fantasy, jrpg, rpg, strategie

Regalia je ručně kreslené strategické PRG od polského studia Pixelated Milk, které na Kickstarteru podpořilo 2710 přispěvatelů, což indikuje jistý hlad po taktických RPG, které ne nutně musí vznikat v Japonsku. Při pohledu na obrázky vás hned trkne nápadná podobnost taktické složky hry s úspěšnou sérii The Banner Saga, která nabídla nordickou variaci žánru. RPG část však zůstává věrná spíše japonským předlohám a půjčuje si designově ze sérií Persona či Disgaea. 

Co je doma, to se počítá 

V Regalii se hráč ujímá družiny Kaye, mladého dědice trůnu rodu Lorenů, jeho dvou sester a jim na smrt věrného rytíře. Společně se vydávají na cestu z exilu do zaslíbeného království Ascalie na popud skomírajícího otce, posledního vladaře. Ke svému nemalému překvapení však naleznou panství téměř bez živé duše, zchátralé a zanedbané.

Aby toho nebylo málo, tak se nedlouho po svém příchodu seznámí s neblahým tajemstvím rodinného dědictví – gigantickým dluhem, který se táhne napříč generacemi. A právě jeho splátka se stává cílem vašeho snažení. Za tímto účelem je třeba obnovit zašlou slávu panství, aby se do něj a do přilehlé vesnice začali opět houfně stěhovat noví obyvatelé, kteří nakopnou výrobní statky a oživí lokální ekonomiku.

Vesničko má středisková 

Strategickou část hry představuje výstavba a management vesnice i panství. Jediné místo, které po vašem příchodu stále ještě někdo obývá a spravuje, je zdejší hospoda, o níž se stará němý otec a jeho upovídaná dcerka. Ta a zdejší štamgast, potulný mnich, jsou prvním zdrojem informací o současných poměrech a problémech, které sužují království. Dozvíte se například, že kraj terorizuje jakási příšera, jejíž přítomnost je jedním z důvodů mizení obyvatel. A tak se Kay a jeho věrný ranař vydávají na své první dobrodružství, zatímco dívky v útrobách hradu pátrají po stopách, které by lépe ozřejmily souvislosti vaší situace a historii rodu.

Putování po okolí probíhá formou kliku na ikonu odemknuté lokality v rámci království. Ty reprezentují buď komplexnější dungeony, nebo samostatné instance, kde dochází k boji či konverzací s NPC. Ze strašlivé příšery se nakonec vyklube nový člen družiny, kterým je divoká amazonka Signy, lovící toho času poutníky a zbloudilé vesničany. 

Postupně se počet vašich společníků přehoupne přes dvacet, a každý z nich je unikátní až bizarní, s vlastním příběhem a sadou odemknutelných bojových schopností. Najdete mezi nimi mimo jiné i rebelantskou čarodějku, ducha elitního rytíře ve starodávném brnění, který jaksi nechápe, že je již po smrti, nebo třeba upířího losera. Ten byl po staletí uzavřený v archivu, o němž se mylně domníval, že se snad stane cílem dobrodruhů z širokého okolí. Namísto role hlavního bosse ale skončil u toho, že se samou nudou za ta nekonečná léta akorát nabifloval veškerý dokumentární obsah archivu a primárně vás překvapí jako neživá kartotéka. Je patrné, že autoři při psaní postav tlačili na celkovou odlehčenost a všudypřítomný, mnohdy až infantilní humor, který velmi úzce koreluje s roztomilým vizuálem.

Výstavbou určitých budov, jako jsou například kovárna či obchodního domu, umožníte nábor nebojových postav, jakými jsou útlocitný kovář či vykutálený arabský obchodníček. Na okraji panství se pak nachází rybník, kde můžete zkusit štěstí výlovem náhodných předmětů v rámci nepovinné rybářské mini hry.

Ach ty splátky! 

Hra je rozdělená do kapitol. Každá z nich trvá pětapadesát dnů. V rámci limitu je třeba splnit určitý počet hlavních úkolů. Není úplně jasné proč, ale jejich splnění zároveň slouží jako splátka dluhu podlé lichvářské organizaci. Pokud splátku nestihnete, hra končí, takže se od vás očekává důsledné plánovaní akcí. Tento prvek nápadně připomíná mechaniku známou z japonské série Persona. A zdá se, že Personou se tvůrci nechali inspirovat i v budování vztahů s obyvateli panství a členy družiny.

Budování vztahů zpravidla funguje tak, že strávíte den s danou postavou, pokud zrovna nemá něco důležitějšího na práci. V rámci toho buď sledujete jakousi animaci představující interakci dvou postav, kterou lze naštěstí odkliknutím přeskočit, nebo se v lepším případě účastníte krátkého rozhovoru. V tom je třeba reagovat tak, abyste docílili co možná nejvyššího nárůstu obliby u dané postavy.

