RAD

Verdikt
72

Ačkoliv RAD nabízí širokou paletu mutací, jejich dopad na hratelnost je v mnoha ohledech dost podobný. Zkušenějším harcovníkům žánru roguelike proto nenabídne nic nového, pro nováčky však bude naopak snadno stravitelná.

Počítač

WindowsWindows

19,99 €Steam

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

PlayStation Store

Xbox OneXbox One

Microsoft Store
Koupit

Nintendo SwitchNintendo Switch

Nintendo eShop

Další informace

Výrobce: Double Fine Productions
Vydání: 20. srpna 2019
Štítky: postapokalypsa, roguelike, bojová, akční

Studio Double Fine má za sebou řadu nadprůměrných her vystavěných okolo humoru a dobrých nápadů, ale často také pokulhávající hratelnosti – a RAD ze zástupu nijak nevyčnívá. Pokud však nemáte příliš zkušeností s žánrem roguelike a hodláte tento nedostatek napravit, neměli byste tuhle hru minout.

Svět nezdemolovala jedna apokalypsa, ale rovnou dvě a přežití lidí proto visí na vlásku jako nikdy předtím. Po druhé katastrofě je totiž většina zemského povrchu zamořená toxiny a látkami, které v lidském těle vyvolávají nejrůznější mutace, jež obvykle končí smrtí.

Jenže když ve vaší osadě začnou docházet potraviny, nezbude vám nic jiného než vyrazit do zamořené divočiny hledat jejich obnovitelný zdroj. Stařešina vesnice vás proto provede posvátným obřadem, po kterém vaše tělo přestane s mutacemi bojovat a začne je přijímat. Z hlavního hrdiny se stane nadějný dobrodruh, který bude schopen zvalchovat mutanty futuristickou baseballovou pálkou a teoreticky také zachránit lidstvo.

Cesta za bossem

Příběh RAD není komplikovaný ani nijak zásadně hluboký. Pokud jej ale chcete zkoumat trochu podrobněji, titul vám v průběhu odvypráví informace o postupném vývoji světa po první i druhé apokalypse. Na samotnou hru nicméně znalosti lore v podstatě nemají vliv. Pokud budete děj úplně ignorovat, připravíte se jen o zanedbatelnou část zážitku, který je – jak už u roguelike bývá zvykem – postaven výhradně na hratelnosti.

Jako ve většině podobných titulů se octnete v procedurálně generovaném světě, který se s každým rozehráním změní. Oblast, do které se probojujete, musíte prozkoumat a aktivovat v ní určitý počet pilířů, které vám otevřou místnost s bossem. Jakmile jej zdoláte, naskočíte do teleportu a hurá do další lokace, která bude pravděpodobně větší, napěchovaná více pastmi a nepřátelé v ní dostanou nějakou tu novou schopnost.

Mutace, kam oko dohlédne

Jednoduchý, ale efektivní systém se dále prohlubuje prostřednictvím mutací, které vaše postava prodělá buď po kontaktu se starodávnými stroji, nebo poté, co pozabíjí dost škodné – pak zmutuje za nasbírané zkušenosti. Odměnou za znetvoření sama sebe získáte aktivní nebo pasivní schopnost, jejichž výčet začíná rychlejším pohybem a končí výrůstkem, pomocí kterého budete klást vejce, z nichž se vám vylíhnou pomocníci.

Problém je nicméně v tom, že zdaleka ne všechny mutace jsou užitečné a spoustu bychom dokonce označili za zbytečné. Pokud vám například narostou křídla, můžete díky nim vyletět na vyvýšená místa. Takových je ale v úrovních velmi málo – většinou se dá kamkoliv vyběhnout nebo vyskočit normálně.

Na druhé straně deformace, díky kterým budete moct na nepřátele pálit z dálky, jsou k postoupení hlouběji do hry takřka vyžadovány. Mnoho monster totiž útočí zblízka, a pokud budete trpěliví, můžete před nimi utíkat tak dlouho, dokud je neustřílíte. Bez mutací má vaše postava pouze velmi omezenou paletu útoků s krátkým dosahem, takže dalekonosná zbraň je doslova požehnání.

Nic pro veterány

Ačkoliv je pravda, že paleta změn hlavní postavy je vizuálně i mechanicky pestrá, poněkud zamrzí skutečnost, že jejich dopad na hratelnost je velmi omezený. Váš zážitek je do značné míry zredukován na boj zblízka a tajné čekání na něco, co odpraví nepřátele v dálce. Prostor mezi těmito body není zaplněn žádnými světobornými alternativami, což titulu ubírá na atraktivitě – obzvláště, pokud už nějakou tu roguelike hru máte za sebou a těšili jste se na další The Binding of Isaac nebo Rogue Legacy.

Na rozdíl od mnoha jiných roguelike titulů jsme v RAD nenarazili na žádnou mutaci, která by vyloženě sabotovala hru. Všechny „perky“ ovlivňovaly postavu plus minus pozitivně. Pokud tedy nemáte s žánrem zkušenosti a chcete přivyknout kruté obtížnosti na něčem, co vám okamžitě nezamotá hlavu a nevyšle vás to plnou parou proti zdi, RAD poslouží skvěle – právě proto, že není mechanicky příliš komplikovaný.

Přístupné retro

Hra neurazí ani audiovizuálním zpracováním, které vsází na moderní retrovlnu a halí se do osmdesátkové estetiky. Místo měny máte magnetofonové pásky a diskety, do uší vám budou bušit synťáky a herní plocha je posypaná řadou dobových předmětů.

Krom nich je svět osázen plejádou pestrobarevných rostlin, jeho zákoutí jsou stylová i křiklavá a s každým nově objeveným „podlažím“ se mění paleta. Herní prostor je interaktivní a na pohled zajímavý, ale zároveň se mu daří udržet jistou míru přehlednosti.

Z RAD se tak vyklubala příjemná roguelike záležitost, která potěší spíše nenáročné a začátečnické publikum. Mutace – ač pestré – bohužel neohýbají hratelnost dost na to, aby veterány přilepily k monitorům. Na druhé straně je díky tomu hra velmi přístupná a dovolí vám docela pohodlně vyzkoušet žánr, který vám ve známějších iteracích daleko rychleji nakope pozadí.