Imperator: Rome

Verdikt

Vývojářské studio Paradox Interactive platí za absolutní eso v oboru velkých (nejen) historických strategií. Není tedy divu, že každá jejich nová hra vzbudí rozruch. Což se nevyhnulo ani nově oznámené Imperator: Rome. Hra vychází 25. dubna.

Počítač

WindowsWindows

39,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

39,99 €Steam

LinuxLinux

39,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Paradox Interactive
Štítky: tahová, historická, strategie

Studio Paradox je stálice na poli grand strategií. Jejich chystaná novinka Imperator: Rome sice bývá často označovaná jako první antická štace známých vývojářů, ale to není úplně pravda. Do dob legionářů a vržených kostek se podívali už v jedné z expanzí k Europě Universalis. Jedná se nicméně o první plnohodnotný titul v antickém prostředí.

A zdá se, že si tvůrci řekli „když už, tak už“ a opřeli se do toho pěkně od podlahy. Imperator: Rome vypadá, že by mohl být nejvelkolepější z velkolepých strategií od Paradoxu. Minimálně tedy svou šíří záběru, objemem obsahu a počtem geopolitických možností.

Tomu samozřejmě pomáhá i samotné zasazení. Svět býval neklidný, mocenské poměry se přelévaly tam a zpět v rámci let, maximálně desetiletí, z krví zbroceného chaosu sem tam povstal více či méně úspěšný vojevůdce či dobyvatel, barbaři se potutelně usmívali mezi kmeny Teutoburského lesa a ty chytřejší napadlo, že zrovna tady by mohlo být fajn místo k přepadení, kdyby jednou přišel nějaký nepřítel...

Hra začíná krátce po předčasné smrti Alexandra Velikého v roce 304 před naším letopočtem. Do katastrofální lesní porážky římských legií tak zbývá ještě pár set let a s vámi za kormidlem k ní samozřejmě vůbec nemusí dojít. Třeba proto, že vás v té době bude Germánie poslouchat natolik, že ji ani nenapadne se nechávat sjednotit nějakým Arminiem. A nebo naopak proto, že nebudete čekat na Cherusky, sjednotíte ji sami s někým jiným a milým Římanům ukážete, zač je toho gladius třeba o sto let dřív.

Nebo něco úplně jiného. Psaní vlastních příběhů, vlastní verze historie, sledování scénářů, co by se bývalo stalo, kdyby se ta a ta postava bývala zachovala tak a tak, bylo vždycky jedním z hlavních lákadel paradoxí tvorby. A tentokrát dostanete opravdu impozantní plochu, na níž se budete moci vyřádit. Na vaše velení totiž čeká více než megalomanských čtyři sta národů, s nimiž budete praktikovat politiku i válku na mapě rozdělené do více než sedmi tisíc oblastí. Slyšíte dobře.

Samozřejmě budete mít pod palcem všechny možné aspekty dobového života. Vojenským konfliktům se vyhnete jen těžko, ale je potřeba řešit i spojenectví, obchod, spokojenost a vzájemnou integraci jednotlivých vrstev obyvatelstva (občané, svobodní, otroci a kmenoví válečníci) a pochopitelně i zásobování, potažmo zemědělství. Bez jídla se impérium buduje zkrátka jen s největšími obtížemi, čerstvě pokořeným kmenům se nebude chtít platit daně a tak dále.

Dovedete některý z hraničních kmenů k velikosti tím, že si nejdřív od Říma vypůjčíte jeho (relativně) civilizované praktiky a pak je otočíte proti němu? Pokusíte se udržet na mapě kráčejíce stezkou míru a obchodu? Zkusíte podplácet cizí politiky? Přiženit se do silného rodu?

Jak známe strategie od Paradoxu, dalo by se podobných otázek vymyslet ještě několik stránek a pořád bychom nepokryli ani zlomek možností. Pokud se všechno povede a hra dopadne, jak zatím vypadá – tedy skvěle – máme se na co těšit. Imperator: Rome vychází 25. dubna.