Okami

Verdikt
91

Pokud se ze hry stane brána do jiného světa, jejíž otevření dokáže vyvolat úžas na tváři a úsměv na rtech každého, kdo se k ní přiblíží, pak je slovní spojení „umělecký přesah“ zcela na místě. Okami není jako žádná jiná hra, byť v té obří studnici zábavy a nápadů můžete najít ingredience známé z jiných trháků. Výsledný mix je ale natolik jedinečný, že byste se o tento zážitek opravdu neměli ochudit. Nezapomenutelný kousek, který si zaslouží místo v síni slávy po boku těch nejlepších. A kromě toho všeho také překvapivě silný lék na bolavou duši. Od roku 2012 je k dispozici v HD verzi i pro PlayStation 3.

Konzole

PlayStation 3PlayStation 3

$13,99PlayStation Store

PlayStation 2PlayStation 2

Nedostupné

WiiWii

Nedostupné

Další informace

Výrobce: Clover Studio
Vydání: 20. dubna 2006
Štítky: japonsko, otevřený svět, umění, adventura, akční, rpg
Určitě jste o nich už slyšeli. Říká se jim „umělecké hry“. Myslí se tím tituly, které se kromě tradičních herních elementů (jako je zábavná hratelnost nebo vizuální kvalita) snaží přinést ještě něco navíc: často obtížně definovatelnou složku prvků, vytvářejících v hlavách a srdcích hráčů myšlenky a pocity, o jakých se jim ani nesnilo. Během své sedmileté historie přinesla konzole Playstation 2 tisíce her, ale pouze tři z nich mají nárok na zařazení do – zdaleka ne všemi oceňované – kategorie „artových her“. Měli jsme tu „Ico“, nezapomenutelnou odyseu o přátelství a osamění, dále Shadow of the Colossus, nepřímé pokračování o lásce i odvaze… a nakonec Killer 7, tříbarevný noirový opus o vrahovi se sedmi rozštěpenými osobnostmi. Nyní přichází Okami.

Bílou vlčicí

Okami je tradiční konzolovou adventurou, ve které na hráče čeká netradičně obrovský herní svět. V něm budete rozmlouvat se stovkami postav, plnit malé i velké úkoly, objevovat nové a nové lokace, řešit napínavě se rozvíjející ústřední příběh, sbírat spoustu různých předmětů, vylepšovat svoji postavu a samozřejmě: svedete nespočet bojů. Vaší postavou je přitom bílá vlčice, postava ze starých japonských mýtů. Veškeré dění sleduje kamera z pohledu třetí osoby, kterou můžete dle libosti ovládat. Příběh posouvají kupředu stovky krátkých, většinou mile vtipných a zábavných filmových animací, jež si dokonale vystačí s vizuálně jedinečným engine hry.

Příběh zasazený do prastarého Japonska vypráví o vzkříšené bohyni Okami Amaterasu, která v těle legendární bílé vlčice putuje krajinou, pomáhá rostlinám, zvířatům i lidem a ničí nebezpečné démony, kterým hloupí lidé otevřeli bránu do svého světa. Již úvodní film dá jasně najevo, že legendy, báje a pověsti mají v příběhu hry ústřední roli - stejně jako mytologie, náboženství nebo lidové moudrosti. Zároveň ale nejde o nějaké odtažité mudrování, kdepak! Vše je podáno rázně, jednoduše a zábavně. Občas také hodně emotivně, což platí například hned pro úvodní příběh o zoufalém sebevražedném boji statečné bílé vlčice s jeskynním démonem.

Kromě dojetí a ohromení si ale užijete především hromadu smíchu, protože skoro všechny ze stovek vedlejších úkolů ve hře obnášejí nějakou vtipnou situaci nebo dialogy: citlivý a laskavý humor vás naladí pozitivně ruku v ruce s nádhernou přírodou (o jejíž záchranu a vzkříšení bojujete) a uhrančivým vizuálním kouzlem hry. Humor ve hře eskaluje od jemných vtipů jako je usnutí vlčice během příliš dlouhého projevu postavy zadávající další z malých úkolů přes extempore opilého „hrdiny“ s dřevěným mečem až po nekonečné slovní přestřelky s Issunem, vaším nechtěným spolucestujícím.

Issun je malíř zajímající se o božskou kaligrafii Amaterasu (kterou si rychle přejmenuje na „Ammy“) a díky jeho malosti – slovutný umělec měří pár centimetrů – zaleze do kožichu bohyně a odmítá se jí pustit. Jelikož vlčice sice kňučí a štěká, ale nemluví (obecně její interakce s prostředím se roztomile odvíjí od jejího těla, takže budete vozit lidi na zádech nebo nosit předměty v zubech), obstará Issun ve hře mluvení za vás oba – obzvláště pokud přijdete do styku s jednou z mnoha lidských či mytologicých postav. Jeho věčné rozčilování se že jej ostatní považují za pouhý hmyz je stejně spolehlivým zdrojem humoru jako jeho rozčilené poskakování na nose vlčice, když se jí snaží něco vysvětlit (samozřejmě nechybí rafnutí vlčice spojené s pokusem o spolknutí Issuna). Vaše dvojice ovšem bude mít podporu v podobě dalších spřátelených postav, ačkoliv na cestách budete vždy jen vy dva.

