Desperados: Wanted Dead or Alive

Verdikt
84

Naprosto skvělá hra ve stylu Commandos zasazená do krásného prostředí Divokého západu. Pokud vás baví taktické strategie, Desprados rozhodně nezklame.

Další informace

Výrobce: Spellbound Entertainment
Vydání: 1. dubna 2001
Štítky: western, stealth, taktická, staré pecky, strategie

Vývojáři při vytváření Desperados čerpali z geniálního nápadu a herního principu tolik úspěšné hry Commandos. Pokud jste hru Commandos hráli, pak vám ji nemá ani cenu představovat. Pro ty ostatní aspoň základní popis - jde o netradiční akční strategii viděnou z izometrického pohledu, kdy ovládáte několik svých hrdinů. Každý z nich má své dovednosti, přednosti a schopnosti, čímž se každý z nich hodí na jinou akci. Vzájemnou spolupráci pak musíte splnit většinou dost náročné úkoly.

Zajímavá zápletka

Pokud máte ještě v paměti Commandos, pak si vybavíte, že tam jednotný příběh nebyl a celá hra se skládala z jednotlivých misí v různých zemích. To u Desperados je tomu přesně naopak. Příběh se odehrává ve vyprahlém písku americko-mexických hranic a vyvíjí se celou hrou takovým způsobem, že vás nutně musí vtáhnout do hry.

Děj se odehrává v okolí města El Paso v Novém Mexiku, kudy vede železnice společnosti Railroad Company Twinnigs & Co. Její vlaky jsou v poslední době často přepadávány a tak se vedení společnosti rozhodne najmout někoho, kdo by těmto přepadům zamezil. Na scénu tak vstupuje John Cooper - lovec lidí a profík každým coulem, který práci za tučný peníz přijímá. Sám však ví, že jen on na bandy gaunerů nestačí, a tak se v první řadě začne shánět po svých dávných kamarádech (a přítelkyni). Postupně se tak přidá černoch Sam, všeuměl Doc McCoy a krásná Kate O’Hara. První mise jsou brány spíše jako seznamovací, ale pak se příběh začne odvíjet pěkně od podlahy.

Celkem hra obsahuje 25 misí a dá se říci, že žádná mise není zbytečná, protože všechny jsou dobře zakomponovány do děje. Ten má sám o sobě několik zásadních zvratů a nečekaných rozuzlení. Zkrátka příběh je jednou z největších deviz celé hry a oproti Commandos je v tom asi největší rozdíl.

Autoři hry ale investovali své nápady i jinde. Konkrétně je řeč o dovednostech jednotlivých členů vaší party. Na první pohled se sice od těch z Commandos moc neliší, ale při hraní zjistíte, že každý člen má navíc spoustu dalších vychytávek.

Šéf bandy John Cooper

Šéfem bandy a takovým tím intelektuálním typem kovboje je John Cooper. Na první pohled připomíná typ postav, které ztělesňoval v mnoha westernech slavný Clint Eastwood. To se odráží nejen na vzhledu, ale i na hlase. Základem každého pořádného kovboje je samozřejmě šestiranný revolver, navíc Cooper je s ním rychlý jako blesk. Další nezbytností je pořádný nůž, se kterým zachází stejně nebo lépe než populární zálesák Bowie. Umí s ním nejen výborně házet, ale také s ním v naprostém klidu zařízne kohokoliv. Často se hodí i jeho úder pěstí jako okopírovaný od Oldy Šetrnýho, kterým pošle na dočasný spánek kohokoliv. Cooper má k dispozici i hrající hodinky, které se hodí na přilákávání nepřátel. Pokud patříte mezi znalce westernů, pak asi budete vědět, že téma hrajících hodinek je převzato z filmu Pro pár dolarů právě s Eastwoodem v hlavní roli a pod režijní taktovkou slavného Sergia Leoneho.

Specialista na výbušniny Sam

Druhým v řadě je černoch Sam, který se hodí především v pozdějších misích pro svoji dalekonosnou winchestrovku na 12 nábojů. Jinak je to specialista na dynamit a všelijaké jiné výbušniny. Hodí se i pro svazování omráčených nepřátel či civilistů a pokud se naučíte chytře využívat jeho pytle s jedovatým hadem, zjednodušíte si často téměř neřešitelnou situaci. Jen musíte brát na vědomí, že i had může být usmrcen a navíc při uštknutí nedělá rozdíly mezi přítel-nepřítel.

Pak tu je Doc McCoy, takový všeuměl, kterého zachráníte přímo ze šibenice. Jeho optický zaměřovač na revolveru dokáže zázraky a funguje pak jako odstřelovačka na dálku. Bohužel náboje do ní má jen v několika málo misích, ale ani v těch není nezbytně nutné je všechny použít. Čas od času se hodí i jako první pomoc při zranění a pro potěšení můžete vyrábět i strašáky z jeho oblečení.

