Fable III

Verdikt
60

Fable III nedokáže ani jednu svoji část naplnit něčím skutečně hodnotným, ale i přesto si tuhle hru, nyní i špatně přeportovanou na PC, spousta hráčů koupí. Inu, Peter Molyneux je starý lišák. Génius průměrnosti.

Počítač

WindowsWindows

Nedostupné

Konzole

Xbox OneXbox One

Xbox Store

Xbox 360Xbox 360

399 KčXbox Store

Další informace

Výrobce: Lionhead Studios
Vydání: 29. října 2010
Štítky: fantasy, third person, pohádka, otevřený svět, rpg

Jistě. Mělo by se začít něčím vznešeným. Lidé na vzletná slova čekají, neboť za těch sedm let získali neochvějný pocit, že k Fable tak nějak automaticky patří. Zde ale spíše zarazí její opravdu příliš nízko nastavená obtížnost a také mělkost celého, pouze na oko rozvinutého herního konceptu.

Zarudlý zrak, přestávka

Po ignoraci dvojky je příchod třetího Fable na platformu osobních počítačů takřka sestupem z nebes, ostatně, co také od autora božských her a jeho týmu čekat. Port z Xboxu ale hlavně po technické stránce připomíná spíše něco, co se dá vylovit gumovým zvonem v koupelně.

Hráči nemající grafické karty od nVidie, teď nesmutněte. O nic nepřicházíte, raději se připravte na to, že z Fable III vás pospolu se všemi ostatními buď rozbolí oči anebo si pořídíte uzel na nervové soustavě. Port je totiž tak „důsledně“ technicky vypiplán, že se při zapnuté vertikální synchronizaci obrazu hra hýbe na zamčených 30 FPS a s vypnutým Vsync se zas scéna logicky trhá. Tak si vyberte. Ano, je to věc, kterou lze s trochou znalostí a také štěstím vyřešit v ovladačích, nicméně má snad Molyneux všechny PC hráče za kutily?

Fable na vysokou obtížnost se nyní pohybuje na rozmezí filmově vyprávěné hry a klasického RPG v easy módu. Jak velký je to oproti konzolové verzi pokrok, lze zjistit přepínáním mezi starým a novým nastavením. Jednoduše lze říct, že na hardcore má konečně aspoň smysl nakupovat proviant. To je ve všech jiných hrách na hrdiny sice věc zcela běžná, ale ve Fable…

Lechtám je kordem, úplně všechny

…ve Fable musíte brát vše takové, jaké je, a přizpůsobit se, jinak jste za PC verzi vyhodili peníze do bláta. A to uděláte, pokud si třeba nezvyknete na ovládání bez gamepadu. Což o to, výběr kláves je poměrně intuitivní a není třeba jej měnit (krom toho, že to vlastně vůbec nejde). Klávesy F1 až F4 poměrně pohodlně zajistí ovládání životabudičů a kouzel a také vám poslouží v inventáři pro rychlý výběr zbraní, šatstva nebo prohlížení trofejí.

Intuitivní je i další ovládání, přímo ve hře si mezi třemi typy útoku (chladné zbraně, pušky a kouzlení) rychle vybíráte skrolovacím kolečkem myši a primární a sekundární útoky volíte levým, respektive pravým tlačítkem. Potud v pořádku. Klasika. Leč zkuste například v běhu zamířit přes hledí střelné zbraně. Ještě že ve hře funguje konzolové autozaměřování. Vývojáři věděli, proč jej v portu nechat. Jestliže se totiž budete často dostávat do situací, kdy princ na někoho útočí, ale přitom se společně s vámi dívá někam úplně mimo, třeba do prázdného rohu, pak jste nakaženi typickým lionheadským interfacem.

Ovládání PC verze třetího Fable je ve skutečnosti tragické. A to především proto, že hlavní postava neumí strafovat a autoři nenašli způsob, jakým by tuto tradiční funkci plnohodnotně nahradili. A tak vlastně děkujme za to, že si hlavní postava dokáže hledat své cíle sama, protože vy sami to při nastalém zmatku častokrát nedokážete. A buďte rádi i za další drobnou pomoc, totiž za zapnutí ochrany proti nechtěnému zranění svých přátel.

