LEGO Star Wars III: The Clone Wars

Verdikt
75

I tahle LEGO hra je generačně universální. Nepřináší nic zásadně nového a má své nepřehlédnutelné mouchy, které hodnocení sráží. Celkový záměr, bavit pomocí přímočaré hratelnosti a milého humoru, se však i tentokrát daří. Navíc je to opět ideální kandidát pro posedlé hledače bonusů a ukrytého obsahu, zkrátka pro kompletisty, co musí hru vyždímat na 100%. Pokud mezi ně patříte, vyhraďte si na LEGO SWIII alespoň třicet hodin, protože některé části hry jsou opravdu dobře skryté

Počítač

WindowsWindows

16,79 €Steam

Konzole

PlayStation 3PlayStation 3

Xbox 360Xbox 360

3DS3DS

Nintendo eShop

Ostatní platformy

PSPPSP

Další informace

Výrobce: Traveller's Tales
Vydání: 22. března 2011
Štítky: sci-fi, fantasy, lego, vesmír, dětská, pro hráče do 18 let, akční, lego hry

Další zářez na pažbě značky LEGO, která bere svou invazi do her smrtelně vážně a důkladně, nabízí opět možnost hrát za hrdiny série Star Wars – bohužel hlavně v událostech známých z animovaného seriálu Clone Wars. Ten se u nás netěší takovému zájmu jako jinde ve světě, navzdory tomu, že hezky rozšiřuje Star Wars universum, je zábavný a některé díly jsou bez přehánění geniální. Pokud však Clone Wars neznáte, nic zásadního se neděje, hře to nic neubírá, fandům zkrátka kontext jednotlivých scén dojde trošku dřív.

V první řadě jde totiž opět hlavně o zábavu a té má LEGO Star Wars III: The Clone Wars dost na rozdávání. Přebírá Clone Wars, tedy události mezi Epizodou II a III (přesněji řečeno první dvě řady seriálu), a předělává je do LEGO světa, který je logicky nekrvavý a vyšperkovaný spoustou fórků. Znáte je z předchozích LEGO SW her a jejich kouzlo spočívá v univerzálním dopadu na hráče mladší i odrostlé. Ostatně, právě kooperativní hraní odlišných věkových skupin je opět jednou z největších devíz hry, která prověřený koncept LEGO her rozšiřuje o zajímavé nové prvky a doufá, že tím všechny omráčí.

Násilí vede k Temné straně

Navzdory humornému charakteru a „roztomilé“ stylizaci je LEGO Star Wars III hodně o násilí - kostičkovém, samozřejmě. Provozovat jej můžete s neuvěřitelným počtem 114 postav (ono je v Clone Wars postav jak na orloji), které však rozhodně nezískáte po prvním dohrání kampaně, stejně jako drtivou většinu bonusů, předmětů a dobře ukrytých tajných věcí.

Snaha o stoprocentní vyzobání obsahu vás nutí, respektive motivuje, abyste všechny odemknuté úrovně sjížděli donekonečna ve Free Play módu – samozřejmě pokaždé s jinou kombinací postav, protože jen tak máte šanci postupně získat všechno. A jestliže u spousty her je tento obsahový grind jenom vyšperkovaná a dobře maskovaná nuda, LEGO SWIII v něm odhaluje jedno ze svých několika hlavních já – zábavný a nápady hýřící design úrovní, hádanek a hratelnosti obecně.

Práce s postavami je celkově velmi nápaditá. I když se určité vzorce schopností opakují, hra vám svěřence, kteří se na příběhovou misi vydají, dávkuje citlivě. Nestřídáte je tedy jen z nutnosti, ale i ze zvědavosti, abyste si vyzkoušeli různé přístupy k řešení hádanek. Je pravda, že nejsilnější jsou Jediové, ale to vyplývá z DNA značky Star Wars. Stejně se ani Jediové při řešení určitých hádanek bez pomoci ostatních kolegů neobejdou. Každý z nich má jiné vlastnosti i využití - R2 třeba umí otevírat některé panely a klonové komando pokládat bomby.

I Jediové se ve svých vlastnostech liší. Někteří umí Silou odhodit, další naopak chytit, zvednout a hodit. Ohrané, ale pořád zábavné. Souboje samotné jsou však zábavné bez ohledu na vaši volbu – nezřídka se vykašlete na plnění úkolu a budete kosit vlny nepřátel jen tak, pokud to hra umožní. Míst, kdy se na vás, podobně jako v CoD hrách, valí zcela nesmyslně vlny nepřátel, dokud NĚCO neuděláte, je v LEGO SWIII mnohem méně, než v předchozích dílech – díky bohu. Není nic otravnějšího, než likvidovat nekonečný zástup poskládaných LEGO kostek jen proto, že nemůžete přijít na řešení hádanky. A něco kloudného vymyslet, když se musíte zabývat souboji i když nechcete, je docela těžké. Pokud nejste na bojišti, je počet protivníků na daný prostor většinou limitovaný.

