Prince of Persia: The Sands of Time

Verdikt
91

Prince of Persia: The Sands of Time je především velkolepou podívanou, která nemá daleko k filmu. Díky jednoduchosti hraní lze hru doporučit téměř každému akčně laděnému hráči i třeba začátečníkovi. Ovšem ani herní profíci by tento titul neměli vynechat.

Počítač

WindowsWindows

9,99 €Steam

Konzole

PlayStation 3PlayStation 3

$14,99PlayStation Store

PlayStation 2PlayStation 2

Nedostupné

XboxXbox

Nedostupné

Ostatní platformy

GameCubeGameCube

Nedostupné

Další informace

Výrobce: Ubisoft Montreal
Vydání: 6. listopadu 2003
Štítky: fantasy, third person, pohádka, adventura, akční

Příběh prince, jehož skutečné jméno nám zůstane asi navždy utajeno, se točí kolem vzácné relikvie dýky času. Tuto dýku princ získá, a to už s vaší pomocí, pro svého otce, vládce Persie. Ten mezitím porazil mocného maháradžu, v jehož sídle se kromě čepele nachází další unikátní předmět. Jde o obrovské přesýpací hodiny. Ty jsou, společně s několika ženami, odvezeny jako dar sultánovi za příměří mezi oběma zeměmi. 

Na scénu přichází proradný vezír, bývalý maháradžův rádce, který vybídne prince, aby vrazil do hodin Dýku času a získal tak přístup k pokladu nesmírné ceny. Přes zoufalé protesty unesené maháradžovy dcery Farah tak princ učiní. Dalším událostem pak už může jen bezmocně přihlížet. Z hodin začíná unikat Písek času, který všechny strážné přemění na ohyzdné nestvůry, nyní podléhající vezírově moci...

Princ vypravuje

Touto počáteční zápletkou, byť je odhalena celá až po několika odehraných lokacích, je řečeno vše. Úlohy jsou dány a během hraní vás již nečekají žádné neobvyklé události, které by třeba zvrátily průběh děje. Zbytek hry je tedy věnován jen části onoho příběhu – princově cestě za hodinami. Celá hra má vlastně charakter princových vzpomínek na toto dobrodružství, které zažil, a nyní je s odstupem času vypráví. Velmi mile pak působí, když se vám během hraní podaří prince nenávratně zabít a objeví se obrazovka s možností opakování jistého úseku hry, že se princ ve vyprávění jakoby zastaví, zapřemýšlí a pronese nějakou větu typu: „Počkat počkat. Takhle se to vlastně nestalo. Tak znovu.“. Načež hru nahrajete a mírně „opravený“ příběh pokračuje.

Efekty se nešetřilo

Je to především grafika, která hráče v době vydání uchvátila prakticky okamžitě, ale kupodivu vypadá skvěle i dnes. Hra světel a stínů, pestrá prostředí exteriérů i interiérů, která nepostrádají mnoho detailů. Třeba závěsy, jež se přirozeně hýbou ve větru, nebo když se jich dotknete. Je to také často přítomná mlha či prach a třpytící se písek času. Poněkud méně přirozená je tradičně voda a i všechny živé postavy by si zasloužily o pár polygonů navíc. Ovšem vzhledem ke značné dynamičnosti hry to zase tak nevadí.

Cirkusový akrobat

Princ je schopen velkého množství různých pohybů, jak při průchodu lokacemi, tak při souboji s nepřáteli. Je tu běhání po kolmých zdech a to buď směrem vpřed, přičemž z tohoto běhu umí ještě skočit na protější stranu, nebo na krátkou vzdálenost dokáže vyběhnout kolmou zeď i vzhůru. Nechybí samozřejmě ručkování po římsách, šplhání po sloupech či lanech a přeskakování mezi nimi.

