Dune II

Verdikt
75

Dune II má cenu hrát spíše ze zájmu o herní historii, protože více než dvě dekády od vydání se na hratelnosti citelně podepsaly. Pokud by vás ale zajímalo, jak vypadá praotec realtime strategií, můžete si ho vyzkoušet zdarma ve svém prohlížeči.

Další informace

Výrobce: Westwood
Vydání: 1. ledna 1992
Štítky: sci-fi, realtime, staré pecky, strategie

Univerzum Herbertových sci-fi románů jistě není žádnému čtenáři neznámé. Právě v něm se odehrává děj hry, která položila základní principy, na nichž stavěly další realtime strategie dlouhá desetiletí, a lze říci, že v určité formě přetrvaly až dodnes.

Příběh se bohužel pavučin intrik a poutavých zvratů své knižní předlohy nijak nedrží. A když se řekne příběh, musí to být míněno se silnou nadsázkou, protože děj je velice primitivní - císař prohlásil, že kdo mu přinese nejvíc Koření, bude ovládat planetu Arrakis (tedy Dunu). Jelikož kdo má pod kontrolou Koření, ovládá vesmír, je jasné, že se na pouštní planetu nejmocnější rody se záluskem na totální dominanci seběhnou jak slepice na flus.

Právě v tu chvíli přicházíte k válu vy, vybere si jeden ze tří rodů a dovedete ho ke slavnému vítězství. V době, kdy hra poctila světlo světa, byl koncept realtime strategií hráčům v podstatě neznámý, Dune II tak působila jak božské zjevení. Soudobá herní periodika ji dávala za příklad invence a čiré zábavy. 

Hry se nicméně vyvíjí a stárnou každá jinak, v podstatě kus od kusu. Z dnešního pohledu už pradědeček realtime strategií nemá co nabídnout - ovládání je příšerně zdlouhavé a neobratné, systém budování krkolomný a nemožnost označit více jednotek najednou efektivně eliminuje jakoukoliv snahu o koordinované manévrování. Je třeba si však uvědomit, že, ačkoliv dnes již pravděpodobně nikoho k monitoru nepřipoutá tak jako kdysi, stále se jedná o velice důležitý počin, který definoval žánr, a jako takovému mu nenáleží nic než hluboká úcta.