Vzhůru, mechanický oři!

Rozpětí misí je obsahově překvapivě široké. Od útoku na loď, kdy vás čeká spíše několik nepříliš obtížných hádanek smíchaných se souboji, přes velmi zábavnou vesmírnou bitvu, kde budete nadšeně manévrovat se stíhačkou, až po velké pozemní bitvy, v nichž se budete v RTS stylu snažit obsazovat cizí spawnovací body a rozšiřovat tak množství těch svých.

Pořád je co dělat, zabavíte se buď hrátkami s mečem a droidy naplátkovanými na sto způsobů, někdy vás zase chytne boss vyžadující spolupráci více postaviček (hra je ve dvou ještě návykovější, takže ji doporučuji zkusit i s někým, kdo nechce jen top grafiku, ale hlavně zábavu). A když jste na bojišti, nejde odolat vábení velkých bitevních strojů anebo alespoň landspeederu. Škoda, že se ovládání některých bojových strojů od minula nezměnilo a stále neumožňuje naprosto logické manévry – třeba obyčejné couvání! Před některými nedostatky, jakoby tvůrci strčili hlavu do písku. Jeden to umí, druhý zas ne.

Mimochodem, víte, jak se ve hře nejlépe vydělává? Vezmete batalion droidů, necháte jej vyjít z továrny a pak přes ně vesele přejdete s předchůdcem AT-AT. Kostičky, vlastně peníze, se jen pohrnou. A znovu... a znovu. Nejde však o peníze, navzdory občas nedotaženému ovládání je prostě zábavné mít v rukách pohyblivé monstrum a dupat s ním po nepatrných kovových postavičkách.

Hněv vede k Temné straně

Ačkoliv je LEGO SWIII zábavná, návyková a vlastně i občas relaxační hra, nevyhnula se momentům, které vás přivedou k totálnímu zatmění mysli a neřízenému berserku. Nápověda k některým hádankám či úkolům je až příliš skoupá na slovo. I průměrně inteligentní jedinec nakonec zjistí (pokus – omyl prostě zabírá), co má dělat. Jenže jsou zde záseky, kdy se drbete na hlavě a posléze máte chuť rozmlátit klávesnici. Jak se má člověk dozvědět, že zlaté kostky dokáže zničit jen palba z droidího blasteru? Nemohla to hra alespoň nepřímo naznačit? A strávit půl hodiny tím, že osekáváte vše, co mi přijde pod ruku a doufat, že najdete Robonina, bez kterého ty dveře neodemknete, jen abyste zjistili, že Robonino je v úplně jiné misi... to je úplný opak relaxace.

Hra v těchto chvílích bojuje sama se sebou a snaží se vám naznačit, že se vylepšení nedotažených prvků od minula mohli tvůrci věnovat v mnohem větší míře. Nadbytečné rady typu „vezmi pistoli – použij pistoli na nepřítele“ jsou v dnešních hrách absurdní, ale stejně absurdní je nenaznačit vůbec nic.

Pořád tam ta Síla je... cítit

Grafická stylizace nepřináší v oblasti LEGO her nic nového a odpovídá předloze. Vzhledem k tomu, kolik LEGO titulů už vyšlo, tak prvotní WoW efekt dávno vyšuměl a dnes už Hvězdné Války navlečené do kostek nejsou nic, nad čím byste se rozslzeli dojetím. Plně to však dostačuje a i díky tomu se vaše PC při hraní rozhodně nestrhá (tvůrci píšou, že k hraní stačí i směšných 521MB RAM a grafika s 256MB paměti). Ocení to určitě ti, kteří hru hodlají šoupnout mladší ratolesti se slabším počítačem.

A když už jsme u těch potomků a mladších sourozenců - když za vámi přijdou, že si s ním máte zahrát, směle do toho, je to výborná zábava. Jen tu už za posledních pár let byla mnohokrát a občas i v lepší podobě. Několik příjemných novinek, které hru zpestřují, zcela nevyvažuje nelogicky neupravené chybky z předchozích her. A celkově už je čas, aby vývojáři sedli nad rýsovací prkno a LEGO hry posunuli buď dál, nebo do jiné roviny. Pokud vás celý koncept neoslovil v minulosti a ani jedna z LEGO SW her vám nepřišla neodolatelně vtipná a skvěle hratelná, Clone Wars na tom ale lautr nic nezmění. Pokud se řadíte k fanouškům, tak máte také jasno – nesmíte hru minout. Pořád je vtipná, příjemně akční... a vydrží vám trojnásobek času než průměrná moderní FPS.