Genesis Alpha One

Verdikt
45

Studiu Radiation Blue se na zajímavých nápadech podařilo vybudovat absolutně nudnou a zcela zapomenutelnou hru, která se vyčerpá během první hodiny od spuštění. Pak vás nechá uvězněné v generickém vesmíru, kde má zábava podobu postávání a mačkání tlačítka.

Počítač

WindowsWindows

Epic Store

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

PlayStation Store

Xbox OneXbox One

Microsoft Store
Koupit

Další informace

Výrobce: Radiation Blue
Vydání: 29. ledna 2019
Štítky: roguelike, survival, first person, akční, rpg

Do rukou dostanete kosmickou loď, kterou si od základů vybudujete. Pak se budete muset postarat o přežití lidstva tím, že začnete navštěvovat cizí planety, těžit suroviny a bojovat s mimozemskými civilizacemi. Alespoň tak tedy zní sliby vývojářů z Radiation Blue, kterým se však ze zajímavé premisy nepovedlo v Genesis Alpha One vydolovat dobrou hru.

Země je v troskách, společnost si mezi sebou rozervaly korporace a každý člověk ví, že lidstvu dochází čas. Z přežití se proto stal nadnárodní závod, v němž každá velká firma vyšle do vesmíru průzkumné lodě. Cíl je jasný – nalézt náhradnici Modré planety a ideálně při tom nezemřít.

Pokud toužíte po hlubším ději, máte smůlu. Od vývojářů dostanete jen základní motivaci a zbytek si buď můžete domyslet, nebo se na něj vykašlete. Ostatně – Genesis Alpha One (GAO) se hrdě hlásí k roguelike žánru. Do jisté míry se podobá hitovce FTL a ta také zrovna nepřekypovala hutným příběhovým pozadím. Z čistě objektivního hlediska se proto dá říct, že plytkost v tomto ohledu nevadí. Problémová je nicméně skutečnost, že prázdnota se nevyhnula pouze ději, ale i herní náplni.

Postav a spravuj

GAO od začátku trpí skutečností, že se jí pro každou nově rozehranou hru náhodně generuje vesmírný sektor. Takže na nějakou osobitost či charisma herní plochy rovnou zapomeňte. V absolutně nudných kulisách si nejprve vybudujete loď – jednoduše ji slepíte z chodeb a místností s vybavením. Speciální pracoviště samozřejmě vyžadují ke stavbě různé materiály a energii, takže musíte pamatovat na zpracovávání surovin, všechno si hezky rozvrhnout a připravit si herní plán, díky němuž se pohodlně prokoušete od těžby k válčení.

Budování lodi a její následné vylepšování není komplikované, ale zároveň je robustní. Proniknete do něj snadno a bez nadsázky se dá říct, že se jedná o nejpovedenější část GAO. A když pak budete pobíhat po vlastnoručně zbudovaných chodbách či pracovištích, kde se na váš rozkaz činí posádka, dostaví se i něco jako pocit dobře odvedené práce. Problém spočívá v tom, že než se k oné hrdosti prokoušete, musíte překonat obrovské moře prázdnoty a nudy.

Mačkání tlačítka

Ze začátku si suroviny obstaráváte jejich krádežemi z objevených vraků – což v praxi znamená, že stojíte před terminálem a držíte nebo mačkáte tlačítko, dokud se vaše zásoby nerozšíří. Tato „zábava“ přitom může trvat minuty, klidně i víc. A pokud vám při ní na vedlejším monitoru nepoběží nějaký seriál, ukoušete se nudou… Situace se o trochu zlepší, jakmile si našetříte na hangár a začnete podnikat výpravy na planety. Nicméně ani na povrchu cizích těles vás nečeká nebetyčná zábava.

