Card Thief

Verdikt
63

S Card Thief zažijete řadu působivých momentů. Tenhle mix karetní hry a stealthu se nicméně nevyhne poměrně repetitivní hratelnosti a nedotaženosti hned na několika frontách.

Mobilní zařízení

AndroidAndroid

ZdarmaGoogle Play
Stáhnout

iOS (iPhone, iPad)iOS (iPhone, iPad)

$2,99App Store
Koupit

Další informace

Výrobce: Arnold Rauers
Vydání: 19. března 2017
Štítky: stealth, karetní, zdarma, mobilní hry, logické

Při čtení základního popisu Card Thief dost možná leckomu vytane na mysl otázka. Lze opravdu smísit karetní adventuru s prvky stealthu tak, jak to o svém posledním dílku prohlašuje Arnold Rauers z vydavatelské firmy TiNYTOUCHTALES? Ano, lze. A jak, panečku. Kdyby jenom všechna ta omáčka okolo stála za trochu víc. To by potom byla jiná zábava. 

Já budu chodit po špičkách

Krása Card Thief spočívá v oněch mini příbězích, které vám hra odvypráví. Jako zloděj se pokaždé vydáváte do úrovně poskládané z karet na ploše 3x3 ve snaze naloupit pokud možno co nejvíce cenností. V momentě, kdy vyplýtváte všechny karty v daném levelu, si to hezky nepozorovaně namíříte ven. Vtip je v tom, že veškeré zdejší mechaniky na sebe berou podobu karet – nepřátelé, poklady, bonusy a koneckonců i vy. Jejich rozestavení se řídí podle zákonů nahodilosti, takže se vždy potkáte s něčím trochu jiným.

Upřímně řečeno, základní koncept a propracovanost pravidel představují největší devízu hry. Ta navazuje na vcelku populární mobilní hříčku Card Crawl, jen estetiku a hratelnost starých dobrých dungeonů vyhazuje ve prospěch ryze thiefovské inspirace.

Karta vašeho chmatáka tedy začíná s 10 stealth body, a jak je u všech CCG titulů dobrým zvykem, každá další karta na hrací ploše něco stojí a obírá vás tak o drahocenné stealth bodíky. Narazíte tu na stráže, různé stvůry, pasti, poklady, stejně tak na všelijaké zlepšováky jako sudy, které vám doplní body kradmého postupu, nebo dveře, jež vás vždy udrží ve stínu.

Stín je vůbec veledůležitou součástí herního zážitku. Pokud jsou některé bonusy ozářené, vůbec k nim nemáte přístup, likvidace strážného tápajícího ve stínu vás neobere o tolik bodíků jako za plného světla a šperky zase hned stoupají na ceně, jestliže si je troufnete čmajznout za bílého dne. A tady nastupuje strategická rovina titulu, na hře to nejzábavnější. Najednou se přistihnete, jak zhasínáte louče, propočítáváte jednotlivé tahy, jak využíváte hry světla a stínu, napadáte ze zálohy, jak v ten správný moment kradete drahocennou truhlu... A libujete si, jak pěkně to odsýpá.

Nevídáno, neslýcháno

Respektive, libovali byste si, kdyby se nejednalo pomalu o to poslední, co lze na Card Thief vyloženě pochválit. Víte, k postupu hrou je nutný sběr truhel v úrovních a jejich obsah ve formě odznaků nebo třeba lebek. Truhly vás nikdo sbírat nenutí, ale i kdyby nutil, než se vůbec probojujete dál a představí se konečně nová část hry s novými kartičkami, prožijete si nemálo pěkně natahovaných partií v bleděmodrém. Jinými slovy, žádné terno a v mobilním titulu, za který se regulérně platí, je to dosti zbytečná praktika.

Noví oponenti a nástrahy navíc nepřináší do hratelnosti skoro žádný svěží vítr. Strážci-zlobři viděli okolo sebe na jedno políčko, trpaslík s pochodní vidí na dvě. Novinka v podobě vlka prý i "slyší" okolní dění. Dopad na praxi? Mizivý. Tvůrci si nicméně i přesto řekli, že by bylo dobré nabídnout hráči v herním obchodě nějaké ty power-upy, aby jim ulehčili boj v každé úrovni. Uznáváme, jednorázové navýšení hladiny stealthu či možnost zhasnout jakoukoliv louči potěší, tato vylepšení se však utápí v nepřehledných nabídkách a mnohdy vám v rozehrané partii nepomůže ani svěcená voda, natož zmíněné power-upy.

Nic nového pod sluncem

Dle očekávání jsou totiž náhodně generované herní plochy solidně dvojsečným mečem. Kvitujeme, že se pokaždé nemusíme dívat na to samé, nicméně tenhle mechanismus současně dělá hru nepříjemně nepředvídatelnou. Občas daným levelem projedete jako nic a s tučným lupem na zádech, jindy se zase ocitáte zahnáni do kouta, obklíčeni samými nepřekonatelnými překážkami, a nakonec za mřížemi.

Ve světě se Card Thief dost líbil. Tam, kde nyní poukazujeme na nedostatky a nedomyšlenost, byla slyšet často jen chvála. A k nejvychvalovanějším aspektům hry patřilo i audiovizuální zpracování. Ano, musíme uznat, že výtvarný styl titulů od TiNYTOUCHTALES má své kouzlo. K čemu to však je, když si ho nejvíce užijete v hlavním menu a po zbylý čas pozorujete kartičky v nějaké tmavé kobce bez možnosti změnit prostředí. Na trhu se najdou mnohem půvabnější, a především nápaditější hry. Vyzdvihnout tak lze hlavně hudební složku, jejíž dramatické tóny jsou naopak skvělé.

Vždyť už bude brzo den

Když si člověk potom všechno výše jmenované poskládá dohromady, nezbude mu než se rozpačitě zašklebit. Na jedné straně výtečný nápad s dobrými pravidly, prostorem pro taktizování a sem tam zajímavou drobností. Na druhé syndrom každé druhé karetní hry a nemalý kus lajdáctví, co se variability a designu týče. Nedá se mluvit o průšvihu, spíš o lehkém zklamání.