Svůdná hráčka pokeru Kate O'Hara

Kate O’Hara je vášnivá hráčka pokeru a její postava hodně připomíná Jodie Foster z westernové komedie Maverick. Ani moc nepřekvapí, že má u sebe karty, které vzbudí zájem stráží, a zrcátko, které na chvilku oslepí. Svou krásu navíc okouzlí každého banditu a ukáže-li přitom kousek ladného stehna, stráž doslova neodtrhne zrak. To se mu nakonec může stát osudné, protože ostrá špička její boty v místech pro muže nejvíce choulostivých je opravdu zákeřná věc.V některých misí se Kate dokáže převléci do jiných šatů a inkognito se pak pohybovat po městě.

Jenže jakýpak by to byl příběh z Divokého západu bez svištících kulek? Autoři na to pamatovali, a tak se v Desperados se střelbou můžete vyblbnout až až. Nemusíte se nijak omezovat, protože do klasických revolverů a pušek máte neomezeno nábojů. To ovšem neznamená, že nemusíte dobíjet! Kromě sledování počtu nábojů ve vašich zbraních si pozor musíte dávat i na zahřátí zbraně. Při rychlé déletrvající střelbě hrozí, že se hlaveň rozžhaví do té míry, že už si ani nevystřelíte. Nechybí ale ani klasické „stealth“ mise, kdy nesmíte být objeveni. Pak vše záleží většinou na noži v ruce Johna Coopera.

Výhody noci a mapy

Velice chytré bylo i zařazení několika nočních misí, kdy se podstatně mění některé herní zákony. Předně nejste tolik vidět a v některých místech nejste dokonce vidět vůbec. Taková místa jsou na mapě vyznačena modrou barvou a rozhodně se vyplatí je používat. To pak nepřítel může stát kousek přímo před vámi a nevidí vás, pokud do vás vyloženě nevrazí nebo se sami neprozradíte střelbou. Na druhou stranu jste v noci více slyšet a porušovat třeba rychlým přeběhnutím noční klid se vám nemusí vyplatit.

Hlídkující bandité či vojáci se dělí na několik skupin, které se liší podle toho, zda po vás jdou nebo ne. Některou hlídku vylákáte na obyčejné hrací hodinky, ale některé nedostane z místa ani pohled na mrtvé kamarády. To však není jejich hloupost, to je naopak chytrost, a dostat takto umíněné hlídky je nejhorší. Jinak zde je klasický případ, co udělá bandita na stráži, když objeví mrtvolu. V první řadě se přepne z módu „normálně koukám kolem sebe“ na mód „něco tu nehraje, musím se bedlivě rozhlížet“. Tuto změnu poznáte podle změny barvy jeho výhledu na oranžovou.

S očima na stopkách pak doběhne k mrtvole a většinou následují hlášky typu: „on se nehýbe …“, „hej, co je s tebou?“, „tady něco nehraje …“ nebo oblíbený zděšený výkřik „caramba!“. Co následuje dál také záleží na definovaných vlastnostech té které hlídky. Některá běží vyvolat poplach, jiná se dlouho rozhlíží kolem, další běží pro koně a na něm pak projíždí celou mapu atd. Nejčastější je ale případ, kdy hlídka začne nepředvídatelně šmejdit kolem a trvá jí dlouhé minuty, než se znovu zklidní a vrátí se na původní místo.

Pokud jste viděli western Tenkrát na západě a pamatujete si na dlouhou úvodní scénu, kdy bandité čekají na nádraží na příjezd Harmoniky (Charles Bronson), pak si možná i vybavíte, že po celou tu dlouhou dobu je kromě bzučící mouchy slyšet již jen vrzání větrem poháněné vodní pumpy. Přesně stejný zvuk vydávají i stejně vypadající pumpy v Desperados. Čerpání z námětů klasických westernů ale můžete najít na každém kroku, vždyť i některé mise se jmenují stejně (A Fistful of Dollars) či podobně (The Magnificent Six, parafráze na Magnificent Seven, neboli Sedm statečných). Pokud navíc slušně ovládáte angličtinu, pak i ze samotných hlášek nebo rozhovorů pochytíte lecjakou zajímavou narážku na westerny. Mimochodem, jednotlivé rozpravy mezi členy vaší bandy jsou navrženy velice vtipně.

Samotná hudba jen podtrhuje atmosféru Divokého západu a nenápadně se na pozadí mění podle vzniklé situace. Když jde do tuhého či hrozí nebezpečí, stává se hudba výraznější, burcující a i podle toho můžete snadno poznat, jestli se něco neděje. Pěkné jsou i filmečky vkládané mezi mise, které navíc pomáhají vyprávět samotný příběh a uvádí vás do mise následující. Ovládání je navrženo skoro na vlas stejně jako v Commandos, takže v tomto směru by neměl být žádný problém.

Resumé

Neoddiskutovatelným faktem je, že hra vykrádá nápad objevený v Commandos. Buďme však rádi, že se tak stalo, protože jinak bychom přišli o tak skvělou hru, jakou Desperados bezesporu je. S čistým svědomím lze prohlásit, že Desperados je lepší hra než původní Commandos (ostatně roky vydání se také dost liší). Desperados je naprosto skvělá hra, která vás nezklame a navíc i docela dlouho vydrží (projít ji lze v rozmezí 30-60 hodin hrubého času).