Final Fantasy X/X-2 HD Remaster

Verdikt
90

Final Fantasy X/X-2 HD Remaster je důkaz, že některé hry nestárnou. K neomšelému hernímu zážitku přidává remasterovaná edice solidní audiovizuální péči, která krásně zahladila ostré hrany třináct let starého titulu.

Další informace

Výrobce: Square Enix
Vydání: 26. prosince 2013
Štítky: dobrodružná, jrpg, rpg

Pokud toužíte po návratu klasických japonských RPG, truchlíte nad skomíráním žánru v rámci západní distribuce (což se možná změní) a hlavně máte už dost podivných designových rozhodnutí, které mají za úkol „přiblížit žánr západnímu publiku,“ na chvíli ustaňte a pohlaďte se po duši s Final Fantasy X/X-2 HD Remaster. Třináct let stará hra se vrací v upravené edici a suverénně vypaluje „mlaďasům“ rybník.

Final Fantasy X a Final Fantasy X-2 vyšly v roce 2001 a 2003 na PlayStation 2 a nedávno se obě hry vrátily v remasterované podobě na PlayStation 3, 4, Vita a PC. Bohužel nelze z jedné kopie hrát na PS3 i PS Vita, tak jako u spousty ostatních her pro obě platformy. Vzájemně kompatibilní jsou alespoň uložené pozice z obou verzí - můžete tedy využívat uložené pozice z PS Vita verze na PS3 a naopak. Tolik na úvod, ale ještě si musíme něco vyjasnit.

Hodnocení už jste viděli, možná jste v šoku. Na vině ale není nostalgie, devadesát procent by Final Fantasy X/X-2 HD Remaster dostal bez ohledu na statut klasického titulu, protože funguje i dnes na jedničku. Remaster obou her názorně ukazuje, čím měly být Final Fantasy XIII-2 a Lightning Returns, ale zároveň předvádí, kde se celá třináctková trilogie v mnohém inspirovala. Zejména Final Fantasy X je zkrátka perfektní JRPG, které vás zabaví desítky hodin.

Hezčí v rámci možností

Audiovizuální kvality remasterované verze jsou nejvíce patrné v rozmáchlých filmečcích. Obličeje a oblečení jsou kompletně „nové“ a snesou srovnání se standardem, který jsme na PS3 vídali dříve. Třináct let na hřbetě je u obou her nejpatrnější v animacích. Drží si klasickou prkennost a nebojí se přehrávání, které tehdy suplovalo omezené technologické možnosti ve vyjadřování emocí skrze výraz tváře virtuální postavy.

Stáří si též všimnete u některých vedlejších postav, které mají oproti těm hlavním hrubší zpracování tváří i celých hlav. Stejně tak synchronizace řeči a animace odpovídá standardu her ze začátku tisíciletí, ale v tomto se navíc projevila i lokalizace anglického dabingu. Připravte se tedy, že občas postavy klapají ústy i když už se nemluví.

Remasterování se vedle grafické stránky dočkal i soundtrack. Některé skladby legendární Nobuo Uemacu pouze dočistil, jiné znovu nahrál. Všimnete si toho ale jen když máte soundtrack opravdu dobře naposlouchaný. Poprvé v rámci série si Uemacu přizval ke spolupráci Masaši Hamauza a Junya Nakana, ale Uemacův styl je na první poslech jasně dominantní.

Barevné vodní postapo

Příběhově si Final Fantasy X/X-2 HD Remaster drží styl předešlých dílů. Zápletka je tedy prostá. Hlavní hrdina je na první pohled nesympatický hráč blitzballu (podvodní varianta fotbalu) Tidus. Během zápasu je ale jeho město Zanarkand napadeno entitou jménem Hřích (Sin) a Tidus se octne v budoucnosti. Svět, jak jej znal, už neexistuje, protože společnost technologickou nahradila primitivní a postapokalyptická, která stále čelí Hříchu. Tidus se musí smířit s tím, že jeho svět (a čas) je stovky let pryč. Jeho úkolem je nyní likvidace Hříchu společně se skupinkou přátel v čele s mladou vyvolavačkou Yunou, s níž samozřejmě vytvoří romantickou dvojici.

Podobně jako u jiných Final Fantasy her si ze začátku říkáte, že opravdu neskousnete hlavního hrdinu ani půlku doprovodného ansámblu. Stejně jako u jiných Final Fantasy her ale začnete mít hlavního hrdinu a ostatní členy party rádi. Dobré JRPG vás nenutí k identifikaci s hlavními hrdiny. Dobré JRPG nabízí vyprávění, v němž postavy přijímáte s jejich povahovými vlastnostmi a nadšeně sledujete jejich vývoj a vzájemné interakce. Final Fantasy X je nejenom v tomto ohledu dobré JRPG, protože ani méně oblíbené postavy vám nezkazí zážitek ze hry.