Velký svět

Zatímco obrovský otevřený svět hry lze snadno přirovnat ke království Hyrule z herní série Zelda, množství a rozmanitost hlavních i vedlejších úkolů ve hře připomíná obrovská hardcore RPG. Když si k tomu domyslíte, že nejeden vedlejší úkol znamená specifickou minihru (např. vyhrabávání tuřínů na poli ze země rychleji, než k vám doběhne rozčílená farmářka), vyjde vám z toho zábavný megamix. Člověk se až diví jak někdo mohl tak gigantickou hru narvanou nápady dát dohromady. 

Kromě toho ale hromadíte také „praise“, tedy chválu, jež si vysloužíte dobrými skutky: ať už je to nakrmení hladových ptáčat nebo vzkříšení posvátného stromu. Chválu pak můžete investovat do vývoje některé z vašich schopností či životní/magické energie. Dále budete získávat lepší zbraně, jež lze rozličně kombinovat a vylepšovat, stejně jako vaše magické – či božské – schopnosti. Celou hru tak máte pocit, že se nějakým způsobem zlepšujete a vyvíjíte, přičemž neustále objevujete nové lokace, lidi a příběhy, zatímco se na pozadí odehrává ústřední drama epické bitvy proti démonům. Na hru, která bez problémů dokáže zabrat 50 až 100 hodin, jde o úctyhodný výkon co se pestrosti a obsáhlosti hratelnosti týká. Vše je o to lepší, že hra prakticky postrádá tradiční obsahová nebo výrazová klišé.

Barvy a život

Vaším cílem je vrátit světu barvy, které v praxi představují život – a zničit démony, kteří je vysávají, aby je nahradili temnotou či smrtí. Dosahovat toho budete malými dobrými skutky jako je krmení ptáků nebo oprava mostu, ale také vítězstvími nad monumentálními démonickými bossy. Nejlepší na tom celém ale je, jak dokonale se tato ústřední myšlenka manifestuje všude ve hře již na první pohled. Herní grafika je totiž stylizována do jakési živoucí pseudodvourozměrné kresby v duchu tradičních asijských obrazů, takže máte pocit že se díváte na živoucí a plasticky se vlnící komiks. A ten je zpočátku barevně velmi chudý: pláně jsou šedivé, oblohu tvoří jednolitá čerň apod.

Ovšem jakmile začnete v roli převtělené sluneční bohyně konat dobro a vracet sílu rostlinám, zvířatům i lidem, herní svět se okolo vás začne doslova napouštět barvami. A nejsou to jen barvy, ale také všudypřítomný pohyb způsobený náhle pučícími stromy, rozkvétajícími loukami atd. Ne nadarmo vyroste po každém vašem kroku pod vaší tlapkou malý trs květin. Amaterasu je doslova zdrojem všeho života a v její kůži tak proměníte pochmurnou malbu herního světa v dechberoucí barevnou nádheru, přetékající životem, ptačím cvrlikáním, smíchem lidí a hudbou. Pokud znáte Mijazakiho klasiku „Princezna Mononoke“, máte jistě o atmosféře hry dobrou představu. Každopádně ústřední myšlenka je krásná a povyšuje zážitek z hraní na příjemnou duševní očistu.

Božský štětec

Třešničkou na dortu a ústředním hratelnostním prvkem je váš hlavní božský nástroj – totiž štětec, kterým překreslujete a ovlivňujete svět okolo sebe. Stačí stisknutí pravého horního shiftu na ovladači (tlačítko R1), čas se zastaví a zmrzlá herní obrazovka se promění v dvourozměrný pergamenový svitek, nad nímž se vynoří obří kaligrafický štětec. Za pomoci analogové páčky pak ovládáte pohyby štětce a tlačítkem s čtverečkem nebo trojúhelníkem přiložíte inkoustem zmáčený štětec na „plátno“. Analogové tlačítko trojúhelníku přitom reaguje na sílu stisku odpovídající silou přitisknutí štětce na papír, takže můžete ovlivňovat tloušťku malované čáry.

Byť by se mohlo zdát malování analogovou páčkou neohrabané (spousta lidí má problémy s malováním i za pomoci přeci jen o něco citlivější myší na PC), hra po vás vyžaduje pouze načrtnutí specifických tvarů nebo čar zhruba na správných místech a detekce je natolik citlivá, že vám malování půjde od začátku zcela bez problémů. Samozřejmě se také začíná od jednodušších symbolů. Jak postupujete hrou a nabýváte stále nových božských schopností, můžete dokreslením za pomoci štětce dodat chybějící příčky v rozbitém mostě, přeškrtnutím rozetnout démona vedví, namalováním kruhu na obloze nechat vyjít slunce… další symboly rozpoutají vichřici, rozžehnou oheň nebo třeba nechají rozkvést zdánlivě mrtvé rostliny a stromy. Využití jsou pestrá, jednotlivá „kouzla“ je možné dále vylepšovat a zesilovat. Štětec hraje zásadní roli také při takticky náročných soubojích s bossy. 

Atmosféru ve hře dokonale podtrhuje nějakých šest hodin stylově procítěné hudby s mnoha etnickými nástroji (vydaný soundtrack zabírá pět hudebních CD!). Zřejmě z důvodu nákladnosti dabingu a hlavně překladu pro EU bohužel ve hře nenajdete dabing, ale pouze jakési stylizované pazvuky během rozhovorů. Po nějaké době si na ně ale zvyknete (pořád jde o lepší variantu než podivné bublání doprovázející rozhovory v poslední Zeldě). Každopádně při vší té stylizovanosti a nádheře je velkým vítězstvím, že samotný herní obsah – hratelnost, ale i příběh a jeho poselství – překonávají ono silné „vizuální pozlátko“ Okami.