Endless Legend

Verdikt
85

Endless Legend přináší zcela nový pohled na tahové strategie. Národy s desítkami vlastností, měnící se svět, osobitá atmosféra i vyvážená hratelnost - to vše činí z této hry významný žánrový milník. Žádný příznivec podobné tématiky by si ji neměl nechat ujít.

Počítač

WindowsWindows

29,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

29,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Amplitude Studios
Vydání: 18. září 2014
Štítky: tahová, budovatelská, fantasy, strategie

Představit si svět, ve kterém neplatí skoro žádná pravidla, a vše ku prospěchu věci překračuje stanovené meze, není nic obtížného. Stačí zavřít oči a nechat si něco zdát. Mnohem těžší je ale podle snů vyrábět počítačové hry. Například tahové strategie, které by byly zábavné, ale nikoliv povrchní, a také jasně pochopitelné, a přitom jim nescházely široké herní možnosti. Endless Legend je v tomto ohledu skoro ideálním dílem a splňuje definici herního snu, na jaký se dlouho čekalo. Pravidla překračuje s grácií a navíc si vymýšlí svá vlastní. V dobrém slova smyslu jsme hráli princeznu Koloběžku - Endless Legend je tahovka, ale přitom s realtimovými prvky, a zároveň komplexní budovatelský simulátor, kterému však přes veškerou složitost nechybí charisma, smysl pro detail a osobité kouzlo. Hledáte-li svéráznou alternativu k Civilization, tady je.

Po letech zase originalita 

Originalita je často považována za synonymum novosti, ale při této logice bychom ji ve hrách hledali po čtyřiceti letech jejich vývoje marně. Žánry byly dávno definovány a s nimi i jejich technické a umělecké zpracování. Originalita se proto od své původní definice oddělila a dnes ji nutno hledat v jiných slovních významech. Například v novátorství, tedy v méně revoluční schopnosti vidět daná témata jinýma očima. A Endless Legend je unikátním příkladem toho, že významově posunutá originalita ve hrách stále existuje. Geniálně totiž změnila optiku tahových strategií.

Představte si třeba naprosto banální věc, jakou je změna klimatu. Když ve hrách začne sněžit, děláte stopy ve sněhu a ve vánici se při střelbě špatně míří. Fajn, jenomže v Endless Legend funguje zima, jak to vývojáře strategií ještě nenapadlo. Jednotky se v závějích hůře pohybují a vyčerpávají, a tak každé válečné tažení může skončit v Napoleonově či Hitlerově „východním“ stylu. Ve výhodě je zkrátka ten, kdo se brání. A navíc, pokud si města před zimou nenaskladnila dost zrní a nenaplnila pokladny, utrpí i národní hospodářství - populace vyhladoví, sníží se výkon ekonomiky, zkrátka je zle a na koni zůstanou jen nejlépe připravení.

Není nutné se hádat, zda se mechanismus změny klimatu ve strategických hrách už někdy objevil. Anebo zda to náhodou není jen antiklon „Zlatého období“ z Civilization. Jde prostě o to, že v Endless Legend funguje tahle alternativa skvěle, tedy efektivně i efektně. Výrazně promlouvá do strategického stylu hraní. Endless Legend jasně ukazuje, že možnosti, jak klasické soupeření civilizací nějak ozvláštnit, pořád existují.

Mohli jsme vám dát klon Civilization, ale…

Na zajímavých změnách a alternativách všeho druhu je ostatně postavena celá hra. Endless Legend by klidně mohla vypadat jako klon Civilization, Europa Universalis a Age of Wonders, ale přestože si z prvních dvou bere herní mechaniku a z té třetí fantasy styl, ve výsledku se nepodobá žádné z nich a ještě je v určitých ohledech překonává.

Alternativní chování prospělo hře například v otázce soupeřících frakcí. Autoři s nimi pracovali velmi nestandardně, a i když je základních národů k dispozici pouze osm, dlouho nebudete vědět, s kým na fantasy planetu Auriga vyrazit raději. Endless Legend má totiž tak neuvěřitelně důrazně oddělenu charakteristiku jednotlivých frakcí, že fráze o znovuhratelnosti dostává úplně nový význam – každý národ jako by schovával novou a ještě originálnější kampaň.

