F1 2018

Verdikt
90

Zlepšení po všech stránkách. Pro někoho mírné, pro jiného zásadní. Nejvíc si drobné úpravy paradoxně užijí hardcore fandové série, kterým se doma F1 2017 válí. Královna motorsportu má našlápnuto k tomu, aby byla i letošní královnou svého herního žánru.

Počítač

WindowsWindows

32,99 €Steam

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

PlayStation Store

Xbox OneXbox One

Microsoft Store
Koupit

Další informace

Výrobce: Codemasters
Vydání: 24. srpna 2018
Štítky: simulace, závodní

Pokud sportovní hry nehltáte každoročně, ale upgradujete - třeba po vzoru nákupu mobilních telefonů - vždycky jednou za dva, tři roky, máme pro vás víceméně skvělou zprávu. F1 2018 je takové ajfounové eSko. Ročník vyladěný po všech stránkách, který přináší víc očividných novinek hlavně fanouškům série, ale dovede nadchnout i rekreační hráče. Pokud tedy nemají loňskou verzi, jež nás svým otočením kormidla nadchla natolik, že jsme z ní dokonce udělali i závodní hru roku. Naprosto zaslouženě, protože z robustních základů, které tehdy Codies po letech přibývající kritiky servírovali, novinka do značné míry vychází.

Tuning není sprosté slovo

Zároveň není 2018 jen o updatu soupisek a proklínané HALO obruči, která vám zaclání ve výhledu a možná vám tu a tam zachrání život (pokud vám na virtuálních závodnících nezáleží, můžete si ji klidně “vypnout”). Z mnohastránkového seznamu zlepšováků lze totiž vypíchnout hned několik věcí, které okamžitě pocítí i dlouholetí fandové série. Codies rozumně příliš nepřekopávali pocit z jízdy a jízdní model jako takový, to je rodinné stříbro, které momentálně drží celou sérii vysoko jak u běžných fanoušků, tak u náročnějších závodníků.

Opakujeme to v recenzích na střídačku už několik let, ale jestli se něco povedlo trefit na první dobrou, je to skvělý pocit z rychlosti ve většině kamerových úhlů (ale hlavně z kabiny, samozřejmě) a čitelnost chování auta, ať už hrajete na gamepadu nebo na nějakém slušnějším volantu. Ani jedno není samozřejmostí, právě se ztrátou informací o gripu většina rádoby sofistikovaných her bojuje, jakmile se pustíte volantu a pedálů. Efjednička ale umí oboje a vlastně plus mínus pořád stejně.

Rozdíly v jízdním modelu jsou spíše kosmetické. Přišlo nám, že je mnohem plynulejší přechod ze suché na mokrou trať, kdy lze opravdu s každou další stovkou ujetých metrů vnímat potřebu větších a větších korekcí ze strany řidiče. Stejně tak přechody mezi tratí a obrubníky nebo únikovými zónami jsou čitelnější a umožňují lépe taktizovat. Zlepšila se i umělá inteligence protivníků. Stále sice platí, že na nejvyšší obtížnost jsou z nich nesmrtelní ohýbači fyzikálních zákonů, ale jakmile máte šanci je předjet, nechají vám při správně provedeném manévru nějaký ten prostor. A na oplátku to vyžadují od vás, když se snažíte prostrčit velblouda uchem jehly.

Na zbytek věcí souvisejících bezprostředně s jízdou se naštěstí nesahalo. Nepočítáme samozřejmě trochu ulíznutější grafiku a subjektivně bohatší okolí tratí. F1 2018 je hra, která se vám za váš čas a ochotu bohatě odmění. To opravdové hraní se totiž skrývá v zákulisí závodní stáje.

Závodní šachy

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je závodní praporek šachovnicový? Jasně, hezky to vypadá, ale když se nad tím zamyslíte, tak celé závodění jsou tak trochu šachy. Musíte předvídat, co udělá váš protivník. Nejen na trati, ale hlavně v boxech. A nejde jen o výměnu pneumatik nebo nastavení vozu, jde o celé řízení stáje a s tím související taktizování. F1 2017 z téhle jinde opomíjené stránky závodění udělal div ne RPG titul, kdy jste museli poctivě odjíždět všechny tréninky, sbírat body, a ty pak spravedlivě rozdělovat do všech oddělení zodpovědných za vývoj a aplikaci nových technologií a součástek. Díky přehlednému rozhraní to nebyla nuda a díky robustnímu jízdnímu modelu to skutečně fungovalo.

Není divu, že Codies v novém ročníku na tuhle stránku nenápadně přitlačili. Jestli teď hořekujete nad tím, že strávíte příliš času pod autem a málo času v něm, pak jste předchozí ročníky hráli se všemi zapnutými asistencemi, se závody na pět kol bez kvalifikací, a snažili se (marně) za dvě sezóny zaparkovat helmu u Mercedesu. I tímhle bezhlavým “Kimi” stylem se dá kariéra hrát a vyhrát, ale podobným střelcům bude lépe v rychlém Quick Race nebo třeba v předem připravených Events, kde můžete opět prožít předem nalajnované památné okamžiky (tentokrát nejen z historie, ale dokonce i z potenciální budoucnosti).

