Donkey Kong Country Returns

Verdikt
79

Takhle by se měly dělat předělávky starých klasik. Donkey Kong Country Returns přináší hratelnost ze staré školy s patřičnou výzvou v podobě vysoké obtížnosti. Mladší generaci však neodradí frustrujícími momenty a všechny přiková k televizi dobrými nápady a neustálou zábavou.

Konzole

WiiWii

3DS3DS

Další informace

Výrobce: Nintendo
Vydání: 3. prosince 2010
Štítky: donkey kong, retro, plošinovka, hd remake, akční

Je to vlastně hrozně těžké. Zapnete si konzoli, sednete si před televizi a spustíte hru. Začít si utvářet názor o právě hraném titulu až od tohoto okamžiku je však skoro nemožné. A jedná-li se o produkt z dílen Nintenda, je to úplně nemožné. Už jenom pohled na krabičku s tupě se tvářící velkou opicí vás možná bude naplňovat lehkým odporem. Nemáme už těchto ksichtů dost? Instalatér s knírkem, růžová koule, gorila s kravatou. Stále dokola.

Nový Kong vznikal v dílnách Retro Studios (Metroid Prime 3: Corruption - recenze) a s klidem o něm lze prohlásit, že je svojí hratelností retro. V tomto případě však v pozitivním slova smyslu, neboť přináší legendu nové generaci hráčů ve stravitelné podobě, ale stále zachovává některé mechanismy, které patří spíš do nostalgických vzpomínek.

Banánová obtížnost

Obtížnost je nejspíš to, co nejvýrazněji pocítí generace odchovaná nextgenem, která nepamatuje neustálé opakování nepřekonatelných pasáží. Naštěstí rozumu měli vývojáři dost a moc dobře si uvědomili, že tudy již dnes cesta nevede. Ač se v pozdějších fázích vyskytují místa vyvolávající vyšší míru frustrace, k tomuto „nešvaru minulosti“ dostáváme v Country Returns jen lehce přičichnout. A to hlavně díky funkci Super Guide (stejně jako v New Super Mario Bros. Wii), po jejímž aktivování uvidíte, jak by se měla úroveň správně projít a jste vpuštěni do další.

Každý si tak může podle svého svědomí vypomoci kdykoliv, díky čemuž hra zůstává zábavná pro širší spektrum publika. Zbytečné klacky pod nohy nehází ani ovládání, které se nesnaží za každou cenu využít pohybový ovladač a drží se osvědčené klasiky s tlačítky. Jen čas od času je potřeba zatřást, když chcete něco rozbít. Hrát lze pouze s Wiimotem drženým vodorovně nebo klasickou kombinací Wiimotu a Nunchuku.

Banánová story

Úspěch Konga pochopitelně netkví v mnohovrstevnatém příběhu plném nenadálých zvratů a emocí. Všechno odstartuje krádež nejcennější komodity - banánů. Na triku to mají podivné létající masky z kmene Tiki Tak, které hypnotizují zvířata a ta jim pak slouží.

Jenže náš hlavní hrdina se jen tak podmanit nenechá a chce svoje žluté miláčky zpátky. Aby svého cíle dosáhl, musí projít celou řadou úrovní, které jsou ještě navíc rozděleny do větších kapitol. A právě zde se dostáváme k bodu, kde se bortily předsudky - na povrch se dralo čisté nadšení.

Design úrovní je výborný a nedává žádný prostor stereotypu a nudě. Hráč je neustále konfrontován s novými nápady, které ho drží přikovaného k televizi. Prostředí zde není jen mrtvou kulisou, ale živoucím světem, který se neustále mění. Za těchto podmínek není čas ani chuť přemýšlet nad tím, že stále dokola sháníte zlatá písmenka nebo kousky puzzlů. Vy je vlastně shánět chcete (navíc za ně lze získat odemčení bonusových úrovní).

A když poprvé nasednete do důlního vozíku, uháníte po nestabilních kolejích a neustále musíte uhýbat různým nástrahám, jste naprosto ztraceni, dokud nedojdete úplného konce. A když stále nebudete mít dost, můžete si jednotlivé úrovně projít znovu při souboji s neúprosnou časomírou.

Banánová idyla

Donkey Kong má i tentokrát parťáka Diddyho. Jako hratelný charakter je však přístupný pouze v případě, že se k vám připojí druhý hráč. Tato varianta zde funguje spíš jako nutné zlo a nepřináší ani zrnko zábavy navíc. Diddyho na scénu povoláte rozbitím barelu s jeho iniciály, a když tak učiníte, bude vám to ku prospěchu ve dvou věcech.

Zaprvé získáte dvojnásobný počet životů, kterých opravdu není nazbyt. Zadruhé Diddy disponuje jetpackem, díky němuž má hráč na dosah řadu jinak nepřístupných míst. Pokud Diddy zemře, tak o tyto výhody samozřejmě přijdete, ale všechny úrovně se dají dokončit i bez nich. Jen to někdy bude větší dřina.

Z obrázků kolem možná není tolik patrné, s jak moc pěknou hrou máme tu čest. Grafici odvedli dobrý kus práce a každý aspekt vypadá výborně. Džungle, pláže, jeskyně, bossové. Zkrátka všechno. A to samé platí o hudebním doprovodu. Pamětníci budou jistě vrnět blahem nad předělávkami skladeb z původní hry. A ti ostatní? Budou vrnět taky, protože motivy jsou různorodé a chytlavé. A to je vlastně poslední kousek do perfektní skládačky jménem Donkey Kong Country Returns, skvělé plošinovky.