Drakensang Online

Verdikt
69

Drakensang Online je zajímavá volba pokud hledáte slušnou diablovku a nechce se vám platit. Nabízí klasickou hratelnost i zajímavé možnosti vyžití v oblasti PvP a vítaná je i lokalizace do češtiny, ale mimo to nenabízí vůbec nic nového. Drakensang Online nabízí spoustu zábavy zdarma, pokud jste nehráli žádné Diablo. V opačném případě vás ve hře nic nepřekvapí.

Počítač

WindowsWindows

Nedostupné

Další informace

Výrobce: Bigpoint
Vydání: 1. dubna 2011
Štítky: online
Diablo je kultovní klasika, která založila subžánr takzvaných ..no diablovek. Podobnost se svým vzorem mají jednotlivé hry různou. Může to být izometrická kamera, může to být hratelnost zaměřená na vybavení a méně na jiné prvky RPG žánru, může to být identická grafika nebo může být daný titul v podstatě identický. Drakensang Online (homepage) spadá do poslední kategorie, a pokud máte nějaké Diablo za sebou (zejména pak třetí), budete se při hraní Drakensangu hry potýkat s výrazným pocitem déjà vu.

Vítejte v Tristra ...vlastně Grimfordu

Dracania to má skutečně těžké. Jakoby nestačilo, že se ve světě živých objevují stvůry z podsvětí, ještě se šušká něco o probuzeném drakovi. A bez prince, který se záhadně ztratil, se celá země zmítá v chaosu a bezvládí. Do toho všeho přichází ten jediný a opravdový hrdina, kterým jste samozřejmě vy. A všichni ostatní hráči, samozřejmě.

Hra začíná tutoriálovou úrovní, ve které se k vám po chvilce hraní přidá NPC Mistr Vithrandir coby průvodce. Příjemným překvapením byla lokalizace textů do češtiny. Není úplně dokonalá, sem tam se vyskytnout nějaké nepřeložené řetězce textu, ale nezaznamenala jsem výpadky v lokalizaci u skutečně podstatných částí. Bohužel je místy vidět, že se na kvalitě překladu a korekturách i následném testování šetřilo. Nějaké ty přešlapy typu „meč bastarda“ či lehce úsměvná „kořit“ se tedy občas objeví.

Ale zpět do hry. Setkáváte se s prvními zplozenci temnot, hra vám vysvětluje základní útok namapovaný na levém a silnější útok na pravém tlačítku myši, a zbytek akcí na numerické řadě kláves. Tvůrci vás záhy informují o hlavních komoditách, mezi které patří zdraví a mana/vztek/pára/koncentrace dle třídy, kterou hrajete. Rozhraní i ovládání jsou totožné s Diablem, čili opět – kdo některý díl hrál, chytí se prakticky okamžitě. Kdo Diablo nezná, díky léty ověřenému konceptu si velmi rychle zvykne.

Po absolvování tutoriálu vás hra zavede do prvního městečka. Grimford sužují hordy nemrtvých, kteří na něj podnikají nájezdy, a číhají podél cest na nic netušící pocestné. Prvních pár úkolů tedy obnáší nějaké to pálení, čištění hřbitovů a návštěvu vaší první kobky. Je velmi krátká a jde vlastně o protažený tutoriál. Neubránila jsem se jistému zklamání, protože právě první hrobka by dle mého měla být ukázkově zpracovaným bludištěm chodeb a pater. Něčím, co nového hráče nadchne. Místo toho vás čeká pár cestiček a jedna místnost s větším kostlivcem na konci.

Nejde o nic, co by průměrný hráč nezdolal během pár minut. Už v této fázi vás nicméně hra několika více či méně decentními narážkami upozorní na to, že pokud byste byli ochotni přistoupit k nějaké té investici, tak by se vám grindovací úkoly, kterých je tu požehnaně, plnily podstatně snáze.

Na život a na smrt

Poté, co oživlým mrtvým vysvětlíte, že se ještě rádi chtějí vrátit zpět do svých hrobů, najdete nějaké to ztracené dítko a mrtvého příbuzného, vás tvůrci pošlou sehnat pomoc do nedaleké pevnosti Kingshill. Ta je zároveň první opravdu frekventovanou zónou, kde už se zabaví i PvP orientovaná část hráčů.

K soubojům s jinými hráči se dostanete velmi snadno skrze úkol u vchodu do PvP arény. Nejprve si vyzkoušíte duel, posléze vás hra pustí i do vlastní arény, ve které narazíte na vyšší počet hráčů. Bohužel párovací systém vás často pustí do arény s o několik úrovní silnějšími protivníky, kde jsou šance na výhru takřka nulové. Také jsem se občas potýkala s chvilkovými lagy, které hru degradovaly na samou hranici hratelnosti. Na druhé straně připojení do PvP je okamžité a není třeba čekat dlouhé minuty než vám hra najde vhodný protějšek.

Celkem jsou ve hře 4 PvP režimy, a kromě již zmíněného duelu a death matche (3 proti 3), je možné se zapojit i do klasického boje o vlajku (5 proti 5) a obléhání pevnosti (6 proti 6). V plánu jsou také podstatně rozsáhlejší Války guild. Tvůrci Drakensang Online dobře ví, že právě v PvP tkví síla hry, a odpovídá tomu i fakt, že PvP má vlastní strom zkušeností. Body do něj získáte v PvP a schopnosti zde získané uplatníte opět jen proti jiným hráčům. Je to zajímavý, i když poněkud neobvyklý přístup.

