Commandos II - HD Remaster

Verdikt
30

Okleštěný obsah, silná cenzura, plané sliby. Achtung! Od tohohle ruce pryč.

Počítač

WindowsWindows

19,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Pyro Studios
Vydání: 24. ledna 2020
Štítky: taktická, hd remake, stealth, válečná, druhá světová válka, strategie

Ano! Sny se plní! Zajásali jsme, když nám Ježíšek v lednu nadělil HD verzi už skoro dvacet let staré klasiky taktických strategií Commandos 2: Men of Courage. O to větší bylo zklamání, když jsme zjistili, že právě kuráže těmto veteránům už moc nezbylo. Studiu Yippee se totiž podařila až neuvěřitelná věc. Vzít výbornou předlohu, na které není co zkazit, a následně zkazit prakticky všechno.

To pravé zlo

Přehnaná, a především zbytečná korektnost je nešvar, který v různé intenzitě irituje herní fanoušky všude po světě. U fantasy a sci-fi žánrů se to ještě dá přežít. Když se však opírá do historicky zasazených událostí jako třeba právě v případě remasteru Commandos 2, hraničí to už s dezinformací. Příběh se odehrává mezi lety 1941-1944, tedy během zuřící druhé světové války. Do nacistického Německa je vyslaná speciální jednotka. Jejím cílem je splnit sérii takticky náročných úkolů, které by měly průběh války zvrátit ve prospěch Spojenců.

Veškeré znaky toho, že je ono historické Německo nacistické, však byly z videí i hry zcenzurovány s argumentem, že studio ani vydavatel nechtějí povzbuzovat rasismus, diskriminaci či omezování svobody. A stejně tak jako v ostatních případech využití tohoto argumentu, účinek je přesně opačný. Místo abychom v kůži ostřílených svalovců bojovali proti ideologii, která právě tyto cenzurované myšlenky uváděla v realitu, nezabíjíme nacisty. Zabíjíme prostě Němce. Ušetřeni nezůstali ani Japonci, kteří ze stejně absurdního důvodu přišli o zobrazované insignie, které používají dodnes. Japonská letadla tak mají prázdní křídla a v německých lokacích jsou jen rudé vlajky, bez bílého kruhu se svastikou.

Otázky morálky stranou. Čekali bychom ale, že převedení hry do současného standardu, tedy onen HD Remaster z názvu, přinese alespoň designové vylepšení a ne regresi. Medailonky postav jsou sice vyhlazené, ale místo toho nejlepšího, co mohou spojenecké jednotky nabídnout, jako bychom hráli za devadesátkové Gumáky. Animace obličejů jsou sice prima vlastnost, která leckteré hře dodá dynamiku, ale sledovat počínající Parkinsonovu chorobu ženisty Hancocka nebo O’Harovu snahu vyrovnat se s nikotinovou závislostí přežvykováním rychlostí světla, je bizarní.

Je pravda, že remaster hru graficky o pár let, i když ne mnoho, dopředu posunul. Modely postav, nažehlené uniformy, textury prostředí, plynulost pohybu a v neposlední řadě i samotné menu jsou viditelně ve vyšší kvalitě než u originálu. Tahle jedna povedená vlastnost je však natolik unikátní, že ji Yippee zkrátka museli hráčům naservírovat doslova až pod nos místy nepochopitelným přiblížením. Oproti původní hře se tak na celou situaci díváte z mnohem bližšího pohledu, což znamená, že jaksi vidíte méně prostředí kolem. Alespoň se nejedná o žánr, kde by přehlednost okolí měla velký vliv na tvorbu taktiky. Že? Ehm... Navíc, problémy tohoto remasteru ještě nekončí. Krom odstranění nacistických symbolů z hry, kde bojujete proti nacistům, tvůrci ze hry odstranili i multiplayer.

