Forza Horizon 4

Verdikt
92

Do detailu propracovaná, maniakálně vypiplaná a obsahem našlapaná závodní nirvána pro všechny milovníky dvoustopých mašin. Chyby bychom hledali leda tak s lupou v ruce – přílišná podobnost s vynikajícím předchůdcem je přesto nezpochybnitelná.

Počítač

WindowsWindows

Microsoft Store
Koupit

Konzole

Xbox OneXbox One

Microsoft Store
Koupit

Další informace

Výrobce: Playground Games
Vydání: 2. října 2018
Štítky: arkáda, otevřený svět, multiplayer, závodní

Už jsou to dva roky od doby, kdy jsme ve třetí Forze Horizon projížděli australský outback křížem krážem. Tehdy se tato arkádová odnož série Forza Motorsport přiblížila na dosah arkádové závodní nirváně. Nejnovější čtyřka se přestěhovala do Velké Británie a valí na nás opět novou vlnu obsahu v čele se změnou ročních období.

Návrat domů

Je zajímavé, že vývojářům z Playground Games trvalo dost dlouho, než se rozhodli umístit Horizon do své domoviny, tedy do Velké Británie. Svým způsobem to ale dává smysl. Pokud hledáte silnice a dálnice přímo stvořené pro zběsilé závody, napadne vás třeba Azurové pobřeží nebo malebné serpentiny ve švýcarských Alpách. Velká Británie se kvalitou silnic velmi silně podobá naší zemičce, takže o díry v asfaltu, do kterých pomalu zapadnou celé menší vozy, není nouze.

Na druhou stranu, bavíme se o počítačových hrách, takže díky troše fantazie mohli vývojáři vytvořit v sérii Forza Motorsport závodní okruh umístěný v ulicích Prahy.

Ale zpět k Forza Horizon. V předchozích dílech byla vždy vidět snaha vybrat lokalitu, která obsahuje větší množství různých biomů, což sice někdy vedlo k dost bizarním mapám (zvlášť Austrálie ve třetím dílu má s tou skutečnou společného pramálo), ale o zábavu a rozmanitost nebyla nikdy nouze. Británie ovšem nic takového nenabízí, proto se vývojáři přiklonili k velmi příjemnému kroku: Forza Horizon 4 nabízí změnu ročních období. Je to v podstatě největší tahák nového dílu, protože ostatní změny jsou spíše kosmetického rázu.

Přezouváme dvakrát měsíčně

Forza Horizon 4 má mírně odlišný přístup ke světu, ve kterém se odehrává. Poté, co vás hra ohromí typicky nabušeným úvodem, kdy se během deseti minut vystřídají všechna roční období, začne úvodní seznamovací pětihodinovka. Během ní se dozvíte, jak funguje odemykání nových závodů, co je potřeba udělat pro zvýšení vaší popularity, vyzkoušíte si roli filmového kaskadéra, koupíte si první dům a zkrátka tak nějak přirozeně pochopíte zákonitosti tohoto světa.

Po oněch zhruba pěti hodinách ale dojde k další změně – naplno propukne festival Horizon. V ten moment se začne hra výrazněji řídit instrukcemi z centrálního serveru, který řídí změny ročních období. Změna nastává každý týden, je doprovázena krátkým loadingem a nese s sebou zásadní proměnu vizuálu i hratelnosti. A ačkoliv díky sdílenému světu budete na silnicích potkávat ostatní hráče a máte možnost je jednoduše vyzvat na souboj, je zde pořád plnohodnotný singleplayer jako dříve.

Změna ročních období je opět další krok k vytvoření uvěřitelnějšího virtuálního světa. Ještě v rámci úvodu jsme si koupili BMW M5 (E60) a zaparkovali jsem ho vedle nového domu na břehu jezera. Byl zrovna podzim, na zemi se válelo pestrobarevné listí a okolní krajina nemohla anglický venkov reprezentovat lépe – melancholická vřesoviště, klikaté silničky na úbočích kopců, stáda ovcí pasoucích se na loukách… a pak přišla zima. A my zjistili, že jezero u domu zamrzlo, tudíž jsme se po něm mohli vydat na opačný břeh, což v létě samozřejmě nešlo.

Dokonce se tak můžete dostat na ostrůvky, kam se v jiných ročních obdobích zkrátka nepodíváte. Možná to zní jako detail, ale má to neoddiskutovatelný vliv na vnímání herního světa. Mimochodem, když se začne ochlazovat, jsou ovce na loukách huňatější. To jen tak na okraj.

