Cthulhu Saves the World
Jste pamětníky a fanoušky starých dílů Final Fantasy? Bez váhání vyzkoušejte. Máte rádi Lovecrafta? Bez váhání vyzkoušejte. Pakliže patříte do průniku těchto dvou množin, Cthulhu Saves the World okamžitě pořizujte! Navíc, kdy jste měli naposledy příležitost hrát za pořádného (a pořádně originálního) záporáka?
Další informace
| Výrobce: | Zeboyd Games |
| Vydání: | 30. července 2011 |
| Štítky: | bizár, indie hra, pixel art, humor, jrpg, rpg |
Cthulhu zachraňuje svět? Cože? Toto ztělesnění zla, že by mohlo mít dobré úmysly? Je Cthulhu úplatné? Nebo snad zachraňuje svět, a neví o tom? Jak to tedy je? V tom bude určitě nějaká kulišárna!
Ihned po spuštění hry skrze ústa (no dobře, jenom písmenka) vypravěče uslyšíte, že tato legendární nestvůra byla po svém nečekaném a bestiálním vynoření se z hlubin moře zastavena záhadným cizincem, který jí svou neméně záhadnou magickou mocí vysál všechnu sílu. Cthulhu, logicky pořádně nakrknuté porážkou, netuší, jak získat mystickou sílu získat zpět. Ve skutečnosti je ale potřeba, aby se z této obludy stal obdivovaný hrdina v pravém významu tohoto slova. Aha, hloupý vypravěči! Jsme ve hře, na jedné obrazovce. Cthulhu si přečetlo vypravěčova slova a nyní je mnohem chytřejší. Odhodlané stát se chrabrým hrdinou.
Podobného humoru, který paroduje herní mechanismy starých japonských RPG a zároveň jim tímto nádherným způsobem skládá poctu, je v retro hře Cthulhu Saves The World hromada. Mimochodem, plný název hry zní „Cthulhu Saves the World: Super Hyper Enhanced Championship Edition Alpha Diamond DX Plus Alpha FES HD - Premium Enhanced Game of the Year Collector's Edition (without Avatars!)“.
Tendence vzpomínat na staré časy je při hraní konstantně přítomna, stejně jako snaha o napodobení old-school stylu ve všech aspektech hry. Veškeré detaily byly budovány se staromilským citem, kde „staromilský“ je míněno minimálně tak upřímně dobře, jak upřímně špatné byly úmysly Cthulhu do jeho prozření. Sprity mají ten správný počet pixelů, animace si vystačí se dvěma snímky, audio doprovod má, ač v moderní aranži, totožný styl a přítomné fonty jakbysmet. Jako by se z časoprostorové díry vylouplo pravé SNESovské JRPG.
Hlavním hrdinou, kterého ovládáte, je samozřejmě ono legrační Cthulhu, novopečeně následující osud Ivánka z tradiční ruské pohádky. Mluvit o stylu samotného hraní je zbytečné. Komu se rozbuší srdce při pohledu na obrázky, ten automaticky a neomylně ví, o jaký druh hry půjde.
Odkaz na klasiky žánru je všeobjímající. Nedá se mluvit o jednotlivých prvcích, v tomto případě platí rovnice „odkaz = hra samotná“. Pouze vracení se do časů minulých by ale samo o sobě k dobré zábavě nestačilo; hra naštěstí funguje perfektně i v dalších rovinách, ať už se jedná třeba o nonšalantně plynoucí dialogy nebo příjemně tuhé, klasicky tahové, souboje.
Samo se to čte, samo se to hraje a rychle vás to pohltí, což je v souvislosti s většinou dnešních, moderních her, které COSI postrádají, hrozně příjemná věc. Až se člověk musí na chvíli zastavit, klepnout do tlačítka Escape a zamyslet se, co se za tajemným COSI skrývá.
Srdce, chce se hned říct. Jenže srdce je orgán a máme ho všichni a má ho každý vývojář. Mají lidi ze Zeboydu větší srdce než obyčejní smrtelníci? Možná. Pravděpodobnější ale bude, že nepostrádají odvahu kousek svého srdce investovat. Však on se jim ten kousek vrátí hned několikrát.