Enslaved: Odyssey to the West

Verdikt
72

Příjemná honička po rozpadlé Zemi a po vypůjčených nápadech. Fachmani z Ninja Theory opět dokázali, že řemeslo mají v malíčku. S novými nápady a herními výzvami už je to slabší, ale na intenzitě zážitků, které Opičák a jeho půvabný doprovod nabízejí, to nic nemění.

Další informace

Výrobce: Ninja Theory
Vydání: 25. října 2013
Štítky: sci-fi, bojová, plošinovka, bojovka, postapokalyptická, akční

Dalo by se říci, že je to dobrodružná opičárna na dlouhý podzimní večer. Vyděsilo vás to? Takové už holt akční skákačky jsou. Osm hodin herní doby se dá s přehledem zvládnout za jedno dlouhé deštivé odpoledne, zvlášť když vás titul trochu vede za ručičku a s oblibou skáče do epických videosekvencí, o kterých si hollywoodští producenti nechávají jen zdát.

Klíčem k úspěchu v tomhle žánru je ovšem intenzita, s níž na vás hra své zboží vychrstne. A v tomhle směru může Enslaved jen poděkovat svým rodičům. Ninja Theory před lety vydali na teprve se rozhlížejícím PlayStationu 3 kouzelnou bitkařinu Heavenly Sword. Měla všechno na svém místě - půvabnou hrdinku, blockbusterové kulisy, prvotřídní grafiku a atmosféru i nepřátele, co se dali krájet. Teď se ukazuje, že na vavřínech rozhodně neusnuli, protože s Enslaved se historie opakuje.

Go West!

Mírný pocit déjà vu budete mít ostatně se hrou docela často. Už podtitulek naznačuje, že se jedná o moderní převyprávění čínské legendy "Cesta na Západ", ale pokud netrávíte v knihovně většinu volného času nebo jste v devadesátých letech nehltali televizního Opičího krále, o nic moc nepřijdete.

Základním styčným prvkem je, že se někam jde, hlavní hrdina vypadá jako gorila (proto si říká Opičák) a máchá kolem sebe obří tyčí. A protože cesta líp ubíhá ve dvou, musí se hráč v roli svalnatého akčňáka smířit s outěžkem v podobě půvabné hackerky Trip. Právě ona ho dostala z vesmírné lodi, v níž zákeřní roboti loví poslední zbytky lidstva, co přežily apokalypsu. A právě ona ho po úspěšném zdrhnutí z robochapadel znovu zotročila, když mu na hlavu frkla čelenku, co taví mozek.

Přines uhlí, umej nádobí a sejmi toho robota

Protože je Trip ženská, má ve zvyku rozkazovat a jejím hlavním cílem je, abyste prokličkovali mezi roboty a dovedli ji do několik stovek mil vzdáleného domova. Promlátit se skrz rozpadlá města plná číhajících mechů nebude žádný med, ale čelenka na hlavě vás sejme kdykoliv neposlechnete nebo se Trip začne dít něco bolestivého. Když zemře ona, zemřete i vy.

Hra vás ale jen málokdy vydírá tím, že se o Trip musíte vyloženě starat na úkor jiné činnosti a výchozí zápletka je dobrým odrazovým můstkem pro další děj, který příjemně nabere na intenzitě. Ti dva se na sebe samozřejmě dlouho zlobit nebudou, a i když je ta holčina panovačná, podrazácká a dost nešikovná, brzy k ní přilnete, stejně jako k svému steroidovému alter-egu.

Hlavně si neublížit

Enslaved je klasická platformovka - většinu času strávíte skákáním z plošinky na plošinku, šplháním a zabíjením hloupoučkých robotů. Zkušeného hráče možná zklame jednoduchost celého konceptu. V podstatě je to citlivě obšlehnuté Uncharted s tím, že Opičák je spíš silový typ, takže místo střelby obouruč mydlí roboty tyčí. To vás bude královsky bavit, ale jen do chvíle, než zjistíte, že počet kombinací je dost omezený. Rádoby taktické hrátky, kdy Trip odláká nepřátele a vy jim vpadnete do zad, jsou příliš povrchní, stejně jako logické puzzly na úrovni prvního stupně základní školy. Přehazování pák sem a tam už zkrátka působí oldschoolově, stejně jako poskakování na hoverdisku, které upadající hratelnost oživí, ale nespasí.

Své casual geny hra naplno odkope při skákání po plošinkách. Většina levelů je orientovaná vertikálně, takže pořád někam lezete. Možné úchyty se spiklenecky lesknou a Opičák tvrdohlavě odmítne skočit jinam (třeba do propasti), takže se v podstatě nemůžete splést. Stejně blbuvzdorné je ostatně i tlačítko zobrazující pozici Trip, to aby se vám náhodou nezaběhla. To nejsou nějak zásadní výtky, jen další a další důkazy o tom, že tahle hra je spíš na čumendu než hardcorové hraní.

Ve službách příběhu není jen dechberoucí forma, ale vlastně celý herní design. Jedinou "výzvou" pro ty zkušenější bude místy zmatečná kamera, která kolem vás zarotuje a přehodí vám ovládání, což vede k nejednou opakovaným úprkům před rozzuřenými plecháči, kdy jediné zaváhání znamená nutný restart celé sekvence.

Šťastná a veselá apokalypsa

Enslaved je sexy - od hlavy k patě, od vypiplaného vizuálu k burácejícímu soundtracku a slavným jménům v zákulisí (Opičákův motion capture zajistil Andy Serkis - Glum, King Kong). Lízátkovitost grafiky jde tak daleko, že místo obvyklé ocelově šedé apokalypsy se to všude zelená, nebe je tyrkysově vlezlé a planetě se evidentně daří. Skoro se vnucuje myšlenka, že roboti patří Greenpeace. Jejich design je další potěchou pro oko, ale zmydlíte je raz dva, ať už na to půjdete od lesa nebo přímou ranou mezi obvody.

Enslaved je vyhlídková jízda, nikoliv pachtění za nějakou zásadní pointou nebo neotřelými herními zážitky. Tomu je příhodné i to, jak v závěru vyšumí, ale to je jistě dáno i hráčovým tušením, že poslední velký hup je za ním a tahle horská dráha míří do depa. Dokud to však Ninja Theory roztáčejí na plný výkon, lze jim vyčítat máloco. Hra je strhující a váhavý pohled do peněženky si určitě zaslouží, protože podobně popcornový a řemeslně zvládnutý příspěvek do hopsavého žánru budete hledat marně. Zvlášť pokud budete chtít nové hrdiny a kulisy.