Constant C

Právě Quantum Conundrum se Constant C podobá asi nejvíc. I když to paradoxně není první pohled zřetelné. Může za to dvourozměrný design levelů oproti 3D prostoru z Conundrum. Ale důležitá je mechanika. Ani v Constant C se skoro nehnete z místa, pakliže si pod nohy nebo rovnou pod zadek nešoupnete nějakou tu krabici.

Krabicová odysea

Způsob pohybu v Constant C je ze všeho nejdůležitější a bude vás bavit. Nejde totiž jen o bedny, jde o to dostat je přesně tam, kam potřebujete a k tomu Constant C používá i docela originální prostředek. Je to gravitační aura, která neustále obklopuje hlavního hrdinu a všechno důležité, co je dobré použít jako stoličku či žebřík, se bude na hlavního hrdinu doslova lepit a pohybovat se s ním v prostoru.

Společné cestování s krabicemi by ocenil kdejaký špeditér, ale v Constant C jde samozřejmě o těžký puzzle. Narozdíl od Conundrum nelze nic uchopit do ruky - se vším se manipuluje pouze za pomoci vlastního pohybu, to znamená, že aura je často i na obtíž, pokud ji používáte špatně. Stačí si nedat pozor, ujít pár kroků navíc, skočit dál než je nutné a hop, rébus se nepovedl. Znovu!

Kdyby se všechno odehrávalo tak, jak je v našem světě normální, tedy s nohama na zemi a s hlavou metr osmdesát nad ní, bylo by vše ok. Ale byla by to nuda, proto v Constant C existuje pikantní vylepšení v podobě převrácených os. Neznamená to nic menšího, než že je ze země chvilku strop a ze stropu zas stěna a náš milý panáček, dej mu bože kinedryl, bude co chvíli imitovat spider vepře a dělat šlápoty tam, kde se normálně nechodí.

Když se podlaha změní v strop

Změna gravitace a os je v Constant C největší lahůdkou. Tenhle způsob pohybu, dost podobný chaotické akci za vetřelce v Aliens vs. Predator, budete používat prakticky neustále. Je skok do průrvy příliš nebezpečný? Tak akční klávesou změňte osu, do díry si ležérně dojděte po stěně!

Zní to jednoduše, ale nejde zrovna o snadnou práci. Neustále změna os totiž časem dosáhne neuvěřitelné frekvence, sled správných pohybů bude po hráči vyžadovat extrémní pozornost a po chvíli ho z Constant C pořádně zabolí hlava i prsty.

Když se ze zdí stávají podlahy a ze stropů stěny, připadá si člověk jako tvor, který prostě musí v každé další vteřině udělat chybu a zemřít. Svírá ho pocit, že při každém dalším kroku si splete světové strany a spadne tam, kam nechtěl - například do galerie laserů, do ozubeného soukolí či do náruče nekonečné díry.

Riskantní akrobacie

Přitom veškeré kejkle s prostorem by kolikrát nemusely být ani nutné. Kouzlo Constant C je v tom, že na počátku a při normální gravitaci vypadá každý level mírumilovně. Nebezpečná místa jsou jasně vidět a jen blázen by do nich udělal krok. Vtip je v tom, že náš hrdina musí povinně sbírat určité příběhové předměty, které ale levitují zrovna na místech, kam se nedostane jinak, než že s hlavou naštorc ochutná velké nebezpečí.

Bez akrobacie spojené s výlety do rizika se v Constant C neobejdete. A častokrát bude nutné infarktové manévry kombinovat s časovou tísní. Zatímco na počátku levely působí klidně a hráč si pečlivě rozmyslí všechny manévry, samotná akce se většinou neobejde bez rychlého skákání, běhání a převracení os. A kde čeká odměna, tam ještě hra zdaleka nekončí, protože se musíte dostat i k cílovým dveřím do dalších levelů. Příběhové předměty a portály totiž spolu nesousedí a co chyba, to smrt. A co smrt, to návrat na začátek mise.

Naštěstí Constant C není žádným roguelike martyriem. Jednotlivé levely jsou malé a návraty na začátek nijak drastické, čili se dá říci, že opakování je tu spíše matkou moudrosti než frustrace. A navíc, prakticky každý pohybový rébus, ať už v úvodních misích, nebo v těch pokročilých, se dá naučit a sled akcí bez chybičky zapamatovat. I ty nejtěžší puzzly dokážete usilovným tréninkem zvládnout, žádný nebyl vytvořený s absurdní obtížností. Počítejte ale s tím, že Constant C je tavičem mozků. Někdy těch akcí k zapamatování bude třeba i deset a víc. Srozuměni?

Fádní kulisy

Veškeré gravitační kouzlení je ve hře zabaleno do technicistního prostředí, které je jednou ze zřetelných slabin hry. Narozdíl od Stealth Bastard, kde byly strohé levely využívány naprosto účelově ke speedrunu, se chová Constant C spíše jako příběhová hra, ovšem level design tomu neodpovídá. Levely se sice zvětšují, přibývá komplikací i zápletek, ale příběhově plošinovka Constant C rozhodně nepůsobí. Úrovně jsou velmi podobné, zřetelnou změnu a dramatický vývoj nečekejte.

Constant C by si zasloužila větší odlišnost prostředí, lepší vývoj postavy a mimochodem i kvalitnější scénář. Bohužel, hra si na příběh pouze hraje a chybějící motivaci z unylejšího designu strhávají i amatérsky podané dialogy a téměř nesvéprávná zápletka, kdy sbíráte součástky pro oživlý komputer.

Atmosféra Constant C je plně odvislá od logických hrátek, nikoliv od děje a hře proto chybí větší hloubka. Notabene časem začnete podléhat i obecné repetitivnosti puzzlů. Constant C má hodně levelů, hodně rébusů, ale navzájem se velmi podobají. Jako by ze základních gravitačních ingrediencí nedokázali autoři vytřískat více než pořád to samé. Ke konci už Constant C svým opakováním docela nudí.

Máte-li rádi fyzikální rébusy a hrátky s prostorem, nová plošinovka si vás získá. Ovšem měli byste vědět, že konkurence přeci jen došla dál. S rozmanitějším prostředím, propracovanější sérií puzzlů a když na to přijde, tak i s lepší příběhovou kulisou by Constant C byla ještě sympatičtější hrou, než jakou doopravdy je. Hledání ideálu tedy pokračuje.