Výsadková loď dosedne, vytvoří kolem sebe maličký okruh s bezpečnou atmosférou a vaším úkolem nebude nic jiného než vyběhnout ven a začít těžit okolo plavidla nahromaděné suroviny. V praxi na ně namíříte paprskomet a držíte tlačítko. Jakmile se váš ukazatel těžby naplní, namíříte nástroj na další hroudu surovin a opět tlačíte. Jako by těžba nebyla dost úmorná a nudná, vaše plavidlo uveze jen velice omezené množství surovin. Takže abyste využili veškeré poklady planety, musíte se na ni i několikrát vrátit…

Když chcete něco udělat pořádně…

Nudu na cizích tělesech nezahání ani skutečnost, že se na nich v nekonečných smyčkách objevují postupně sílící nepřátelé: Pokud si myslíte, že co nejrychleji natěžíte matroš a pláchnete, abyste ten zbytečný grind měli co nejdřív za sebou, zapomeňte.

Pavouci, přerostlé žížaly, mutanti, stvoření plivající oheň nebo jed, rasy vyzbrojené zbraněmi… To vše a ještě mnohem víc se bude starat o to, že nebudete moct schraňovat suroviny. Místo poklidného kutání vždycky vydolujete trochu, pak postřílíte škodnou a zase vydolujete trochu.  

Střelba samotná přitom působí naprosto nezáživně a nepřátelé jsou jen tupá horda, která se žene přímo na vás. Její odklízení není výzva, ale opruz, který dále umocňuje skutečnost, že toho moc nesnesete, takže nemůžete útočníky příliš dlouho ignorovat.

Pravda, vaše loď má samočinnou zbraň, která tu a tam něco zabije. A na výpravy si s sebou můžete vzít parťáka, který bude střílet za vás. Ani jeden z vyjmenovaných obranných prostředků však nepohání zrovna úžasná umělá inteligence a nemůžete se na ně tudíž příliš spoléhat.

Týdenní výzva

A v podobném duchu se dá mluvit prakticky o veškeré náplni GAO. Je sice prima, že můžete běhat po lodi a účastnit se dění ve specializovaných místnostech, jenže v praxi to znamená, že je každé pracoviště vybaveno terminálem, u kterého držením tlačítka popoženete kupředu výrobu. Loď se sice dá vylepšovat a zvelebovat, ale její management není dostatečně komplexní k tomu, aby vás dokázal u hry udržet. Titulu chybí jakékoliv mechaniky, kvůli kterým nám obvykle nevadí v roguelike žánru umírat. Není dostatečně svižný, ani se neproměňuje tak, aby působil svěže.

Vaši posádku navíc tvoří klony, které postrádají osobitost a vzhledově je hra roztříštěná mezi úplně obyčejným sci-fi hávem a zpátečnickou rustikálností. Absolutně nic na GAO není originální a to, s čím operuje, působí zcela tuctově až amatérsky.

Dokonce i mimozemské lokace jsou úplně generické, i když tu a tam se jim povede vykouzlit zajímavé zátiší. Jednoduše řečeno: Kdybyste nám tvrdili, že hra vznikla pod rukama menšího vývojářského studia během týdenní výzvy a že většinu assetů si tvůrci koupili, neměli bychom nejmenší problém vám uvěřit.

Proč pokračovat?

Jakmile si vytěžíte první vrak, navštívíte jednu planetu, zasadíte něco do skleníku, vyrobíte zbraň a naklonujete člena posádky, máte za sebou většinu hratelnosti GAO a vaše následující několikahodinové pachtění bude složeno z nekonečného omílání těchto duchaprostých činností. Vznešenost vaší mise jednoduše vyvane, zážitek vybledne a zbude vám jen otázka: „Proč vlastně pokračuju v hraní?“ Když jsme na ni hledali odpověď, napadla nás pouze skutečnost, že jsme se zavázali hru zrecenzovat. A to je zlé.

Genesis Alpha One sice po technické stránce funguje, ale obsahově je tak třeskutě prázdná a nudná, že je zcela zapomenutelná. Chybí jí tah na branku nebo jakékoliv zábavné mechaniky, které by vás motivovaly se k ní vracet. Investuje své peníze i čas někam jinam.