V duchu těch nejlepších JRPG

Vyprávění je ostatně jedním z pilířů Final Fantasy X. Nejde ani tak o dialogy nebo překvapivé zvraty v zápletce, ale o způsob pohlcujícího líčení událostí. Tvůrci dokáží jednou scénou a jejím nasnímáním i střihem skvěle vystihnout atmosféru - klidně i beze slov.

Kombinace obrazu a hudby vytváří jasné zprávy, které hra podvědomě vysílá a říká, na jakou vlnu se máte naladit, což je obecně velmi obtížné a málokteré hry (a jejich tvůrci) to dokáží. Většina her to supluje otrocky popisnými dialogy nebo monology, které říkají, co si o tomto a tamtom máte myslet nebo jak to máte cítit.

Druhým pilířem hry je kostra herního systému Final Fantasy X. Dříve tahový soubojový systém s časovým limitem v rámci „Active Time Battle“ nahrazuje desítka systémem plně tahovým, což hře jen prospívá. Máte čas si vše promyslet - jaký útok zvolíte, jakou speciální schopnost použijete, jakého člena party pošlete do boje...

V rámci tradiční formule je zvláštností Final Fantasy X možnost měnit členy party během boje. Když potřebuje parta vyléčit, přivoláte Yunu. Pokud chcete vygenerovat spoustu zranění, přijde řada na Aurona a tak dále. Přítomnost takto silného strategického prvku hra vyvažuje obtížností soubojů. Nepotíte během nich krev, ale rozhodně nemáte pocit, že by vám hra něco chtěla usnadnit a dát zadarmo.

Zavaleni schopnostmi i možnostmi

Soubojový systém zaměřený na střídání postav v boji samozřejmě klade nároky na znalost postav a jejich vývoje, který řídíte skrz velmi chytrý systém Sphere Grid. Zprvu se zdá být pekelně složitý, ale jde o flexibilní a elegantní strom schopností, v jehož rámci vylepšujete jednotlivé hrdiny. 

Final Fantasy X/X-2 HD Remaster navíc obsahuje možnost začít i s „expert“ verzí tohoto systému, kdy máte naprostou svobodu, jak jednotlivé postavy vytváříte. Zatímco v původní verzi svazovala ruce při vytváření postavy „povolání“, teď může být z kohokoliv kdokoliv. Už základní podoba Sphere Grid ale nabízí dostatek svobody při vývoji postav a nehrozí tedy pocit, že jsou šablonovité a nelze je vychovat k obrazu svému.

Přestože píšeme hlavně o Final Fantasy X, součástí hry je samozřejmě i Final Fantasy X-2. Hlavní je ale desítka, která rozvíjí příběh světa Spire a strávíte v ní mnohem více hodin. „Deset-dva“ je spíše bonus, který se odehrává po konci desítky, a navíc není stejně kvalitní.

X-2 je odlehčené a humorné pokračování, které zkouší pár novinek v oblasti vývoje postav i v boji a nebere se tolik vážně. Není to nutně špatné, ale pokud chcete klasický JRPG zážitek, hledejte ho v desítce. X-2 potěší hlavně skalní fanoušky, kteří desítku projeli křížem krážem. Pro úplnost dodáme, že remaster verze X-2 nabízí oproti původní bonusový obsah včetně rogue-like mise Last Mission, která dříve vyšla pouze v Japonsku.

Dobrý ročník

Final Fantasy X/X-2 HD Remaster dokazuje, že původní hra zestárla dobře, potažmo nezestárla, ale spíš vyzrála. Některé prvky ale zub času přeci jenom ohlodal. Třeba animace mohou působit směšně. Nejde však o vadu, nýbrž odraz technologického vývoje. Iritující je ale rozmístění bodů pro ukládání pozice. Někdy na vás hra sype jeden za druhým, až máte pocit, že se otočíte a skočí na vás Save. Jindy zase v zoufalství ohryzáváte ovladač, protože se blíží několikátý souboj v řadě, vy nutně potřebujete uložit, ale není kde!

Občas též narazíte na kostrbatý překlad, i když nejde o nic zásadního, spíš vás sem tam zatahá za uši. Nahrávání některých lokací by mohlo být určitě rychlejší. Třeba nahrávání světa po výlezu z obchodu je otravné, zejména když vás takových obchodů čeká ještě pět.

Přes drobné chybky je ale Final Fantasy X/X-2 HD Remaster parádní jízda. Zábavná, náročná, emocionální, chytrá, napínavá a hlavně pohlcující. Pokud máte JRPG rádi a buď jste původní tituly nehráli, nebo jste na ně už zapomněli, není co řešit.