Pokud bereme Civilization jako standard tahových 4X strategií, pak je běžné okořenit charakter každého národa několika pozitivními i negativními vlastnostmi. Ale držte se, Endless Legend disponuje asi osmdesáti takovými atributy! A díky jejich modulárnosti si navíc můžete vyrobit i svůj vlastní, naprosto svébytný stát. Plusy sem, mínusy tam, jako ze stavebnice…

V obrovské náloži atributů lze najít i mnohé unikátní kousky (ať už pozitivní, či negativní), které v Endless šponují zábavu do neprobádaných výšin. Seznamte se třeba s národem Okultistů - tato bláznivá fanatická civilizace, která neváhá vygumovat svým lidem mozek a posílá je do války s holýma rukama, je zvyklá stavět pouze jediné město, a proto neprodukuje žádné osadníky! Na druhou stranu ale může svou metropoli budovat do mnohem vyššího levelu i rozlohy. Hra tak vzdáleně připomíná SimCity. Ztratili jste dech?

Zkuste si za Cult střihnout pár kampaní a pak zase přehodit výhybku a vybrat jiný národ – třeba Potulné nomády. Do vínku dostali schopnost stěhovat města po provincích, což je element, který jste také sotva kdy mohli v jiné hře zažít. Stěhování je zajímavý prvek nejen k vyzkoušení, ale i k soupeření. Už jste hráli proti národu, který neustále překresluje mapu? Na druhou stranu Nomádi nemohou nikomu vyhlásit válku. To jen tak na okraj, aby se vědělo, že na každé „pro“ existuje i „proti“.

Nová doba, v tahovce ubíhá čas!

Atributy promlouvají do všech zákoutí herní mechaniky. Určují, jakým způsobem spolu jednotlivé civilizace komunikují, jak rychle a snaživě zabírají okolní území, jak jsou schopny ovlivňovat a následně asimilovat sousední podružné národy, nebo jak dokáží využít a vůbec vyhledávat klíčové přírodní zdroje - zkrátka klasická sorta strategických prvků vypadá v Endless úplně jinak než jak bývá zvykem. Vypadá novátorsky.

Navíc krom všeho ostatního přináší hra i zajímavý střet automatizace činností s mnoha provozními složitostmi. Klidně svým tlupám průzkumníků zadejte, ať sami korzují světem, ať kontaktují jiné národy nebo přinášejí poklady ze starodávných ruin. Je to práce na jedno či dvě kliknutí. Na druhou stranu ale hra překypuje mnoha možnostmi individuálního nastavení a hraje si s řadou proměnných. Musím přiznat, že už dlouho jsem nepoznal takovou uživatelskou svobodu! Vadí vám příliš mnoho vody ve světové mapě? Snižte procentuální výskyt řek či jezer! Máte-li rádi změny, nahrajete se věru dost, než se váš nově vytvořený svět bude podobat některému z předchozích.

Dobře se poslouchá, hůře se dívá 

Nemělo by z toho ale vyznít, že interface záměrně schovává důležité prvky. Na ovládání hry si sice budete chvíli zvykat (a také vám pár oken bude chybět či přebývat), nicméně jednoduchý systém přidělování staveb a jednotek do front nebo inteligentní systém vyskakování oken udržují hru srozumitelnou, což je při velkém množství ovládacích prvků a možností správy státu malý zázrak.

Něco podobného se bohužel nedá říct o grafickém ztvárnění hry. Endless se sice pyšní příjemnou fantasy atmosférou, nicméně je dostatečně podporována jen podmanivým hudebním doprovodem. Grafické beton netrhá a na to, kolik pixelů hře chybí, je její mapa překvapivě nepřehledná a jednotky velmi snadno splývají s terénem. Podobně jako v Age of Wonders III.

Válka? Raději automaticky 

Našlo by se ještě pár dalších výtek. I když si například hra zakládá na přítomnosti válečných hrdinů s pestrými statistikami i levelováním, jednotek mohlo být všeobecně více a také systém výroby unikátní zbroje by mohl být zajímavější. Přestože hra nabízí taktický mód pro vedení bojů, není tak uživatelsky příjemný a efektivní, abyste jej časem nezačali odbývat automatickými výsledky.

Přes všechny drobné výtky ale Endless Legend nelze hodnotit jinak než kladně. Tahle hra skutečně osvěžuje léta neměnný svět tahových strategií. Když z národů uděláte stavebnice a zařídíte, aby pestrý systém herních vlastností a funkcí zůstal vyvážený, nemůže z toho vzniknout nic jiného než kvalita.

Funkční mechanika byla navíc chytře obalena do dobrodružného fantasy, které přitom nesklouzlo do laciné pohádky pro děti, neboť si hra udržela vysoký strategický standard díky rozmanitým politicko-budovatelským možnostem. Endless Legend je zkrátka herní perličkou a chybí jí jen docela malý stupínek k dokonalosti.