Utužování vztahů je důležité proto, že každá úroveň odemyká bonusy a schopnosti, které jim pak můžete přiřazovat v rámci klasického levelování postav bojem, ale i kvůli tomu, že tvorba vztahů je přímo podmíněná hlavním questem. To, v jakém pořadí, a který z úkolů si vyberete pro danou kapitolu, je čistě jen na vás. Tím ale zdaleka nejzábavnějším prvkem hry je vandrování krajem a čistění doupat.

Táhneme na trpasličí samuraje, nevíme proč 

Během toulek krajem se podíváte do míst obývaných širokou paletou nepřátel. Vedle těch známých, jako jsou loupežníci, víly, trollové či enti, se však setkáte i s bizarnějšími variacemi, jako jsou trpasličí samurajové nebo elfí Vikingové. Hra vám sice nabízí možnost jakési diplomacie, kdy vám do zámku přijde nóta od jednoho ze čtyř sousedních království, kam spadá i trpasličí impérium, ale na vašich vztazích v samotných dungeonech už příliš nezáleží. Vykosit je musíte tak či tak.

Jediné, čeho diplomacií dosahujete, jsou zase nejrůznější bonusy a speciální jednotky, které dostanete darem z přízně v limitovaném počtu v závislosti na úrovni vztahů. Každá pouť mezi lokalitami vás také stojí čas – nejenom ten, který strávíte na cestě tam a zpátky, ale i čas na vyčištění lokace.

Každé doupě se skládá z několika úseků rozdělených na bojové, odpočinkové a příběhové. Pokud vám v boji padne postava, můžete ji v odpočinkové části jedenkrát oživit a také si uložit pozici. Jinak můžete ukládat pouze doma v Ascalii, což je vzhledem k tomu, jak zdlouhavé jsou některé souboje, poněkud nešťastná volba.

Příběhová část je koncipována formou gamebooku, kde reagujete na příběhové pasáže jednou z nabízených možností. Řada situací vyústí v boj, loot či následný quest. Častokrát se stane, že vaše volby někdo v družině nese s velkou nelibostí, což má za následek ochlazení vztahů, a naopak.

Čtvercové pole slávy

Soubojová část hry je příjemně komplexní a nabízí i několik originálních prvků. Bohužel je častokrát i zdrojem zbytečné frustrace. Souboje probíhají na izometrickém čtvercovém poli, kterým nelze rotovat. Proto často dochází k nepřehledným situacím, zvláště s přihlédnutím k tomu, že systém kouzel a speciálních útoků využívá poměrně nesmlouvavou Line of Sight. Přesto, že jasně vidíte nepřítele a trajektorii k cíli dopadu kouzla, vaše postavy s tím mají často problém. Velmi rychle se tak skamarádíte s tlačítkem „undo“.

Každá bojová situace připomíná hádanku. Na rozdíl od obvyklého vymlácení nepřátel je zde výhra podmíněna splněním hlavního úkolu – vydrž několik kol, sejmi tolik a tolik nepřátel atd. Extra body zkušenosti a loot získáváte plněním vedlejších úkolů, které jsou bohužel ne vždy navrženy dobře. Jednou máte vyhrát, aniž by se nepřítel vyhnul jedinému vašemu útoku, jindy zas musíte vyhrát celou bitvu pouze s použitím speciálních útoků, a tak dále.

Souboje jsou někdy až nepříjemně zdlouhavé. Nejenom proto, že je u nich potřeba přemýšlet, ale spíše proto, že po zdolání hordy nepřátel na vás ještě občas vyskočí nepřítel s masivní zásobou hitpointů, a vám nezbývá než jej pracně upižlat. Naštěstí je přítomná alespoň volba zrychlení animací. AI je většinou obstojná, ale občas se zblázní a nabíhá vám sebevražedně do ohnivých bariér či pastí nebo jen tak bloumá okolo.

Každý tah je rozdělený na jednu akci a pohyb v libovolném pořadí. Dále můžete investovat speciální body, jež se po jednom generují každý tah, a to buď do opakovaní akce, nebo si je nastřádáte pro silnější kouzla a útoky. Z maximálního počtu šesti postav pro jednu výpravu je povoleno mít na bitevním poli čtyři. Časem ale zjistíte, že některé postavy jsou mnohem silnější a ty ostatní prostě necháte chátrat doma u krbu. Autoři tím chtěli patrně vykompenzovat nemožnost nastavit si obtížnost a podpořit znovuhratelnost, ale to ví jenom oni.

Pár (ne)příjemností závěrem

Regalia trpí neduhem neustálého nahrávaní obsahu s nutností pravidelného odklikávání, a obrazovka s questy vám neukazuje progresi při plnění úkolů. Rovněž neexistuje možnost porovnávaní výbavy v inventáři a předměty jsou zastoupeny pouze názvem a malou ikonkou třídy, což na přehlednosti příliš nepřidává. Pochválit je ale třeba ručně kreslenou grafiku, animace a vydařený orchestrální soundtrack. Anglický dabing postav je v rovině s řadou generických dabovaných anime titulů, a přestože někomu může přijít spíš otravný, věříme, že si své fanoušky určitě najde. Stejně jako hra samotná.