Flashpoint Campaigns: Red Storm

Jde o kdysi obávaný a naštěstí neuskutečněný boj na území Německa v pozdějších letech studené války. Vyvrcholit měl střetem vojsk NATO a Varšavské smlouvy. Chcete-li přirovnání, abyste si lépe představili, co bude na bojišti střílet, vybuchovat a hořet, tak Flashpoint Campaigns je vlastně realističtější, takticky propracovanější a méně graficky náročná variace Wargame: European Escalation.

Stačí jeden zásah

Moderní bojiště má svoje kouzlo a unikátní zákonitosti, které jsou výrazně odlišné od těch druhoválečných. Zbraně jsou extrémně účinné a odráží tak evoluci ničivosti zbrojních systémů. Dá se říci, že platí pravidlo „co vidíte, to jde ve většině případů zničit.“ Rotu ruských tanků T-80 v nechráněné koloně na silnici nezachrání před palbou amerických M1A1 Abrams ani silný reaktivní pancíř.

Co nedokonají tanky, dodělá dělostřelectvo, jehož účinnost je zničující i na nejmodernější obrněnou techniku. Během bitvy si někdy připadáte spíše jako dopravní dispečer, než vojenský velitel, protože k úspěchu je nutný nejen skrytý přesun, ale také eliminace dopravní zácpy či větší hromadění vojsk.

Vojsko se totiž snadno stává terčem přivolaných letadel, bojových vrtulníků nebo právě dělostřelectva. Umět používat průzkum, číst terén a využívat ho ke krytí jsou základy, bez jejichž dodržování budete mít během hodiny bojů místo tanků hromádky šrotu. Jako ničivou třešničku na dortu mají některé scénáře i možnost vystřelit jadernou hlavici nebo použít chemickou zbraň.

Elektronický boj

Moderní bojiště vnáší do hry několik dalších rozměrů, které zvyšují taktickou rozmanitost i zábavnost. Zatímco na druhoválečném kolbišti si vystačíte s několika málo taktickými poučkami (na bahně to tankům moc nejede, kouřová clona zachrání ztracenou situaci a pěšák ve městě je tím nejspolehlivějším ničitelem obrněnců), ve válce současnosti přichází ke slovu elektronika a různé detekční přístroje. I s tím si Flashpoint Campaigns: Red Storm dokázala poradit, zakomponovat to nenásilně do hry a pobavit virtuální velitele.

Každá bitva má určený čas, za který je třeba dosáhnout stanovených cílů - například obsazení určených pozic nebo likvidace armády nepřítele. Hra je od základu tahová, tedy v určený čas hráč zadá rozkazy a pak sleduje, jak je jednotky plní. Ale pozor, vlivem odlišného systému velení i účinku rádiového rušení dostane každý hráč šanci měnit a zadávat rozkazy v jinou chvíli.

Například jednotky NATO mohou díky sofistikovanějšímu systému velení zadávat rozkazy častěji, třeba každých 25 minut boje, zatímco vojska Varšavské smlouvy jen každou hodinu - mnohdy je interval ještě delší. Boj je díky tomu skvěle rozvrstvený a nesynchronizovaný, což nutí hráče přemýšlet, improvizovat a přizpůsobovat taktiku.

Tento efekt se ještě zvýrazní, pokud si zapnete podmínku omezeného počtu rozkazů na daný tah. To se vám teprve začne kouřit z velitelské hlavy z promýšlení, co je vlastně v daný okamžik prioritou, jaké jednotky je třeba vést, a které prozatím ponechat osudu.

Bez spojení není velení

Elektronický boj, realistické zpoždění v zadávání rozkazů, morálka či zásobování, to vše musíte během boje vnímat a analyzovat. Důležité je se snažit co nejvíce držet jednotky v soudržných uskupeních. Rozkaz vydaný rotě tanků, která se pohybuje daleko od vašeho velení, se k ní dostane zásadně pomaleji, než k obrněncům nacházejícím se v dosahu velitelů. Odloučenost navíc způsobí i problémy se zásobováním.

Při hraní Flashpoint Campaigns: Red Storm byste si měli osvojit pravidla, že některé jednotky vidí díky termovizi i skrz kouř, účinnost střel naváděných teplem se zhoršuje za deštivého počasí, noc není díky nočnímu vidění překážkou v boji a vrtulníky vybavené radarem dokáží dokonale provádět průzkum. Pravě poznávání zákonitostí současného vojenství, jenž je zde prezentováno nenásilně, přehledně a přitom detailně, je další předností hry. Tedy pokud máte alespoň trochu rádi virtuální válčení.

Inspirace v Command Ops

Hře hodně napomáhá její zdánlivě spartánské vizuální ztvárnění. Mapy jsou střídmé, což neznamená, že by nebyly pěkné. Neobsahují přehnaně moc typů terénů a navíc vycházejí ze satelitních snímků skutečných oblastí v Německu. Pochvalu zaslouží i ikony jednotek, které přehledně poskytují základní informace o stavu vašich svěřenců. Hra dokázala dobře skloubit grafiku a přehledné podávání informací, čímž zajistila, že dění na bojišti snadno rozumíte. A to je u realistických válečných strategii důležitá vlastnost.

I když si Flashpoint Campaigns: Red Storm zaslouží vysoké hodnocení i za propracovanou kampaň a velký balík vyvážených scénářů, je zde relativně hodně prostoru, kde by se hra mohla ještě zlepšit. Neexistuje třeba možnost zadat najednou různé typy rozkazů. Nemůžete zadat ani „nejdříve se rychle přesuň po silnici, pak přejdi k opatrnému pohybu v terénu a na cílovém místě zaujmi obranné postavení.“ Celkově zde najdete malou rozmanitost rozkazů a chybí třeba befely nestřílet, přepadení nebo ústup.

Zásobování je prováděno až moc abstraktně a spousta jednotek tak dostane příděl guláše i nábojů v plném bojovém zapojení. Tento způsob zásobování, který eliminuje potřebu obkličování nepřítele, abyste jej odřízli, měla série Command Ops na začátku také a teprve později přešla k rozmísťování zásobovacích základen a simulaci převozu zásob. Tím šlo dosáhnout absolutního přetnutí linky mezi vojáky a týlem. Najdete zde i spoustu menších chybiček, jako je nerealisticky rychlá stavba mostů, málo klávesových zkratek či nevyvážená účinnost některých zbraní.

Válčení ve dvou

I přes zmíněné nedostatky se však každý pohovkový generál do Flashpoint Campaigns: Red Storm pevně zakousne. Hra umí vtáhnout a zaujmout odlišným modelem válčení oproti tradičnímu druhoválečnému. Propadnete jí ještě více, jakmile objevíte kouzlo multiplayeru. Budete svatořečit tvůrce, za slušnou hromadu scénářů vytvářených speciálně právě pro multiplayer.

Tahovka Flashpoint Campaigns: Red Storm se zkrátka povedla. A nejen to! Buďte si jisti, že tímto okamžikem vzniká nová strategická série a zároveň došlo k menšímu obrození válečného hraní.