Únik do komnat

Interface konzolového portu trpí příliš mnoha chybami. Naprosto zřejmou a démonicky otravnou vlastností hry je například nutnost stisknout a držet interakční tlačítko téměř u každé činnosti. Otvírání dveří, povídání si s postavami, osudová rozhodování - to všechno vyžaduje minimálně třívteřinový stisk. Je to pro počítačové hráče naprosto nepochopitelná vlastnost, leč v PC verzi Fable III platí za standard. A co třeba potvrzování již potvrzeného? Nebo klikání pro úschovu každého předmětu do inventáře?

Kdyby Včelí medvídci natočili neslušný film…

Fable je ve své PC verzi jakýmsi pubertálním mladíkem se silným pocitem neohrabanosti. A také rozpolcenosti. Svou herní obtížností hra určitě dospěla, jinak ale stále zůstává dítětem. A to už je narážka na celkovou hratelnost trojky.

Z Fable čiší každou vteřinou dětskost, ale přitom úplně jinak, než je tomu u jednoduchých pohádkových her obvyklé. Nejspíš proto, že Fable dětskou značkou není. Jenže proč je přitom tak zbytečně infantilní, tak naivní a tak hloupoučké? Na jaké publikum doopravdy cílí? V tom vidíme zásadní rozpor.

Fable III bychom totiž svým dětem rozhodně nekoupili (ostatně, hra je až od 16 let), a to hlavně kvůli scénám s Plenitelem v roli úchylného továrníka, jenž si svou morální zkažeností nezadá se Sametovými vrahy. Jenže to není jediný problém. Tahle hra totiž přináší stále mnoho podivného do vize dobrodružného ideálna. Asi proto, že v ní lze plnit spoustu originálně vypadajících questů, po nichž si ale téměř vždycky řeknete, že to byla jen primitivní hovadina. Proč? Fable má neskonalý dar shazovat hráče i samo sebe.

Vemte si třeba nápad s hereckým questem, kde děláte podle scénáře jakési divadlo. Nádherný nápad. Jenomže to by celý úkol nesměl sklouznout na úroveň hříčky pro devítiletou Markétku z Dejvic. Zpočátku nadějný pětiminutový kulturní quest je ve skutečnosti pouze dlouhou videosekvencí, rozseklou vašimi třemi naprosto nezásadními kliky myší. Neuvěřitelné. Abyste se dostali k závěrečnému souboji, párkrát drobně přerušíte video a na oplátku dostanete několik salv uznání za to, jak si v úkolu počínáte.

To je další rozměr - zírate jsem jako blázen, když vás NPC po každém úkonu na divadelních prknech chválí jako děcko, co svým rodičům načmáralo výkres. Ano, Fable dětské, Fable dospělé, Fable neuvěřitelné. Neuvěřitelné v tom, jak hrozně umí promarnit šanci na výrobu něčeho velkého a ještě se při tom tvářit k počůrání. A to byl jen jeden příklad za celou nůši.

Snad jen ve Fable můžete sledovat cynickou vraždu, nakazit se pohlavní chorobou a o pár minut později koukat oknem do továrny na plyšové medvídky a přitom ve výsledku zjistit, že to všechno dohromady ve vás nezanechalo vůbec nic, protože Fable je pouze povrchním slepencem, kde každá část celku musí být nějak odbyta anebo podceněna. Ta hratelnost je na tom založena.

V první části při shánění spojenců ke svržení krále není Fable ani propracovaným příběhovým RPG, ani nápaditou adventurou, ani sociálním simulátorem a ve druhé části při správě hradu je zas vším, jenom ne očekávatelnou budovatelskou nebo manažerskou strategií. Tahle hra pouze smíchává jednotlivé herní koncepty do pokrmu bez chuti. Ano, stejně jako to dělala konzolová verze. Ta počítačová sice obsahuje všechna Xboxová DLC a pár dalších lákadel, ale není o nic lepší.