Třídy více i méně obvyklé

V Drakensang Online najdete obvyklé třídy v podobě Rangera, Čaroděje kruhu a Rytíře řádu draka. Kromě nich je ovšem k dispozici steampunkový trpaslík Paromechanikus. Tato čtvrtá třída bylo do hry přidána až později a ještě později byla uvolněna i neplatícím hráčům.

Stejně jako jinde, i zde jsou úlohy jednotlivých postav více než jasné. Rytíř na sebe stahuje pozornost monster, zatímco Ranger nastraží pasti a Čaroděj zatím sesílá zpovzdálí ničivá kouzla. Paromechanikus se specializuje na souboj ze střední vzdálenosti, kde útočníka drží pod neustálou palbou. Jeho hlavními zbraněmi jsou parou poháněné stroje a kulomety.

Každá ze tříd má samozřejmě vlastní strom schopností, ve kterém si každých pět úrovní hráč vybírá ze dvou možností. Strom schopností lze resetovat a prvních pár experimentů nebude stát nic, ovšem posléze budete vyzváni k zaplacení 100 temných (prémiových) mincí za každý reset. Mechanika je tedy opět stejná jako v Diablo III, kde si můžete kdykoliv resetovat zkušenosti a poskládat je do nového balíčku. Ovšem v Drakensang Online je tato možnost omezena nákupem prémiové měny.

Dobrou zprávou ovšem je, že si lze uložit dvě rozdílná nastavení zkušeností. Je to pozitivní zejména z toho důvodu, že tím tvůrci dávají poměrně jasně najevo, že tuto funkcionalitu zamýšleli jako oživení hratelnosti, nikoliv jen jako generátor peněz. Ostatně, právě strom zkušeností by dle slov producenta měl doznat ještě velkých změn, které hru dále vylepší. Co je na tom pravdy, se samozřejmě dozvíme až v následujících updatech.

Kromě stromu zkušeností se v menu nachází i strom dovedností. Dovednosti si „kupujete“ za takzvané prastaré znalosti, které se dají buď získat zabíjením monster, vybíráním truhel nebo třeba plněním denních výzev. Nejsnazší způsob samozřejmě představují mikrostransakce, nicméně vzhledem k tomu, že mezi dovednosti patří záležitosti jako jízda na koni nebo teleport do města, se stále nedá mluvit o pay 2 win systému. O stromu výkonnosti, který náleží k PvP části hry, jsem se již zmiňovala výše.

V partě se to lépe táhne

Protože je Drakensang online hra, lze si samozřejmě postavit partu a vyrazit za dobrodružstvím s nádechem ohně a hniloby bok po boku. Stejně jako u většiny jiných her s hanebně klišovitým příběhem, i tady platí, že s počtem spoluhráčů roste zábava exponenciálně. Mlátit po dvou sté hordu kostlivců baví málokoho, mlátit ji na dvě stě způsobů díky kombinacím útoků jednotlivých členů party už je o dost lepší.

Velkých bossů má hra 10, z nichž někteří disponují několika úrovněmi obtížnosti. Zabavit se tedy mohou i hráči, kteří z příběhového hlediska hru dokončili, byť plnohodnotný endgame ve hře bohužel není. Po dokončení hry na 45 levelu (v létě se zvýší na 50) tak máte jen velmi omezené možnosti, co se svou postavou dělat.

Dle vyjádření tvůrců by měla hra v blízké budoucnosti nabídnout právě hráčům na vysokých levelech širší možnosti uplatnění, a stejně tak celé skupinové hraní prý dozná velkých změn k lepšímu, včetně nové hratelné postavy.

Kde končí inspirace a začíná kopírování

Psala jsem to již na začátku, a zmiňovala dále, ale ono se to skutečně promítá všude. Drakensang Online připomínáve spoustě věcí Diablo III. Stačí se podívat na samotného vládce podsvětí a člověk nemůže ani trochu pochybovat. Jakkoliv je samozřejmě dobré se inspirovat u úspěšnějších, bohapusté kopírování a vykrádání se nedá ponechat bez komentáře. Spousta misí, spousta map, herní mechanismy, rozhraní, bossové - to všechno křičí „Diablo“ tak úpěnlivě, že to nelze neslyšet.

Drakensang Online má jednoznačně na to, aby se vydal vlastní cestou, je si vědom své převahy na poli PvP i toho, že rozdíl mezi žádnou cenou a pěti stovkami je pro řadu lidí rozhodující, a přesto se jaksi nedokáže osamostatnit. Je samozřejmě pravda, že pokud někdo o Diablu ví jen z doslechu, tak si Drakensang Online zcela jistě užije a hra ho bude bavit, ale pokud tu zkušenost máte, tak nevyhnutelně nastane chvilka trapného ticha. Nepříjemně často. Tvůrce Drakensang Online lze jen těžko obvinit z toho, že dělají něco špatně, když si obrovskou porci hry „půjčili“ od slavnějšího a po všech stránkách řemeslně poctivého vzoru.

Apelovat tak můžeme snad jen na grafickou stránku hry, protože Drakensang již není unikátní prohlížečovou 3D hrou, nýbrž hrou se samostatným klientem (byť s pouhými 600MB nezvykle malým), grafickým nastavením a výběrem serverů, na které jsme zvyklí u „velkých“ onlinovek. A v tomto ohledu jsou k dispozici podstatně hezčí tituly.

Pokud se chce Drakensang Online zařadit po bok takových her, musí zapracovat i na grafice. Přála bych Drakensang Online, aby vystoupil ze stínu Diabla a přispěl svou trochou do žánrového mlýnku. A vzhledem k zapálení vývojářů se toho zřejmě i časem dočkáme. Uvidíme, co přinese nedávno oznámený velký letní update. Nemusíte se však bát hru vyzkoušet hned, přeci jenom vás bude stát maximálně čas.