Mario Tennis Aces

Verdikt
72

Pokud se těšíte na turnajová klání v klasickém i trochu šílenějším tenisu s vašimi oblíbenými postavami z Mariova univerza, pak zde najdete, co hledáte. Potěší i lokální multiplayer, ale naopak zamrzí méně schopný matchmaking a nesmyslně obtížná, frustrující kampaň pro jednoho hráče.

Konzole

Nintendo SwitchNintendo Switch

Nintendo eShop

Další informace

Výrobce: Camelot
Vydání: 22. června 2018
Štítky: arkáda, tenis, multiplayer, více hráčů u jednoho zařízení, sportovní

Světoznámý instalatér se pro jednou nevydává zachránit princeznu Peach, ale svého zeleného kamaráda Luigiho, kterého lapila zlomyslná tenisová raketa. Ano, příběh sportovní hry Mario Tennis Aces je přesně takový, jaký od Nintenda očekáváte. To samé platí o zvukových projevech roztomilých protagonistů, skvělé hratelnosti, a bohužel i nedotaženosti v některých důležitých ohledech.

Snad každá tenisová hra s Mariem se snažila přijít s nějakým novým, neokoukaným prvkem. V tomhle mají „fantasy“ sporty oproti simulacím docela navrch. V případě Mario Tennis Aces na vás vykoukne dobrodružná kampaň s absurdním příběhem a speciální mířené střely využívající pohybové ovládání Joy-Conů.

Příběhová kampaň je místo, kde byste měli svou kariéru profesionálního tenisty odstartovat, ale rozhodně to není důvod k pořízení hry. Dělá totiž dobře jen jednu věc – učí vás spoustu malých i velkých mechanismů, které z vás po zdárném poskládání do sebe udělají možná i kompetentního soupeře pro účely multiplayeru.

Jinak se ale připravte na pořádnou porci frustrace a trochu toho grindu. Kampaň je totiž velice krátká a svou délku se snaží natáhnout drastickými skoky v obtížnosti mezi jednotlivými kurty. Nejenže protivníci rostou na síle, ale často čelíte i nepřízni prostředí. Jednou vám na síti brání portály vracející vaše míčky, podruhé se po kurtu prochází spousta podivínů, potřetí je uprostřed sítě stožár, který nepředvídatelně odráží míček ve směru, kterým rozhodně neběžíte. Leckdy tak prohrajete zápas, aniž byste udělali chybu.

Zpočátku se to zdá jako dobrý nápad, jak oživit jinak obyčejné tenisové sety, ale jen v málo případech se skutečně pobavíte. Překonat náročné úrovně znamená hrát dokola ty předchozí, protože se Mario díky získávaným zkušenostem zlepšuje – je rychlejší, jeho údery silnější a tělo obratnější. Zároveň si ve vedlejších náročných výzvách můžete vybojovat lepší raketu, která vás také posune blíž k vítězství za cenu potoků potu a napnutých nervů.

Cesta na vrchol nebude snadná

Mód Adventure tak slouží jen jako dobrý tutoriál k tomu, proč byste vlastně po Mario Tennis Aces měli sáhnout. Hlavním lákadlem je bezesporu multiplayer, který pořádně otestuje vaše zkušenosti ze singleplayerové části. Můžete si jen tak střihnout jeden zápas s náhodným protivníkem, případně dvěma ve čtyřhře, ale kvůli podivnému matchmakingu se málokdy setkáte s vám odpovídajícím soupeřem.

Proto zde neztrácejte čas a pusťte se rovnou do pravého jádra hry, tedy turnajů. První kolo klasického pavouka vás často spáruje s nějakým ňoumou či dítětem, které porazíte s prstem v nose. Ve druhém už čelíte někomu, kdo si prošel stejnou povinností, a zde konečně začíná výzva plná adrenalinových situací. Ve třetím kole se pořádně zapotíte a sáhnout si až na pohár není nic pro netrénované hráče.

Turnaj přitom není frustrující. Prohrajete hlavně kvůli vlastní nezkušenosti a s ní souvisejícím chybám. Kupředu vás potáhne touha po lepším místě v žebříčku, a to jak světovém, tak klidně českém. Zároveň si hraním turnajů každý měsíc odemknete novou hratelnou postavu, na kterou si jinak počkáte až do další sezóny.