Samozřejmě neplatí, že by v létě bylo jen slunečno a na podzim jen pršelo. Počasí je stále dynamické, stejně jako střídání dne a noci, tudíž se v létě můžete dočkat pořádného deště, zatímco podzim vám rád nabídne trochu toho babího léta i neproniknutelnou mlhu.

Co dřív?

Vývojáři z Playground Games dobře vědí, jak hráče kvalitně zabavit. Závod střídá závod, do toho se ještě přimíchávají vedlejší aktivity (jako dobře známé hledání vraků ve stodolách) nebo řidičské minihry, díky kterým se stanete například filmovým kaskadérem – Forza v takových momentech trošku připomíná Stuntman Ignition, byť tu není tolik explozí.

Samotné závody se pak dělí do několika kategorií. Jsou tu klasické městské okruhy, „ilegální“ noční sprinty, off-road závody, cross-country tratě a pár dalších. Není to nic, co bychom neznali. Ovšem možnost upravit si pravidla závodů (počet kol, počasí, kategorie vozů) k obrazu svému propůjčuje hře velkou dynamiku a v podstatě vám umožní hrát jen takové závody, které vás osobně baví.

Jestli jste některý z předchozích dílů hráli, pravděpodobně víte, že série Horizon představuje arkádovou odnož své starší sestry s podtitulem Motorsport. Nutno podotknout, že pojem arkáda je zde míněn v nanejvýše pozitivním smyslu slova, protože ačkoliv je jízdní model zjednodušený, nemáte pocit, že byste řídili kartonovou krabici, což se v některých hrách stává. Navíc je tu báječný pocit z rychlosti, který nám třeba v The Crew 2 dost silně chyběl.

Horizon 4 ještě přináší jakýsi „simulátor života“ na festivalu, což je ale dost honosný název pro pár drobných zpestření. Ve skutečnosti to znamená, že si postavu můžete oblékat, vidíte ji v různých cutscénách a v neposlední řadě si můžete kupovat i chaty, domky, vily, a pokud našetříte vážně velkou sumu peněz, pořídíte si Edinburský hrad.

Zábava, adrenalin i odměny jsou dávkovány s neuvěřitelnou efektivitou a zároveň se vývojáři úspěšně vyhýbají nešvarům v podobě loot boxů, grindu a podobných „vymožeností“. V tomto ohledu je Forza Horizon 4 skoro až oldschoolová, a je to dobře. Pořád je co objevovat, stále je za co utrácet peníze a hra vás štědře zásobuje dalšími a dalšími odměnami za ujeté závody nebo provedené triky.

Británie jako živá

Herní mapa je opět „pokroucená“ tak, aby zobrazovala co možná nejrozmanitější prostředí. V podstatě lze říct, že je tu zhuštěný sever Anglie a jih Skotska, tudíž z Astmooru do Edinburghu vede relativně krátká dálnice v pravé části mapy, zatímco nalevo se nachází jezero Derwent Water. Když se na tyto lokace podíváte na skutečné mapě, uvidíte, jak moc si vývojáři realitu přiohnuli.

Pokud si ale nebudeme hrát na učitele zeměpisu, pak se před námi rozprostírá nepředstavitelně nádherný kus země. Britská krajina je nám určitě bližší než ta australská, tudíž si občas budete připadat skoro jak u nás doma. Obrovský vliv na to má opět fantastická grafika.

Už třetí díl vyšponoval laťku hodně vysoko, takže čtyřka nemůže jít až o takový kus dál, ale rozhodně nám přjde, že je lépe vyřešený model nasvícení, lak vozidel lépe odráží okolní krajinu a světlomety vrhají v noci uvěřitelnější stíny. Herní svět působí o ždibec dynamičtějším a živějším dojmem než minule. Po loukách a lesích se potulují zvířata (a ne, nemůžete přejíždět ovce, vy zrůdy!), krajinkou se prohání vlak, a zdá se, že je tu o trošku více demolice než dříve – lze snáze probourávat třeba ploty nebo kamenné zídky.

Ve více lidech

Je většinou velmi snadné narazit na otravné hráče, kteří vám svým chováním hru úmyslně či neúmyslně zkazí. Jasně, i ve Forze můžete narazit na provokatéra s přebujelou touhou zničit ostatním závod. Ale bude to mít sakra těžké.

Po herní mapě se sice prohánějí auta ostatních hráčů, ale jakmile se k vám přiblíží, zprůhlední se a dojde k vypnutí kolizí. Díky tomu vám například nebudou kazit komba neustálými bouračkami. Jinak s nimi můžete komunikovat pomocí předkonfigurovaných hlášek typu „Čau“ nebo „Hezká kára“. A lze je i vyzvat na rychlý závod do náhodně zvolené lokace.

