Deepolis
Podmořská RPG akce, kterou posílá na pomyslné dno několik diskutabilních designových rozhodnutí a otravně použitý systém zpoplatňování. Lze si ji zahrát i zdarma, ale zkoušku nelze doporučit, leda že už bez nějakého podmořského dobrodružství prostě nemůžete dál žit.
Další informace
| Výrobce: | Bigpoint |
| Vydání: | 18. března 2011 |
| Štítky: | sci-fi, platby uvnitř hry, zdarma, browser-gaming, multiplayer, nejhranější na starých hry.cz, online hry, akční, online |
Znáte to, programátoři napíšou funkční engine, základní kostru tedy máte, a teď ji potřebujete co nejlépe prodat. Postavíte na ni hru a nabídnete ji publiku? Ne, postavíte na ní hned několik her. Přesně tohle učinili i tvůrci Deepolis. Po Seafight a DarkOrbit se tedy tentokrát podíváme pod mořskou hladinu, ale jinak je vše ostatní na svých místech, jak to znáte z ostatních her.
Náplň hry je naprosto klasická - cílem je vylepšovat svou ponorku, nakupovat lepší zbraně, štíty a všemožné vychytávky, abyste se stali mocnějšími a mocnějšími. To proto, abyste mohli porážet silnější protivníky, kteří umožní další vylepšení, s nímž porazíte silnější protivníky... zkrátka klasický koloběh onlinovek.
A ona by to mohla být i zábava. Podmořských her není zrovna moc, prostředí a styl je dostatečně originální na to, aby dokázal zaujmout, jenže kvality hry, jak je prezentována, očekávání nenaplňují.
Boj je v pořádku. Probíhá tak, jak jste zvyklí - na spodní liště máte nabídku zbraní, sonických kanónů, min a torpéd, kterými můžete rozpoutat podmořské peklo na požádání. K imaginárním nohám vašeho Nautilu již brzy začnou padat první obří rejnoci, velryby a jiná havěť. Je ale také dost možné, že hned zpočátku dostanete od hry úvodní políček.
O co jde? Víte, v onlinovkách je běžná praxe, že kdo na nepřítele zaútočí první, tomu se také připočítají zásluhy za jeho zabití, bez ohledu na to, kdo ho vlastně doopravdy zabil. Tvůrci vědí, proč to tak dělají, je to totiž daleko férovější než alternativa - kterou právě nabízí Deepolis. Počítá se smrtící úder. Ano, správně, můžete pět minut pižlat odolného protivníka, aby tři sekundy před jeho skonem přisvištěl nějaký vychytralec, dorazil ho, a vám zbudou jen oči pro pláč. Pokud se tedy nějaký znuděný hráč vysokého levelu rozhodne, že nezabijete vůbec nic, tak to tak také bude. Mizerný design.
Druhá rána do vazu přichází z obchodního oddělení. Jakmile totiž spatříte více než polovinu věcí v herním obchodě za speciální měnu Helix, kterou sice získáváte i běžným hraním, ale samozřejmě v naprosto nedostačujícím množství, možná zavětříte, že je něco špatně. Deepolis zkrátka křičí oním klasickým syndromem špatně nastavených onlinovek, kdy se v pokročilejších stádiích mění nikoliv na závod v tom, kdo je lepším hráčem či kdo věnoval hře více času, ale zkrátka v poměřování peněženek. A to není zábava nikdy.
Je to škoda, protože audiovizuální prezentace je poutavá a samotné jádro hratelnosti je sice primitivní, ale vcelku zábavné. Deepolis mohla dopadnout mnohem lépe, ale to by autoři nesměli být tak hrabiví.