Hra, sada, zápas

Turnaje přitom můžete absolvovat ve dvou režimech – plnohodnotném a zjednodušeném. Zjednodušený nabízí takový klasický tenis. Tři tlačítka pro tři typy odpalů. Rovně přes síť, točenou, nebo vysokým obloukem. Tento režim volí mnohem méně hráčů a je tedy těžší najít nějakého soupeře. Což je škoda, protože „klasický“ tenis je naprosto vyrovnanou hrou, ve které vás neruší žádné neskutečné prvky a s radostí u něj zavzpomínáte třeba na skvělý Top Spin 4 (obě hry se samozřejmě nedají přímo srovnávat).

Plnohodnotný turnaj pak nabízí všechny nové prvky hratelnosti. Prostou výměnou míčku se vám postupně nabíjí ukazatel energie, který využíváte na spoustu speciálních pohybů. Tím hlavním je možnost zpomalit čas, z pohledu vlastních očí zamířit pomocí pohybu Joy-Conem kamkoliv na plochu kurtu a následně vypustit ultra rychlou střelu. Soupeř ji dokáže vyblokovat jen perfektně načasovaným odpalem, s čímž mu rovněž může pomoct zpomalení času, má-li na něj energii.

Pokud se soupeři nepovede úspěšně blokovat, dostane jeho raketa tvrdý zásah, který v opakovaném provedení vede až k úplnému zničení rakety. Jakmile takto soupeře připravíte o předepsaný počet raket, okamžitě vyhrajete nehledě na stav zápasu. Plně nabitý ukazatel pak aktivuje vaši speciální schopnost, kterou lze odrazit pouze plně nabitým ukazatelem, jinak máte automaticky bod.

Svou energii můžete využít ještě na rychlou změnu pozice. Klasická situace, kdy jste úplně vpravo a soupeř odpaluje doleva, by v běžném tenisu byla neřešitelná, ale v případě plnohodnotného Mario Tennis Aces při správném načasování uděláte rychlý skluz či salto na druhou stranu plochy a míček obratně vyberete.

Spolu ku zdraví

Pokud dáváte přednost lokální hře před online multiplayerem, pak dostanete jako majitelé Switche přesně to, co požadujete: možnost hrát ve dvou na jedné konzoli, každý s jedním Joy-Conem. A můžete si dát buď duel, nebo čtyřhru kooperativně, kompetitivně, proti AI i proti hráčům.

Mario Tennis Aces nabízí ještě jednu vychytávku – pohybové ovládání pomocí Joy-Conů. Ale ať už je držíte jakkoliv, ať se snažíte napodobit tenisový postoj sebevíc, odpaly jsou ve většině případů naprosto náhodné, míček létá do všech stran, někdy bleskurychle, jindy šnečí rychlostí nehledě na to, jaký pohyb jste udělali. Pro zasmání dobré, ale do ničeho jiného bychom se v tomto módu nepouštěli.

Mistrem těžce a za dlouho

Pokud si myslíte, že se pro účely turnajové hry naučíte jeden herní styl a obejdete se bez osvojení některých principů, pak jste vedle. Můžete hrát na síti nebo být vzadu, můžete se soustředit na točené či úderné střely, nabíjet ukazatel energie nebo třeba cíleně ničit soupeřovy rakety. Jakmile ale něco z toho neumíte a soupeř ano, pak prohrajete.

Když se nenaučíte ve správnou chvíli zpomalit čas, vracet speciální útoky bez poškození vaší rakety a obecně odhadovat pohyby soupeře, daleko se nedostanete. Multiplayer vás to naučí, pokud vytrváte a nenecháte se odradit počátečním nezdarem. Excelovat v Mario Tennis Aces je běh na dlouhou trať, ale je to běh, který vás bude bavit v malých i velkých dávkách.

Chtělo by to sice lepší matchmaking a intuitivnější uživatelské rozhraní v menu, ale vlastní hře není co vytknout, ať už vás baví nové prvky hratelnosti, nebo dáváte přednost klasičtějšímu stylu. Velká výtka putuje na vrub příběhové kampani, která je nesmyslně obtížná a kdyby nesloužila jako výuka, byla by vlastně úplně zbytečná. Ale jak už padlo výše, kvůli té si Mario Tennis Aces nekoupíte. Důvodem bude multiplayer, který vážně stojí za to.