Order of the Thorne: The King's Challenge

Verdikt
70

Přímočará, přístupná a s láskou vytvořená adventura. Pokud se vám líbil Loom, dejte King’s Challenge určitě šanci.

Počítač

WindowsWindows

9,99 €Steam

LinuxLinux

9,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Infamous Quests
Vydání: 26. ledna 2016
Štítky: pixel art, dobrodružná, pohádka, retro, adventura

Časy, kdy zemi křižovali neohrožení rytíři, bardi a trubadúři jsou dávno ty tam. A do jisté míry i hry inspirované touto tématikou. Výjimky však existují. Milé až pohádkové prostředí, zajímavé postavy, kreslená grafika i okouzlující hudba, a v neposlední řadě také dojem epického dobrodružství, to vše se snaží hráčům nabídnout Order of the Thorne: The King’s Challenge.

There was, there wasn’t 

V době, kdy vychází epizodický King’s Quest, je asi podle vývojářů z Infamous Quest ideální příležitost vyrukovat s něčím vlastním podobného ražení. Hráč se tedy ujímá role barda Finna, který chce následovat kroky svého slavného otce. Ten jako bard skládal nezapomenutelné písně, a patřil také k řádu Thorne. Finn po něm zdědil nejen hudební talent, ale i loutnu a sbírku skladeb, které otec hrával. Zároveň ale touží složit svůj vlastní epický kus a doufá, že pro něj brzy najde vhodnou inspiraci.

Když král Vílí říše vyhlásí po deseti letech nové klání o titul hrdiny spojené s jedním přáním, které král vítězi splní, Finn se rozhodne zkusit štěstí a připojí se k dalším šesti dobrodruhům z celého světa. Pokud si teď říkáte, že musí za dveřmi číhat rozmáchlé adventurní dobrodružství, máte ovšem pravdu jenom z části.

The King’s Challenge je pouze prvním dobrodružstvím z plánované série v hlavní roli s bardem Finnem. Celé dobrodružství se tak týká jen a pouze plnění králova úkolu, kterým je tentokrát pátrání po královně, co se skrývá někde v říši. Aby měl hráč o něco lehčí život, je herní plocha omezena pouze na Vílí království, přičemž na východní i západní hranici je různými způsoby jasně naznačeno, že tudy cesta nevede. I když se hra nemůže chlubit zrovna velkou rozlohou, vynahrazuje to jinde.

Prakticky každé NPC, se kterým přijdete do styku, je nezvykle upovídané a velice rádo se rozmluví o historii, svých vzpomínkách na Finnova otce nebo čemkoliv dalším, na co má zrovna názor. Vše je navíc nadabováno plejádou výborných i špatných hlasů, a role vypravěče zde hraje místy i větší roli než samotný bard. Jen intro zabere pěkných pár minut. Jednotlivé postavy jsou nicméně dobře zpracované, mají pevně dané charaktery a nechybí mezi nimi ani okouzlující kráska prodávající lektvary, holky toužící spasit svět nebo mluvící želvák – rybář a převozník Cháronova ražení. 

Nikdo neprojde přes moji kládu 

Informace o světě a postavách částečně přebíjí příběh a hlavní zápletku, kterou je pouhé hledání královny, takže je to spíše dobře. Pro hráče, kteří takovéto povídání rádi přeskakují, mám ale jednu dobrou radu – nedělejte to. Mezi řečí padne až příliš mnoho užitečných informací, které tak na první pohled vůbec nepůsobí.

Hratelnost je klasická. Sbíráte, hledáte, kombinujete a používáte předměty v absolutně tradičním stylu, a nechybí ani bájný troll bránící hráči přejít přes most. Řešení problémů jsou také spíše klasická, povětšinou zábavná a vcelku logická. Výrazným oživením mohl být systém hry na loutnu, bohužel je ale nedomyšlený.

Z prvních upoutávek jste se možná těšili na pohádkovější verzi legendárního Loomu, kde bylo třeba většinu problémů řešit pomocí kouzelné hole, na kterou člověk hrál různé melodie. Musel si je ale zapisovat, aby je nezapomněl. V tomto ohledu ale Order of the Thorne pokulhává, protože si hra skladby pamatuje (a má jich plnou knížku) a jejich hraní tak až příliš usnadňuje.

Chcete pobavit hospodu? Otevřete si knížku, zvolte „Happy song“ a máte vystaráno. Hra sice nabízí Hard Mode, ve kterém musíte skladbu vlastnoručně přebrnkat, ale těžkého na tom není vlastně vůbec nic. Hra v tomto ohledu postrádá krásný pocit zadostiučinění z objevování nových hudebních motivů. Snad až příliš velkou přístupnost potvrzují i sami tvůrci - chlubí se tím, že vlastně není možné hru nedohrát. Žádné obtížné momenty ve hře opravdu nezažijete.

Sólo pro loutnu chybí

Přímočará hratelnost není samozřejmě na škodu, ale od úvodní části epického vyprávění by člověk čekal trošku víc. Potenciál má přesto Order of the Thorne veliký. Stačí jen rozvinout systém hry na loutnu, možná ubrat trošku textu, přidat několik nových a hlavně lepších dabérů vedlejších postav, a další díl musí být zaručený trhák. Naopak tím největším kladem je hudba a grafické zpracování. Pixel artové provedení je velice příjemné, svět působí krásně pohádkově a vynikající soundtrack všemu nasazuje korunu.

Tvůrci zkrátka nabízí příjemný herní zážitek, ve kterém jsou některé dobré nápady upozaděny na úkor přístupnosti. Na zabití jednoho odpoledne je King’s Challenge dobrá volba a jako součást většího cyklu bude asi také působit dobře. Uvidíme, s čím tvůrci přijdou v pokračování - něco nám říká, že dojde i na meče.