Joe Danger 2: The Movie

Verdikt
81

Větší, pestřejší, akčnější a to vše při zachování všeho, co činilo první díl skvělým. Hello Games se opravdu činili a dokázali, že i na tak jednoduchém konceptu, jakým skákání přes překážky zajisté je, se dá stále najít dostatek zajímavých nápadů.

Další informace

Výrobce: Hello Games
Vydání: 14. září 2012
Štítky: arkáda, humor, akční, sportovní, závodní

Joe Danger 2: The Movie se již neodehrává na opuštěných tratích někde na venkově, kde se Joe snaží získat zpět svoji ztracenou slávu. Tentokrát si jej právě díky všem šíleným kouskům z minulého dílu vyhlédl režisér těch nejakčnějších filmů na světě, protože potřeboval někoho, kdo si bude ochoten s úsměvem na tváři polámat všechny kosti v těle jen pro naši zábavu.

Pokud kolem vás první díl jen prosvištěl a vy teď nemáte ponětí, o čem to je řeč, jedná se o nepřímého potomka dvou velikánů - Excitebike a Trials HD (či novějšího dílu Trials Evolution). Nejde ale o nějakou nepovedenou kopii - Joe Danger je opravdu propracovanou hrou, která se nechala zmíněnými tituly jen inspirovat a dále si šla zcela vlastní cestou. A zatím se jí docela daří.

Fanoušci prvního dílu ihned zjistí, že si vývojáři s vývojem dvojky nedělali těžkou hlavu. Prostě vzali skvělou jedničku, na kterou nabalili vše, co je během vývoje napadlo. Naštěstí se tento postup ukázal jako správný a výsledný produkt opravdu stojí za to.

Na skok u Michaela Baye

Hra jednoho hráče se již neodehrává v tom samém prostředí, jako minule. Díky tomu, že se jedná o akční film, měli vývojáři možnost nás přesunout zrovna tam, kam se jim zachtělo, bez potřeby to složitě vysvětlovat.

Prostě jen jdete natáčet jinou scénu. Jednou tak budete sjíždět kopec na sněžném skútru, mrknutím oka se přeměníte v policistu pronásledujícího zloděje ulicemi velkoměsta, a natáčecí den zakončíte třeba úprkem před naštvaným dinosaurem. Tímto způsobem se vývojáři velice elegantně vyhnuli stereotypu. Nikdy totiž neuvidíte stejné pozadí déle, jak dvě až tři úrovně za sebou, než se přesunete někam úplně jinam.

A nejsou to jen prostředí, která byla kompletně přepracována. Úprav se dočkaly i samotné úkoly. Vedle klasického „dojeď do cíle na co nejmíň pokusů a posbírej, co jde“, se například nově budete potýkat i s úrovněmi, ve kterých nesmíte zastavit, protože něco pronásleduje vás, nebo naopak vy pronásledujete někoho. A to není ani začátek.

Některé změny jsou třeba jen pocitového rázu, ale efekt, který mají na konečný zážitek, je nesmírný. Nejlepším příkladem je hned jedna z prvních úrovní. V ní ujíždíte na lyžích před lavinou, a ačkoliv se jedná o jednoduchou trať pro naučení ovládání, viditelná hrozba, co je vám neustále v patách, má na zážitek úplně jiný vliv, než když se snažíte jen předehnat stopky odpočítávající čas.

Když jedna motorka nestačí

Největší změnou oproti jedničce jsou ale dopravní prostředky. Už nejste připoutáni jen na motorku z prvního dílu, ale projedete se na čtyřkolce, v důlním vozíku nebo třeba na jednokolce, kde budete muset kromě překonávání překážek ještě sledovat a vyrovnávat rovnováhu jezdce. A pokud vám ani to nepřijde dostatečně šílené, dostanete možnost se v určitých úrovních proletět v jetpacku. Občas si přibližovadla prohodíte i několikrát během jedné úrovně.

Nové úrovně se vám ani tentokrát neotevřou jen tak z dobré vůle. Budete muset opět sbírat vše možné, skákat na vyznačená místa, provádět šílenosti a nejlépe vše naráz a ještě rychleji, než je časový limit. Váš postup opět závisí na počtu hvězd, které stejně jako minule získáte za plnění těchto vedlejších úkolů. Pokud by se vám povedlo všechny úkoly splnit naráz, čeká vás kromě zlaté medaile a dobrého pocitu i nějaký bonusový obleček pro Joa.

Až vás natáčení filmu omrzí nebo začnete mít pocit, že jsou na vás vývojáři moc mírní a udělali celou hru nějak jednoduchou, není nic jednoduššího, než navštívit "Deleted Scenes" a vyzkoušet něco trošku šílenějšího. Zdejší úrovně jsou z větší části udělané hlavně pro to, aby otestovaly, jak úspěšní v sebeovládání jste. Zvláště při pokusech o splnění všech úkolů na jeden pokus. Hlavně časové limity jsou zde opravdu neúprosné a při sebemenší chybě je lepší celou jízdu radši zopakovat, než zjistit, že jste byli pomalejší jen o sekundu.

Celá hra jen pro trpělivé

Obtížnost je stejně jako v prvním díle na takové úrovni, že vás každý neúspěšný pokus nefrustruje. Právě naopak vás ještě nutí ze sebe dostat to nejlepší. Pokud vám multitasking nic neříká nebo prostě nemáte nervy na neustálé opakování jednoho úseku, není žádný problém každé kolo projet několikrát a pokaždé se zaměřit na splnění jiného vedlejšího úkolu, který se vám posléze přičte už k těm splněným.

Nejsou-li nejlepší výsledky zrovna šálek vašeho čaje a chcete hrou jen proletět s minimem hvězd, je tu i tato možnost. Na konci vás ale bude čekat nemilé překvapení, protože pro odemčení závěrečného kola potřebujete získat všechny hvězdy ze všech předchozích kol.

Opět sami

Multiplayer už minule nevypadal zrovna tak, jak bychom si ho představovali u hry tohoto typu. A bohužel tak nevypadá ani tentokrát. Počet hráčů se sice zvýšil ze dvou na čtyři, ale stále můžete své schopnosti porovnávat jen s přáteli, které usadíte k vám do obýváku. Přitom by online multiplayer, zvláště v kombinaci s možností vytvořit své tratě, slavil obrovský úspěch.

Naštěstí je ale v singleplayeru neustále co dělat, takže nemáte pocit, že ochuzeným multiplayerem vyloženě o něco přicházíte. Bylo by jen příjemné se utkat s lidmi, kteří nesedí přímo vedle vás.

Pokud se vám tedy podaří mezi všemi těmi AAA tituly ušetřit pár korun a nebudete vědět co s nimi, dejte Joe Danger 2 šanci. Ani chvilku se nebudete nudit a možná se nakonec i přistihnete, že vám Joeova návyková hratelnost učarovala natolik, že nemáte chuť hrát nic jiného.