Call of War

Verdikt
35

Strategická hra s velkým potenciálem, kterou ale do podprůměru sráží příliš zásadní role prémiové měny.

Online

Prohlížeč (online hry)Prohlížeč (online hry)

ZdarmaDuelovky

Další informace

Výrobce: Bytro Labs
Vydání: 15. dubna 2015
Štítky: browser-gaming, platby uvnitř hry, druhá světová válka, zdarma, válečná, nejhranější na starých hry.cz, online, strategie

Call of War nevypadá na první pohled vůbec zle. Propracovaná strategie z doby druhé světové války, která představuje hřiště špionážních a politických intrik či přímo otevřených vojenských konfliktů? Sem s ní. Problém je, že rovnováha (respektive její absolutní nepřítomnost) mezi platícími a neplatícími hráči posílá celý projekt spolehlivě do hrobu.

Možnosti jsou přitom velice rozmanité a lákavé. Hra nabízí bohatý technologický strom, spoustu směrů rozvoje vaší země, řadu jednotek, obchod, špionáž, a široké možnosti taktizování. Jinými slovy, Call of War opravdu má veškeré ingredience, z nichž by šikovný kuchař uvařil špičkovou strategickou zábavu.

Hra je rozdělena do jednotlivých instancí, ve kterých vždy jeden hráč dostane pod kontrolu jednu náhodnou zemi. Pokud se nesejde dost skutečných lidí, bude zbytek národů ovládat počítač. Jak bude divadlo pokračovat, to už je na jednotlivých hercích. Národy mezi sebou mohou uzavírat koalice, navzájem se podporovat, nebo si samozřejmě jít po krku se vší parádou. Vydáváte rozkazy, co budovat v jednotlivých provinciích, na co se mají zaměřit vaši vědci, zkrátka si připadáte jako skutečný generál.

Brzy si všimnete, že Call of War opravdu není hra na jedno odpoledne. Výroba jedné jednotky trvá klidně den (a to skutečný den, nikoliv herního času), kratší přesuny armád v rámci provincií zaberou třeba pět hodin, ale útoky na větší vzdálenosti potřebují bez problémů například tři dny. Jinými slovy, veškeré akce, které zde můžete provádět, zaberou obrovské množství času, což znamená, že jedna herní instance dohromady trvá týdny i měsíce. Je zřejmé, že Call of War chce svou hratelností vybídnout k přístupu, kdy se jednou dvakrát za den posadíte na velitelské křeslo, rozdělíte rozkazy a zkontrolujete, jak vaše tažení postupuje, a pak můžete jít dělat zase něco jiného.

Až potud se jedná pouze o popis a rozbor, nikoliv kritiku. Rozvážné, přemýšlivé tempo, které vás nenutí se přihlašovat každých patnáct minut, aby vám něco neušlo, by zajisté přišlo některým hráčům k chuti. Jenže to už se dostáváme k v podstatě jedinému záporu hry, ale to tak výraznému, že dokáže s účinností nukleárního bombardéru spolehlivě rozmetat jakoukoliv motivaci této hře věnovat čas. Tímto negativem je prémiová měna, tedy zlaté cihly, které si můžete zakoupit za skutečné peníze.

Za prémiové zlato totiž lze veškeré čekání přeskakovat a dokonce i nakupovat suroviny. To je sice v podstatě běžná praxe, ale je přeci jen něco jiného, když vám jiná hra umožní přeskočit půlhodinovou cestu někam, a když ve válečné strategii zvládnete výrobu, která by zabrala týden, během pěti minut. Platící hráči mají v Call of War tak gigantickou, obrovskou a nepřehlédnutelnou výhodu, že hra ve výsledku nabízí jen dvě možnosti. Buďto začít solit tisícikoruny na stůl, nebo jít hrát něco jiného. Logičtější volba je nasnadě - za naprostý zlomek peněz, které po vás Call of War chce, aby za něco stála, si lze pořídit například offline strategii Hearts of Iron IV, která nabízí ještě bohatší taktické vyžití, je propracovanější, po všech stránkách lepší, a nebude vás stát jako nové auto.