Cloudbuilt

Průběh hraní Cloudbuilt vypadá asi takto. V krátkém tutoriálu se naučíte skákat a za použití raketového pohonu běhat po zdech a střílet. Poté vás hra vyplivne do první samostatné lokace a budete v koncích. Neuvidíte ani jednu cestu, nebudete vědět kam se vrhnout a co dělat dál. První pád do propasti vám náladu také nevylepší a těch čtyřicet dalších, které přijdou hned záhy, už vůbec ne. Dost možná si zanadáváte na nepřesné ovládání nebo na celkovou neschopnost autorů.

Vše se ale změní, když odhalíte dispozice postavy. Nesmyslná změť vertikálních a horizontálních plošinek se rozestoupí, jako se před Mojžíšem rozestoupilo Rudé moře. Najednou uvidíte cestu a budete v laufu. Zjistíte, že tuhle plošinku můžete přeskočit lépe, tamtu můžete úplně vynechat a vlastně ani nemusíte jít touhle cestou, neboť ve hře se vám nabízí i cesta další, o něco kratší.

Běhání po zdech

Základem hry je přeskakování plošinek. Dalším nesmírně důležitým prvkem je pobíhání po stěnách – vertikálně i horizontálně. Běhání po zdech v Cloudbuilt se podobá podobnému prvku v Titanfall, jen je propracovanější. Raketový pohon, který hrdince visí na zádech, můžete dávkovat a běžet díky tomu po jakkoliv dlouhé stěně, udávat přitom směr a vyhýbat se důmyslně nastraženým bodákům nebo výbušninám.

Čeká vás také střílení ve dvou módech. Slabší střílí normálně, silným můžete vyřadit hned několik nepřátelských laserů najednou. Nabíjení silnějšího módu ovšem chvíli trvá, proto jej využijete především na různých sešupech, po nichž hrdinka automaticky klouže. V těchto chvílích si můžete alespoň trošku vydechnout. Celkové tempo hry je totiž vražedné a ani při tom nemusíte vyhodit do povětří deset Mercedesů, jako to dělají frajírci z Kobry 11.

Dál, výš, rychleji

Rychlosti je ve hře podmíněno všechno. I když se zde střílí, nejedná se o stěžejní prvek. Každý nepřítel je tu spíš proto, abyste zbytečně nezaháleli a rychle se posunuli na další plošinku. Svědčí o tom i skutečnost, že protivníky nelze sejmout z dálky, protože je chrání silové pole. Některé z nich můžete navíc pouze omráčit a po čase se proberou k životu. Ale to už abyste byli někde jinde.

Cloudbuilt však můžete projít bez jediného výstřelu. Ba co víc, hra vás k tomu přímo vyzývá. Každý absolvovaný level můžete projít znovu v různých módech – například s omezeným množstvím energie do raketového pohonu, s jedním jediným životem nebo bez možnosti střílet atd. Sice to vyžaduje spoustu tréninku, ale věřte, že vynaložená energie za to stojí. Po pokoření některého z nadstavbových módů se budete cítit jako frajeři, tím spíš pokud se dobře umístíte v žebříčku nejlepších hráčů.

Cloudbuilt je příjemná hra. Pokud vás ovšem zaujala příjemným grafickým zpracováním a chtěli byste jí poletovat a kochat se, jste na omylu. Hra žádné lelkování nepřipouští, takže kochat se můžete leda na obrázcích nebo ve videu. Vlastně ani tak ne, protože vás hraní Cloudbuilt strhne a se zatajeným dechem budete sledovat, jestli ta horská dráha před vašima očima dorazí do cíle, nebo se ztratí v propasti.

Škoda jen, že takhle strhující není i příběh (vlastně není o čem mluvit), který by dokázal vysvětlit, proč s hlavní hrdinkou skáčete po plošinkách visících ve vzduchu. Ale i tak je Cloudbuilt skvělá adrenalinová jízda, která si vás získá.