Friday the 13th: The Game

Jasonovo řádění

Asymetrický multiplayer znamená rozdílné schopnosti. Jason se pohybuje pomalu, svou početní a rychlostní nevýhodu však vyvažuje několika speciálními schopnostmi, v drtivé většině velice zajímavými, hlavně když se je naučíte správně používat. K dohnání rychlosti Jasonovi pomáhá možnost přemisťování, ať už na kratší vzdálenosti, nebo kamkoliv po mapě.

V podstatě tak během sekundy můžete být na docela odlehlém místě, což přispívá k pocitu nepřekonatelnosti zabijácké postavy i k budování napětí u všech přeživších. Jakmile se totiž Jason, byť třeba jen náhodou, přiblíží k dalšímu hráči, tempo hudby se náležitě změní, až z toho člověku běhá mráz po zádech. Ale zpět k Jasonovi.

Zbylými dvěma schopnostmi jsou smysly, které Jasonovi pomáhají orientovat se v potemnělých místech (něco jako baterka), nebo lépe lokalizovat své oběti. Všechny speciální schopnosti mají svůj cooldown, navíc se ve hře aktivují postupně, aby přeživší měli trochu náskok. Kromě speciálních schopností pak Jason může použít ještě pasti a vrhací nože, čímž své oběti zpomalí a zvýší tak své šance na to je „dorazit“.

Už z povahy věci je hra za Jasona o něco obtížnější. Jason sice nemůže zemřít - když ho někdo udeří, může ho maximálně na několik chvil omráčit – je ovšem sám, nemůže se spolehnout na pomoc druhých. Schopnosti Jasona jsou ovšem lehce uchopitelné a člověk se s nimi sžije jedna dvě.

Vrah, který hru dobře ovládá, si pak se svými oběťmi může hezky pohrát. Nabízí se možnost zhasnout světlo uvnitř ubikace, kde se zrovna nachází schovaný hráč, také můžete projít kolem skříně, odkud se na vás nebohá oběť kouká, nebo se třeba přemístit za její záda. To je zajímavé nejen z pohledu aktivních hráčů, ale i již zemřelých jedinců, kteří dění mohou pozorovat podobně, jako v jiných onlineovkách.

Puberťáci to umí roztočit

Hra za teenagery je o něco jednodušší v tom smyslu, že vám v základu v podstatě stačí se jenom dobře schovat a ve správnou chvíli zmáčknout knoflík pro zadržení dechu. Jason vás pak s trochou štěstí nedokáže lokalizovat, a tudíž ani zabít. Být schovaný dlouhé minuty a nehýbat se je ale vzrušující tak možná napoprvé. Naštěstí jsou ve hře i další možnosti výhry.

V první řadě můžete zavolat policii a dostat se k ní, když přijede. Dále pak můžete zprovoznit automobil nebo například člun. To znamená najít baterku, benzín a klíč, pěkně všechno namontovat a dolít, a pak ještě ujet nějakou vzdálenost do bezpečí. Přitom ale vydáváte určité zvuky, které Jason může zachytit, takže jste v podstatě křehčí, tedy alespoň pokud nezvládnete několik základních možností, jako je plížení nebo udeření Jasona, který se na pár okamžiků zastaví.

Pokud se rozhodnete aktivně bojovat, je docela zajímavé spolupracovat, nicméně spolupráci hra zatím ještě nevyvážila. Alespoň ne tak, jak by měla. Když pomineme obligátní situaci, kdy do party dostanete naprostá nemehla, může se naskytnout druhý extrém. Pokud celá parta zůstane pohromadě a na Jasona se vrhne se zbraněmi, Jason si obvykle ani neškrtne. Asi není třeba dodávat, že hra v takové situaci ztrácí svoje kouzlo.

Výjimku asi může tvořit extrémně zdatný hráč. Silnější hráči to navíc trošku přehánějí s bohorovností, takže když čekáte na nový mač, musíte vydržet do posledních sekund hry, nebo ze hry vyskočit a nalogovat se do jiné hry. Někdy to zbytečně zdržuje, ale to už je úděl těchto onlineových her.

Jeden na jednoho

Hra má poměrně rychlý náběh. Aniž byste se cokoliv učili, za dvě hry jste na vrcholu svých sil a poměrně dobře se bavíte. Ačkoliv se ji ale tvůrci snažili oživit různými odznaky, achievementy nebo třeba perky, kterými můžete vybavit oběti (vyšší rychlost běhu, vyšší rychlost jízdy autem, začíná hru s lékárničkou atd.), všechno to kouzlo poměrně rychle vyprchá.

Je pravda, že tvůrci operovali jen s omezeným rozpočtem, který vybrali přes Kickstarter. Taky je ovšem pravda, že možností mohlo být o něco víc. Celkem tři mapy, tři hlavní cíle, a to je tak vše. I herní prostředí je poměrně strohé. Kromě několika zbraní, předmětů a zásuvek na nic nesáhnete. Schovat se můžete jen do skříně nebo pod postele. Tím chceme říct, že pokud tuto hru chcete hrát dnes a denně, tak brzy dospějete k nehorázné nudě. Pokud ale tuto hru zapnete jednou za delší čas, tak se budete královsky bavit.

Také se sluší říci, že během léta bychom se měli dočkat ještě singleplayerové hry. Jelikož ale hra ještě stále trpí některými technickými problémy (například past levituje dva metry od země, postavě trčí z huby zuby, jako by neměl tváře atd.), je otázkou, jestli se vydání ještě nezpozdí. Termín každopádně ještě nebyl oficiálně oznámen.