Homefront: The Revolution

Verdikt
55

Homefront ani napodruhé nenaplnil potenciál námětu a plácá se ve vodách lehkého nadprůměru. Nic na hře není vyloženě špatně, ale zároveň v ničem neexceluje. Tematiku korejské invaze do USA autoři zazdili nedostatkem odvahy a přílišnou korektností, zatímco hratelnost sice těží ze solidní mechaniky střílení, ale otevřený herní svět je sterilní. Výsledkem je hra, na kterou se člověk obrátí jen tehdy, když nic lepšího zrovna není po ruce.

Počítač

WindowsWindows

29,99 €Steam

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

Xbox OneXbox One

Další informace

Výrobce: Dambuster Studios
Vydání: 20. května 2016
Štítky: střílečka, fps, alternativní historie, otevřený svět, akční

Říká se, že dvakrát do stejné řeky nevkročíš, ale pro Homefront to neplatí. Po několikaleté odmlce a eskapádách s krachem vydavatele konečně vyšlo pokračování vlažně přijaté jedničky. Vlastně nejde ani tak o pokračování, jako spíše o restart, který přináší žánrově zcela nové pojetí korejské invaze. Dokonce se nebojí upustit ani od klasického multiplayeru, který bývá u podobných her spíše tahákem. Ani to však nepomohlo. Jestli si tak někdo nezafixoval Homefront jako spíše průměrnou hru, Homefront: The Revolution to moc napraví, přestože k jistému pokroku došlo.

Viva La Revolution 

Osud nového Homefrontu je příběhem o formálně povedené hře, která nabízí všechno, co by hra s otevřeným prostředím měla mít - vozítko, crafting, vedlejší mise, střídání dne a noci atd. Bohužel však chybí něco navíc, a pokud hledáte hru, která potenciál neotřelého námětu dovede skloubit s výbornou hratelností, máte smůlu.Homefront: The Revolution je stěží dobrá hra, nikoli skvělá či výborná, a už vůbec ne výjimečná nebo zajímavá, což je škoda. Právě příběhové pozadí a základní premisa totiž měly The Revolution odlišit od konkurence.

Prvoplánový příběh o odboji, který se snaží získat zpět to, co mu někdo vzal, nepřekvapí, ale zároveň ani neurazí. Jde o ryzí standard nasátý patriotismem, který má s originalitou společného pramálo. Černobílé postavy na první dobrou vyzradí vše, co jim dali autoři do vínku, a pokud někdo působí jako zrádce, tak jím také je, zatímco pošetilý patriot vždy bude tím hlupákem, co umí akorát vzít do ruky kvér, ale už ho nezajímá proč. 

Papundeklový svět

Homefront: The Revolution se přímo utápí v bezbřehém patriotismu, a mnohdy ani nedosahuje palčivosti prvního dílu. Kampaň opravdu v ničem nevybočuje z řady. Produkční hodnoty jsou solidní a herci podávají výkony srovnatelné s žánrovou konkurencí. Odvaha scénáristů se však kamsi vytratila.

Amerika pod korejskou nadvládou je při tom lákavá myšlenka a nový Homefront to dokazuje minimálně na ztvárnění některých částí okupované Filadelfie. Nejednou třeba pocítíte strach i úzkost z toho, jak město pod Korejci vypadá. Americké předměstí osázené korejskými vlajkami a tatínkové v minivanech, co to dostávají pažbou do obličeje za blbý pohled, to je jen zlomek toho, co druhý Homefront nabízí. I oblasti patřící majetným kolaborantům ukazují, jaký potenciál námět měl. Bohužel jde v rámci celku spíše o záblesky kreativity.

Jako celek totiž město postrádá výraznější tvář a klidně by mohlo jít o Chicago, New York nebo Atlantu. Jde o víceméně anonymní místo, jehož uniformní grafické zpracování nevybočuje z dnešních standardů. Chybí tomu větší dávka autorského rukopisu, aby hra překročila standard v podobě spousty zašedlých krabic s trochou barev. 

Na pohled sametová revoluce

Homefront: The Revolution je po všech stránkách standardní hra, kolem které projdete, zahrajete si filmově pojatou kampaň plnou klišé, a zase na ni zapomenete. Hře třeba citelně chybí silné momenty, které přeci jenom nabízela i jednička, nebo prostá odvaha ukázat hráči něco šokujícího a v zásadě nekorektního. Místy se sice tvůrci snaží v roztahaném příběhu alespoň nastolit otázky morálky nebo řešit kolaboraci, ale vždy to končí zmínkou bez pointy a jakéhokoli vyznění.

Ve jménu revoluce bylo spácháno už leccos, ale při hraní druhého Homefrontu nic z toho neuvidíte. Oficiálně jde sice o hru, která je podle hodnocení PEGI určená starším 18 let, ale na obsahu to nepoznáte. Ztvárnění revoluce je takříkajíc učebnicové, když se tvůrci vyhýbají čemukoli kontroverznímu včetně přítomnosti děti. Revoluce je sice v jejich podání násilná, ale týká se jenom někoho – stejně jako ve většině akčních her. 

Omluva to nespraví 

Homefront: The Revolution budila naděje, že dokáže značce vdechnout nový život a nabídne alespoň solidní zábavu s chybkami, které bohatě vyváží zajímavé téma. Výsledek je však někde jinde. Hra zklamala hlavně zpracováním námětu, když se většinou ztrácí v propagandistické filmové akci, která nevybočuje z řady. Lepší to není ani se samotnou herní náplní, která je další nemastnou, neslanou hrou s nevyužitým otevřeným světem. Alespoň, že akce samotná funguje a na čas pobaví, stejně jako možnost využívat stealth.

Zdaleka nejhorší ale je, že všechno výše zmíněné, dokonce i negativa, si pořád drží solidní řemeslnou úroveň - stačilo málo a měli jsme před sebou povedenou hru. Homefront: The Revolution zkrátka není v ničem nejlepší nebo výrazněji nadprůměrná. je pouze mírně nadprůměrná.