Na hrazdě princ vyfikne bezchybný výmyk a v úzké průrvě mezi dvěma kolmými stěnami dokáže přeskoky „vyšplhat“ až na vrchol, nebo naopak seskákat dolů. Sám se na poslední chvíli zachytí za okraj propasti, pokud si jej při běhu vy nevšimnete. Jako cirkusový akrobat si počíná, když pomalu postupuje po úzkém trámku visutém vysoko nad zemí a nebojí se z něj skočit na protější stranu.

Jackie Chan Blízkého východu

Druhou oblastí, kde se můžete kochat princovou akrobacií jsou souboje. I zde na vás čeká plejáda úskoků a výpadu, kterými musíte přemoci mnohé nepřátele. Ti jsou z počátku extrémně tupí, takže je lze snadno oblafnout, ale časem narazíte i na takové protivníky, kteří některý z vašich výpadů dokáží odvrátit. Nicméně jde stále jen o hloupé a pomalé obludky, jež vás mohou porazit jen silou a nějakým povedeným sražením k zemi.

Přesto nejsou souboje zase tak jednoduché, neboť musíte bojovat s několika nepřáteli najednou, kteří se navíc umí přemisťovat skokově, takže jim nelze jednoduše utéct. Navíc, porazíte-li jednoho, ihned je na jeho místo teleportován další, takže nakonec musíte přemoci 10 nebo klidně i 20 nepřátel v jednom souboji. K doplňování zdraví slouží všudypřítomné kašny, bazénky či potůčky, ze kterých můžete pít vodu, dokud nemáte zdraví na maximu. Během souboje je ale pití celkem problematické, neboť na vás bude vždy někdo dorážet. Bojovat můžete i zavěšeni za okraj nějaké stěny, vise na laně či na sloupu apod.

Pánem svého času

Tady ovšem princovy bojové schopnosti nekončí, neboť Dýka času není jen "dokončovací" zbraní, ale umí toho daleko více. Vše se točí kolem Písků času, které se povalují všude kolem. Během vaší cesty narazíte na mnoho míst, kde ze země vyvěrá oblak písku. Když do něj princ vrazí dýku, získá určité množství písku, přičemž oblak zmizí. Množství nasbíraného písku je reprezentováno vlnitou nádobou v levém horním okraji obrazovky, jejíž kapacita po osmi takových odběrech vzroste o další díl. Nasbíraný písek slouží k jedinému účelu, k vracení času. Toho využijete tehdy, pokud se vám nepovedl nějaký skok či jiný akrobatický kousek a padli jste takřka mrtvi na zem.

Vrátit čas lze samozřejmě i při souboji. Po stisknutí příslušné klávesy začne plynout čas obráceně do té doby, než klávesu pustíte, ovšem maximálně deset sekund zpět. Navíc čím déle otálíte s vracením času, leže na zemi téměř mrtvi, tím kratší dobu se lze vrátit. Velikost časového intervalu je reprezentována ubývajícím kruhem nad nádobou s pískem. Po návratu času ubude obsah jednoho dílu nádoby, navíc do dalšího návratu musíte chvíli počkat, než se kruh opět dokreslí. Zní to možná složitě, ale to jen tak vypadá z popisu. Druhou možností, jak písek postupně doplňovat, je jeho sběr z nepřátel pomocí dýky, ovšem každý takový sběr doplní nádobu pouze o jeden díl, oproti oblaku, který ji vždy doplní na maximum.

Sands of Time jsou tím nejlepším pokračováním, jaké si mohl legendární Princ of Persia přát. Jde o hru plnou akce, bez hluchých míst, i když se vás může časem zmocnit pocit jistého stereotypu, jenž je kompenzován minimálně pestrými lokacemi, skrz které musíte projít. Jde o interiéry rozpadajícího se paláce, okolní zahrady, obrovský komplex jeskyní s vodopády, podzemní štoly, vězení atd. atd. Snad na každých deseti metrech jste nuceni něco udělat. Od stisknutí vypínače, až po krkolomné skoky přes nekonečně hluboké propasti. Všude pak číhají různé pasti připravené vás zbavit tíže života dobrodruha.