Samozřejmě je toho tady ale mnohem víc. Účastnit se můžete pestré škály nejrůznějších závodů ale i miniher, plus si navíc můžete střihnout i kooperaci ve více lidech. Funguje tak, že při vytvoření skupiny hráčů a zahájení klasického závodu můžete kromě kompetitivní seance zapnout i týmový souboj (stejně jako v minulém díle). Jednotliví závodníci pak sbírají body podle toho, kolik protivníků z druhého týmu předjedou.

Multiplayer jinak po technické stránce funguje dle očekávání výborně, za celou dobu testování došlo jen párkrát k náhodnému odpojení do serveru během loadingu, což klidně mohlo být způsobeno našim připojením. Stabilita během závodů je parádní, a i pouhá možnost vidět ostatní hráče na mapě, a sledovat, čím se baví, je překvapivě zábavná.

Mimochodem, ke změně ročních období dochází jednou týdně (konkrétně ve čtvrtek), ale úvod hry má jednotlivé přechody naskriptované, aby nebyli noví uživatelé limitovaní pouze na jedno období po dobu několika dnů. Uvidíme po pár týdnech, jestli bylo toto rozhodnutí tím nejlepším možným. Nelze se zbavit dojmu, že například jaro je vizuálně poměrně dost nudné, zatímco třeba zima naopak přináší vyšší nároky na řízení.

Stále nový obsah

Společně se můžete věnovat i Forzathonům, potažmo denním či týdenním výzvám, které po vás budou vyžadovat například nasbírání co nejvyšších rychlostí v průjezdových radarech nebo zakoupení a tuning určitého typu auta. Forzathony se často obměňují a dávají náruživým virtuálním závodníkům stále nové výzvy k pokoření, což je důležité pro to, aby vám hra vydržela co nejdéle. Za splněné Forzathon aktivity získáváte speciální měnu, za kterou si můžete kupovat nejrůznější limitované odměny.

Aktivit je už tak neskutečná hromada a ze hry je cítit, že se vývojáři jejich návrhem docela dost bavili. Narazíte třeba na youtuberku, která fandí jak autům, tak starým hrám. Tudíž před vás nahází spoustu závodů ve stylu klasických závodních pecek, takže si budete hrát třeba na Crazy Taxi nebo Sega Rally. Nebo se raději chcete věnovat kariéře filmového kaskadéra? Také možnost! Forza Horizon 4 totiž jinak vcelku normální vedlejší mise balí do atraktivního hávku, kterému říká Horizon Stories – jedná se v podstatě o závody doplněné o nějakou zajímavou nebo vtipnou omáčku.

A jak je dobrým zvykem téhle série, za každou prkotinu vás hra zasypává tunou odměn. Peněz je štědré množství, občas si ve šťastném kole můžete vytočit rovnou i milión kreditů. Krom toho si vyděláváte na perky, které jsou tentokrát svázané vždy s jedním vozem a nefungují globálně, což je oproti minulému dílu změna. Tam bylo možné relativně rychle odemknout všechny perky a dál nebylo co dělat. Tady je to jiné, každé auto si můžete vyladit separátně, takže i po mnoha odjetých hodinách je stále za co utrácet.

Nechceme se uchylovat k módnímu termínu „hra jako služba“, spíš bychom celkový dojem z Horizonu popsali jako nekončící záplavu nových událostí. Nejsou to jen multiplayerová klání, ale zkrátka pravidelný přísun čerstvého obsahu, který zajistí, že i když ze hry vyždímete několik desítek hodin a vrátíte se k ní za několik měsíců, budete mít zase co dělat.

Vývojáři navíc plánují rozšířit režim Horizon Blueprint, který umožňuje nastavit parametry závodu, o editor tratí, čímž se ještě víc obohatí nabídka závodních událostí.

Skvělá PC verze

Předchozí díl si od PC hráčů vysloužil kritiku především za nekonzistentní framerate a nedoladěnou optimalizaci na některých konfiguracích. Tedy, první dojem nebyl zrovna pozitivní: Forza hned na začátku zahlásila, že na konfiguraci Core i7 4770K, 16 GB RAM a GeForce GTX 1080 poběží sice ve 4K rozlišení, ale jen středních detailech. A hle – hra běžela bez jediného zaškubnutí v rozlišení 3840×2160 při hladkých 60 fps.

