Brothers: A Tale of Two Sons

Verdikt
90

Neobyčejně nádherná pohádka, která je jako severský vichr ze své domoviny – svěží i drsná. Rozesměje vás, dojme vás, ale především nezapomenutelně ukáže, že hry nejsou jen povrchní zábavou. Vyzkoušejte ji.

Počítač

WindowsWindows

2,99 €Steam

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

$19,99PlayStation Store

PlayStation 3PlayStation 3

$14,99PlayStation Store

Xbox OneXbox One

Xbox Store

Xbox 360Xbox 360

359 KčXbox Store

Další informace

Výrobce: 505 Games
Vydání: 7. srpna 2013
Štítky: pohádka, plošinovka, pro hráče do 18 let, více hráčů u jednoho zařízení, adventura, akční, logické

Brothers můžeme zaškatulkovat mezi kooperativní adventury – velký brácha operuje těžké páky, malý bráška se protahuje mřížemi, a společně tahají za dřevorubeckou pilu. V prvé řadě však mluvíme o překrásné pohádce. Přiletěla k nám ze skandinávského severu a přinesla s sebou i svůj rodný folklór. Přímořskou vesničku střídají malebné hory, úctyhodné fjordy, majestátní kamenné chrámy, zamrzlé řeky a samozřejmě i spoře odění obři s houbičkami na zádech. Tím vším si projde nerozlučitelný pár brášků, kteří chrabře vyrazili do světa hledat lék pro svého umírajícího tátu.

Je vážně nezvyk vidět u takového počinu ono děsivě vysmáté sluníčko švédského studia Starbreeze. Jakoby si autoři Riddicka nebo Syndicate jednoho dne usmysleli, že si přestanou hrát na tvrdé chlapy, ale dají průnik svým upřímným dětským vzpomínkám.

I kdyby výsledek jejich snažení skončil komerčním fiaskem, byli by ve Starbreeze spokojeni – vytvořili vysněnou hru, reflektující jejich infantilní fantazie i dospělé starosti. Naštěstí není co řešit. Příběh dvou synů zaznamenal pořádný úspěch.

Malý velký muž

Brothers je primárně určena pro sólo hraní s gamepadem v ruce. Zdůrazňuje to Steam, zdůrazňuje to menu hry. Nemáte-li Brothers na PC s kým sdílet, měli byste uposlechnout. Ve hře ovládáte postavy obou bratrů najednou a s ovladačem vše funguje jedna báseň. Staršího bráchu kontrolujete levou páčkou, mladšího peskujete páčkou pravou, a k tomu přihoďte dvojici kontextuálních tlačítek - pro každého jedno. Výsledek vede k nevšedním momentům, kdy například loďku nekormidlujete tradičním nakláněním páček, ale (ne)pádlováním na jedné straně.

Čas s Brothers teče jako voda. Náplní jde o jednoduchou hopsací adventuru, kde nenarazíte na nesmyslně náročné puzzle, cupitání tam a zpět ani frustrující souboje. Přitom o lineární jednosměrce nemůže být řeč. Zdejší kulisy jsou nečekaně interaktivní a skrývají drobná zákoutí, jejichž odhalování vám vykouzlí úsměv na tváři a občas i dopřeje achievementy. Pomůžete želvám? Roztancujete vědátora? Spasíte sebevraha? Rozhoupete babičku? Plácnete farmáře po zadku?

Nicméně hledáte-li výzvu, jste na špatné adrese. Každý přijde na to, že ocelovým prutem zastaví chod ozubených koleček, zlého trola eliminuje vlákáním do klece nebo že osedlaní kamzíci slouží k hopsání po skalách. Tvůrcům svědčí k dobru, že žádný prvek nerecyklují a neustále zásobují novými situacemi. Záměrně však polevili z obtížnosti, aby záseky nenabourávaly rozkošnou atmosféru. V Brothers vše krásně odsýpá, pasuje do sebe a celek pluje vpřed, jako hezky napsaná pohádka.

Přitom doslova napsané zde není ani slovo. Tvůrci vložili postavám do úst smyšlený jazyk, k němuž se beztak uchylují jen výjimečně a de facto celý příběh je vyprávěn gestikulacemi, prostředím, hudbou nebo jednáním postav. Funguje to výborně a děj tak pochopí každý, třebaže spíše než Popelku připomíná dospělejší Faunův labyrint.

Severní vítr je krutý, počítej brácho můj s tím

Bez hudby by Bratři nebyli kompletní. Zpěvné tajemné motivy opět jasně odkazují na svůj severský původ. Ostatně, za celkem nestojí nikdo jiný, než Gustaf Grefberg, dvorní skladatel vývojářů ze Starbreeze, který má na triku soundtracky pro Enclave, Escape from Butcher Bay nebo The Darkness. Jo a také se angažoval v Razor 1911, prostě Skandinávec každým coulem.

Brothers: A Tale of Two Sons není tak „alternativní“, jako třeba Gone Home. Je stravitelnější a pochází z pera filmového režiséra Josefa Farese, leč prim opět hraje příběh a tím pádem nesedne všem. Kdo se nenechá unést do mytologického prostředí pohádkové Skandinávie, bude zklamán triviální hratelností a hrou znuděně prosviští. Politováníhodné.