Kariéra je ovšem o investicích a dřině. Dvě hodinky, které věnujete každému ze závodů, nejsou bezhlavým grindem. Při tréninku opět sbíráte body, jež můžete oproti loňsku investovat podstatně benevolentněji. Novinkou jsou ovšem i mezisezónní změny pravidel, takže pozor na to, abyste agresivně neinvestovali do některé z větví vývoje, kterou vám pak FIA nemilosrdně zařízne hloupým rozhodnutím.

Takové zvraty dovedou morálku vašeho týmu pěkně rozhodit. Stejně jako vaše vlastní názory. Po dlouhé odmlce se totiž vrací rozhovory s televizním štábem, v nichž si můžete hrát na hvězdu. Buď budete vychvalovat sami sebe, čímž ovšem utrpí vaše pověst u jednotlivých členů vaší stáje, nebo budete chválit svoje kolegy a navážet se do soupeřů, čímž utrpí vaše pověst u konkurenčních stájí, což může být průšvih v okamžiku, kdy se rozhodnete přestoupit. Nově můžete změnit kombinézu až čtyřikrát za sezónu, což značně pomáhá tomu, aby kariéra rychle odsýpala.

Rychlé ruce i rychlá hlava

Rozhovory s nalajnovanými otázkami a odpověďmi začnou po pár závodech nudit, ale i to je asi znamení povedené imitace - dovedeme si představit, že i skuteční piloti F1 musí často odpovídat na tisíckrát položené otázky. Hra se vás naštěstí nesnaží nachytat na švestkách, pozornější hráč rychle pochopí, jaká odpověď udělá dobře buď jeho týmu, nebo jeho egu.

Roztomilé také je, že musíte občas pochválit tým po závodě, kdy jste evidentně ztratili pár příček na úkor technicky lépe připravených soupeřů. Pokud totiž inženýry příliš pomluvíte, půjde jejich morálka ke dnu, a technologický náskok budete dohánět o to hůř. Taktizování je velkou součástí kariéry, všechno je ale tak akorát nastavené, aby vás to pohltilo a nikoliv zahltilo. Výsledkem je asi nejlepší pocit z kariéry jako takové, protože si připadáte jako závodní jezdec, ať už ladíte auto, řežete zatáčky nebo se sprchujete v šampaňském.

F1 2018 je simulátor. V tom smyslu slova, že zatím nejdokonaleji simuluje kariéru závodního jezdce se vším všudy. Ano, chybí tu samovolné přestupy ostatních jezdců a komplexnější systém poškození aut, kdy by většina ostřejších ťukanců končila jasným KO, ale to jsou zjevné úlitby za poskytnutí licence. A ta je teď mnohem důležitější než kdy jindy, protože F1 2018 poslouží i jako platforma pro oficiální eSport závodní ligu, v níž se angažují všechny skutečné závodní stáje s výjimkou Ferrari. I Češi v ní mají dvě želízka ve stáji Haas, a kdo ví, třeba se tam časem probojuje někdo další.

Super licence = spása multiplayeru?

Jakkoliv jde F1 2018 označit za simkádu, její jízdní model je dostatečně flexibilní, aby si na své přišli laikové na gamepadech (jen snad to automatické brždění do zatáček by si měl vypnout každý) i kovaní borci na špičkových volantech. Force feedback při jízdě na hraně, ať už jde o pomyslnou hranu nebo obrubník, funguje příkladně a celé je to tak akorát vyladěné, že budete naskakovat do dalších a dalších závodů nikoliv s vidinou spáleného času, ale vyloženě natěšení, jak zas budete pilovat ideální stopu. Protože když všechno klapne a vy projedete šikanu, aniž byste zvedli nohu z plynu, nebo se vám povede utáhnout esíčko s novým nastavením a monopost neuhne ani o píď, je to vyloženě povznášející pocit.

V multiplayeru ho může snadno zkazit parta lidí, co brzdí o soupeře před sebou a žehrá na relativně benevolentní pravidla (velké “katování” zatáček vám neprojde, ale “neúmyslné” chybičky ano). Codies naštěstí představili nový rankingový systém, tzv. Super licenci, která řidičům džentlmenům body přidává a notorickým průšvihářům je naopak ubírá. Výsledkem je index, podle kterého se můžete přihlásit do čistého závodu, kde se všichni snaží jezdit podle pravidel. Není to stoprocentní, ale oproti dřívějšku je to nebe a dudy. Pokud jezdíte online závody víc než kariéru, už jen tahle drobnost by vás měla k novému ročníku popohnat.

Malý, ale přesto krok dopředu

Je spousta důvodů, proč s nákupem F1 2018 neváhat. Malé zlepšováky kreslí velký obrázek všem, kteří jsou ochotni do nové hry investovat nejen peníze, ale hlavně dlouhé hodiny času. Je spousta závodních her, které vám nabídnou požitek z jízdy, ale v kariéře vás posouvají jen od čerta k ďáblu, aby nafoukly herní dobu na tolerovatelnou hodnotu. F1 2018 kope jinou ligu a navrch ještě přihazuje nejširší vozový park dobových formulí a širokou nabídku již zmíněných eventů.

Zapomínat nesmíme také na provázání s oficiální eSport sérií a Grand Prix víkendy, takže kdo se chce naplno ponořit do virtuální Formule 1, tomu vlastně žádná alternativa nezbývá. Už jen proto, že v F1 2018 má člověk pocit, že má všechno, ale opravdu všechno pod svojí kontrolou. A to je hodně návykové.