Po chvíli jsme zamířili do velmi bohatého nastavení (je tu například i možnost detailně upravovat kameru a zorné pole / FOV) a začali přemýšlet, jaká volba zasáhne framerate největší silou. Nakonec jsme prostě zvolili režim Ultra a začali se připravovat na ten průšvih. Ten se nedostavil. Na výše zmíněné sestavě je možné hrát Horizon 4 v ultra detailech a 4K rozlišení při téměř stabilních 60 fps naprosto bez problémů. Ano, tu a tam plynulost spadne k cca 58 fps, čehož si ale málokdy všimnete. A hra vypadá tak fantasticky, až oči přecházejí. Ve vysokých detailech a rozlišení 1080p si dobře zahrajete i na obyčejné GTX 1050Ti, což je dnešní době skoro jako malý zázrak.

Samozřejmě, že po stránce detailů je na tom PC verze lépe než ta pro Xbox One X, navíc na PC můžete skutečně jet ve 4K/60fps, zatímco Xbox One X nabídne volbu mezi 4K/30fps a 1080p/60fps. Jenže konzole od Microsoftu má v rukávu jeden dost zásadní trumf: HDR nasvícení. Ano, do našich domovů už také velice pomalu a opatrně pronikají HDR monitory, ale jejich rozšíření není zdaleka tak masivní jako v případě televizorů. Po stránce barev, kvality nasvícení a celkové „líbivosti“ obrazu vítězí konzolová verze.

Během hraní na PC jsme nezaznamenali žádné potíže, pouze jeden pád aplikace, který se přihodil během neustálého měnění grafických parametrů. Jinak všechno běželo jak na drátkách.

A ty novinky?

Je asi poměrně snadné napsat, že novinek jej poskrovnu, na druhou stranu asi nelze dostatečně zdůraznit, jak je pro hru důležitá změna ročních období. Nejde jen o změnu vizuální, potažmo změnu v náročnosti řízení. Především zima dost zásadním způsobem mění to, jak se po mapě pohybujete. Závodům na zamrzlých jezerech nechybí adrenalin, zatímco hledání vraků v garážích na kopcích po vás vyžaduje přípravu kvalitního 4×4 vozidla.

Změnami určitě prošel i audio systém. Jednak přibyly ambientní zvuky, což pomáhá k navození té správné atmosféry, ale došlo i na úpravu zvuku motorů. A určitě nejsme první, kdo se rozplývá nad charakteristickým zvukem anti-lag systému u starého Fordu. To je prostě radost poslouchat.

Samozřejmě se mírně zlepšila i grafika, takže odrazy laku, kapky na kapotě nebo noční stíny jsou zase o kus jinde. Není to sice kdovíjak dech beroucí změna, ale lépe vypadající závody budete dnes hledat jen těžko. Dost zásadně se na tom podílí i správně „zhuštěná“ mapa, kde nehrozí hluchá místa jako například v The Crew 2.

A poslední mírnou změnu cítíme v ovládání. Opět je možné si obtížnost nastavit pomocí řady různých parametrů, byť simulátor ze hry nikdy neuděláte. I tak máme ale pocit, že auta působí těžším dojmem než v předchozím dílu, tudíž je v zatáčkách musíte trochu více krotit. Tak jako tak, jezdit například s BMW M2 je neskutečná radost.

Marná sláva…

Už počtvrté to samé? V tak krátkém časovém horizon(t)u? Ale marná sláva: sice jsou to zase a jenom závody, ale Playground Games do hry nacpali kvanta obsahu, hratelnost vyladili do nadpozemských výšin, vymodelovali všechna možná a nemožná auta, přidali tunu vedlejších aktivit, fantastické střídání ročních období, obohatili multiplayer a udělali asi ještě tak padesát dalších věcí, díky kterým jsme téhle arkádové nirváně propadli už počtvrté.

Několikrát jsme během hraní zažili pocit, který si spojujeme s dětstvím stráveným u první PlayStation, kdy jsme s vyvalenýma očima prohlásili: „Cože? Tohle jde udělat?“ Jde. Můžete si koupit třeba Edinburský hrad. Nebo závodit ve Warthogu z Halo. Nebo se prostě jen tak zasmát hodně povedené narážce na automatovou Daytonu.

Forza Horizon 4 je nejlepší arkádovou závodní hrou, která kdy vyšla, a od maximálního hodnocení odrazuje jen to, že je přece jen až příliš podobná svým předchůdcům. Jo, až nám výkon hardwaru dovolí měnit roční období v reálném čase… Už takhle je ale ve Forze tolik obsahu, že vás spolehlivě zabaví na celou zimu. Je to hra zcela idealistická, tudíž konzervativní příznivci hardcore závodních simulací nad ní nejspíš ohrnou nos, ale pro všechny ostatní je tohle ten nejlepší způsob, jak se bez rizika (a s úsměvem od ucha k uchu) vyřádit za volantem těch nejbáječnějších strojů na planetě.