Zpátky na stromy

Hra jednoho hráče zůstala naštěstí bez dalších výraznějších změn. Jeden by si řekl, že pevné jádro původní hry unese i výše zmíněné změny, ale ne. Se změněnými vizuály, chybějícími lokalizačními detaily, občasnými bugy a věrnou podobiznou Zdeňka Srstky v podání zeleného bareta O’Hary působí Commandos nedokončeně a rozbitě. Nejednou jsme při hraní dostali chuť zahrát si raději takřka dvacet let starý originál a děkovat za tehdejší fešné pixely svůdnice Nataši, která za ty dvě dekády grafického botoxu moc dobře nezestárla.

Mise samotné, to je naštěstí jiná káva. Už ve své době byla Commandos 2 hra velmi příjemná na pohled. Design map je povedený jak vizuálně, tak taktickou náročností. Nádherně vykreslené detaily městské architektury i syrovost přírody kolem dostaly v remasteru o pár pixelů více, což hře rozhodně neuškodilo. Mapu si tentokrát můžete vychutnat z různých úhlů, abyste nepřátele lépe viděli a dokázali tak perfektně zmást i své prostorové vnímání. Otáčení o devadesát stupňů naráz je totiž opravdu matoucí i přes svou potenciální taktickou výhodnost. Nabízí se tak otázka, jestli by nebylo lepší nechat mapu staticky natočenou jedním směrem, či rovnou umožnit hráči otáčet obrazovkou plynule.

I když se jedná o akci taktickou a plnou opatrného plánování, soundtrack se nedrží pozadu. Doplněný o ambientní zvuky, střelbu, křik vojáků i mírně repetitivní hlášky vašich jednotek tak pomáhá utvářet napínavou a válečnou atmosféru a je jedním ze světlejších bodů celkového dojmu.

Pejskovi se nesmí nic stát!

Stará známá sestava z prvního dílu s podtitulem Behind Enemy Lines to dotáhla i do příběhu Men of Courage, dokonce s několika novými přírůstky. Každý z členů má svůj specifický set schopností, které máte plně k dispozici a budete muset využít k úspěšnému splnění mise. Mimo tradiční skvadru jsou v některých misích k dispozici i spojenečtí pěšáci, kteří mohou pomoct při těžších lokálních situacích. Potěšil nás i psí člen komanda.

Příjemným přídavkem druhého dílu bylo také zavedení inventáře, takže mrtvé či spoutané nepřátele lze obrat jak o zbraně, klíče či cigarety, tak o uniformu. Přestrojení vás v dostatečné vzdálenosti schová a špion se v něm může dokonce procházet nacistům před nosem a svou skvostnou němčinou je komandovat.

Se svými hrdiny je třeba k dohrání projít deset misí s možností dalších devíti bonusových. Na první pohled to možná nepůsobí jako moc, ale opak je pravdou. Ke každé misi je třeba přistupovat takticky a řešení jednotlivých problémů za pochodu není vždy tím správným. Věci se dokážou vymknout kontrole opravdu rychle a pokud obsesivně neukládáte hru každou chvíli, často se v zápalu stane, že misi po nějaké té hodině najednou musíte spustit od začátku. Není výjimkou u Commandos strávit mnoho desítek soustředěných, často i frustrovaných hodin, které ale plynou zoufale rychle.

Když zkazíte klasiku

Hodnotit špatný remaster dobré hry není jednoduchým úkolem. Nostalgie je jak důvod si hru zahrát, tak i důvod, proč od ní raději odejít. Ve své době bylo Commandos 2: Men of Courage dílo, které nemohlo chybět v žádném CD stojanu zapáleného hráče a sbíralo zaslouženě vysoká hodnocení. Při hraní remasteru jsme však většinu času strávili právě vzpomínáním a samotná okleštěná hra nás ve výsledku nechala zcela chladným. Srovnáme-li si pořizovací cenu, množství hratelného obsahu a celkový dojem těchto dvou verzí, nevidíme jediný důvod podporovat mizernou práci Yippee. Chcete-li si vychutnat kvalitní strategii, sáhněte po originálu, který je pořád k dostání, a od remasteru dejte ruce pryč.